14 CO 143/2023-439 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Břeclavi („ soud prvního stupně“) zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému strpět odstranění jím realizovaného díla [anonymizováno] ks plastových oken, [anonymizováno] venkovní zástěny, [anonymizováno] ks vchodových dveří, a to včetně parapetů a sítí proti hmyzu na stavbě rodinného domu v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a do dne [datum] jej od žalobkyně na uvedené adrese bezplatně převzít, a dále o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení a o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení (výrok I). Žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi náhradu nákladů státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě žalovaný odvolání, kterým napadl výslovně výrok II o nákladech řízení a (po doplnění podáním z [datum]) navrhl jeho změnu tak, že soud žalobkyni uloží povinnost zaplatit mu náhradu nákladů řízení. Nepřiznání žalovanému náhrady nákladů řízení ze stěžejního důvodu spočívajícího podle soudu prvního stupně ve skutečnosti, že žalobkyně pobírá invalidní důchod a příspěvek na péči a má pracovní schopnost sníženou o nejméně 70 %, se zcela stručným odůvodněním, může vytvořit budoucí nebezpečný precedens pro aplikační praxi, dle které by mohl kdokoli s obdobnými poměry bez jakéhokoli státního postihu svévolně uplatňovat jakékoli nároky vůči třetí osobě u soudu. Institut náhrady nákladů řízení poskytuje ochranu právě před takovou šikanou. Žalovaný neupírá právo osob v takovém postavení domáhat se svých nároků u soudu za méně náročných podmínek. Žalobkyně byla z tohoto důvodu částečně osvobozena od soudního poplatku. Soud dále připisuje nepřiměřenou, resp. nesystematickou důležitost okolnostem vedoucím k podání žaloby. Soud uvádí, že žalobkyně neuspěla, protože pochybila při uplatňování svých nároků, kdy učinila jednostrannou změnu již zvoleného práva z vadného plnění v rozporu se zákonem, tedy neplatně. Svá pochybení nenapravila ani následně v předmětném řízení, neboť nepostupovala procesně správně, přestože byla v řízení zastoupena právně kvalifikovanou osobou – advokátem. Uvedené okolnosti nemohou jít k tíži jinak procesně 100 % úspěšného účastníka řízení, tedy žalovaného. Žalovaný byl v souvislosti s řešením vad plnění dostatečně aktivní, nebyla mu však poskytnuta nezbytná součinnost ze strany žalobkyně. Pokud by žalobkyně s žalovaným spolupracovala, umožnila by mu vadné plnění odstranit, k podání žaloby nemuselo dojít. Žalovaný v průběhu řízení opakovaně projevil snahu a ochotu a předkládal návrhy ke kompromisnímu řešení celé záležitosti smírnou cestou. Žalobkyně je však neakceptovala. Hlavní zásadou pro rozhodování o nákladech řízení je zásada úspěchu ve věci (viz nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I. ÚS 188/08, požadující poskytnutí účastníkům možnosti se vyjádřit k eventuálnímu uplatnění moderačního práva podle § 150 o. s. ř., vznášet k němu tvrzení a důkazní návrhy, k čemuž nedošlo). Podle nálezu Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I. ÚS 401/06, okolnosti hodné zvláštního zřetele pro výjimečné nepřiznání náhrady nákladů řízení nelze spatřovat pouze v tom, že by jejich přiznání přivodilo žalobkyni větší újmu než žalovanému. Zákonné důvody pro aplikaci postupu dle § 150 o. s. ř. tak dle žalovaného splněny nebyly. Soud své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil a svým rozhodnutím zasáhl výrazným nepovoleným způsobem do procesních práv žalovaného. 3. Žalobkyně v písemném vyjádření k podanému odvolání navrhla napadený výrok potvrdit. Soud neaplikoval § 150 o. s. ř. jen kvůli jejím majetkovým a sociálním poměrům. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 70 % ji zásadním způsobem omezuje v pracovní činnosti a tvorbě finančních rezerv a je do značné míry závislá na péči své matky. Nezanedbatelnou část svých našetřených peněz dala na předmětné dílo, které se s ohledem na závěry zpracovaného znaleckého posudku ukázalo celkově trpící celou řadou vad, mnohdy i vadami vážnými a neodstranitelnými, přičemž znalec v některých případech konstatoval zhotovené dílo jako neodpovídající platným právním předpisům. U některých odstranitelných vad uvedl, že si jejich odstranění vyžádá poměrně značné časové úsilí, u některého odstranění vad si ani nedokáže představit jejich reálnou opravu bez rizika poškození díla a zhoršení tepelně a zvukově izolačních vlastností. Již v průběhu