Co znamená „Zvláštní ustanovení pro licenční smlouvu nakladatelskou“ podle zákona?
Klíčová fakta
- Právní základ: § 2384 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) – úřední znění z e-Sbírky
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 2384 občanského zákoníku definuje nakladatelskou licenční smlouvu jako smlouvu, kterou autor poskytuje licenci k rozmnožování a rozšiřování svého díla (slovesného, hudebního, výtvarného, fotografického apod.), a stanoví pravidla pro určení, zda je tato licence výhradní či nevýhradní.
V praxi
- Pokud smlouva není uzavřena v písemné formě a výslovně neuvádí, že jde o nevýhradní licenci, automaticky se na ni pohlíží jako na výhradní.
- Výjimkou z pravidla o výhradnosti je situace, kdy se dílo rozmnožuje a rozšiřuje v periodické publikaci (např. v novinách nebo časopisech), v takovém případě se i bez výslovného ujednání nepovažuje licence za výhradní.
Co říká § 2384 – Občanský zákoník
§ 2384 Zvláštní ustanovení pro licenční smlouvu nakladatelskou
(1) Licenční smlouvou nakladatelskou poskytuje autor nabyvateli licenci k rozmnožování a rozšiřování autorského díla slovesného, hudebně dramatického nebo hudebního, výtvarného, fotografického nebo vyjádřeného způsobem podobným fotografii, nejde-li o užití autorského díla v provedení výkonnými umělci.
(2) Nebyla-li ve smlouvě uzavřené v písemné formě výslovně ujednána nevýhradní licence, hledí se na licenci jako na výhradní; to neplatí, jde-li o rozmnožování a rozšiřování autorského díla v periodické publikaci.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Pro zajištění nevýhradní licence je nezbytné, aby to bylo ve smlouvě výslovně uvedeno a smlouva byla písemná.
- Pokud autor nechce poskytnout výhradní licenci, musí si dát pozor na formulaci smlouvy, aby nedošlo k automatickému vzniku výhradní licence.
Navazující ustanovení
Občanský zákoník – přehled paragrafůObčanské právoVšechny právní otázky