provádění díla žalovaným nesla žalobkyně značné vícenáklady na různé (zejm. zednické) práce z důvodu špatného zaměření či technologického postupu žalovaného (např. špatné zaměření okenních parapetů a předsazení oken), a nové dílo ji vyjde více jak dvojnásobně dráž. S ohledem na závěry znaleckého zkoumání se nelze žalobkyni divit, že k dílu žalovaného ztratila jakoukoli důvěru a nesouhlasila s opravou některých, byť dle znalce odstranitelných, vad. Znalec potvrdil, že dílo trpí nejen zjevnými vadami z výroby, což v řízení před soudem uznal i samotný pracovník výrobce [právnická osoba], podle kterého selhala výrobní kontrola ruční práce zaměstnanců (viz protokol ze dne [datum] – svědek [příjmení] [celé jméno svědka]), ale řada vad dokonce vznikla nedodržením stavebně-technických postupů a hovoří o zcela zjevně vadném plnění ze strany žalovaného, které za určitých meteorologických podmínek bylo dokonce nebezpečné (nízké usazení a tepelná roztažnost zapříčiňující při vyšších či nižších teplotách nemožnost otevření vchodových dveří, úzká šíře vchodových dveří pro invalidní vozíček znesnadňující případnou evakuaci zdravotně tělesně postižené žalobkyně, riziko uvolnění venkovní zástěny u vchodových dveří s možnou škodou na okolním majetku či zraněním osob). Dílo v konečném důsledku prokazatelně trpělo zásadními konstrukčními vadami, kdy některé z nich byly shledány jako vady skryté a neopravitelné. Žaloba nebyla podána zjevně svévolně a šikanózně. Žalobkyně pouze jako laik uplatnila špatný postup v rámci vytýkání vad díla. Je přitom nutno souhlasit s okresním soudem, že právní úprava vytýkaní vad díla je pro laika nepřehledná a těžko uchopitelná. Řadu vad nadto může spotřebitel zjistit až po vypracování odborného stanoviska či znaleckého posudku, což byl i případ žalobkyně, která nebyla např. upozorněna na potřebnost a vhodnost paro-těsných a paro-propustných pásek významným způsobem ovlivňujících těsnění a vlastnosti montovaných plastových oken, na minimální šíři vchodových dveří u staveb využívaných osobami se zdravotním postižením (konkrétně ve vztahu k invalidnímu vozíku), nevěděla o chybějící certifikaci vchodových dveří a nevěděla například ani o neodpovídajícím vypodložení plastových výrobků, kde žalovaný především u oken nepoužil vhodné podložky, ale ve většině případů dokonce střepy dlaždic jakožto stavební odpad, což dle znalce výrazně zhoršovalo tepelně-izolační vlastnosti díla (tvorba tzv. tepelných mostů). Ač žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, stalo se tak z ryze formálních důvodů přísného uplatňování práv z vadného plnění, nikoli proto, že by bylo dílo z právního a stavebně-technického hlediska bezvadné. Postup předchozího vytknutí vad a předmět sporu byly již v řízení nenapravitelné. Bylo prokázáno, že žalovaný se spíše dlouhodobě snažil veškeré vady bagatelizovat, urážel žalobkyni i její rodinné příslušníky (potvrzeno mj. i svědeckou výpovědí matky žalobkyně ze dne [datum]). Sice po prvním vytknutí vad jedny vchodové dveře úzké šířky vyměnil, ale i u těch se později zjistilo, že stále neodpovídají platným právním předpisům. Kvůli poznámkám žalovaného souvisejícím s uplatněním vad a vedením soudního řízení v profesním oboru a okolí žalovaného měla žalobkyně velký problém ve svém okolí sehnat nového zhotovitele díla, neboť byla vykreslena jako problémový zákazník, přestože jí dal nakonec znalecký posudek v drtivé většině postupně vznášených a zjištěných vad za pravdu. To dokonce v takové míře vad, kterých si žalobkyně jako laik nemohla být původně ani vědoma. Výrobce díla [právnická osoba] si až dodatečně zajišťoval chybějící certifikaci dodaných výrobků a znalec i tak konstatoval, že se jedná o poddimenzovaný a pro vchodové dveře k datu smlouvy o dílo staticky nevyhovující profil (nedostatečná ocelová výztuha s dostatečným momentem setrvačnosti). Nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I. ÚS 188/08, neinterpretuje žalovaný správně. Nález dopadá na ty extrémní situace, kdy soud prvního stupně náhradu nákladů přizná a odvolací soud nákladový výrok formou moderačního práva dle § 150 o. s. ř. změní a jinak úspěšnému účastníku náhradu nákladů řízení nepřizná, aniž by to účastník mohl v odvolacím řízení vůbec tušit a následně se proti nákladovému výroku bránit řádným či mimořádným opravným prostředkem. Zde o aplikaci § 150 o. s. ř. rozhodl již soud prvního stupně a žalovaný má možnost uplatnit své námitky v podaném odvolání, což