72 CO 28/2023-117 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou svým v záhlaví uvedeným rozsudkem, jeho výrokem I., zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 55 372 Kč společně s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení. Současně žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 21 740,30 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrokem II.). 2. Své rozhodnutí ve věci samé odůvodnil soud prvního stupně tak, že mezi účastníka byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo dle ust. § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění předpisů pozdějších, dále„ o. z.“, na základě které se žalovaný zavázal žalobci dodat komín značky Schiedel, dne [datum] však dodal (v krabicích označených zn. Dinak) a provedl montáž komínu značky Dinak, žalobce dílo bez výhrad převzal. Soud prvního stupně měl tak za to, že žalovanému vzniklo právo na zaplacení dohodnuté ceny díla 55 372 Kč, kterou mu žalobce též zaplatil. Dodání komínu jiné značky považoval za vadu díla, a to za vadu zjevnou. Na základě tohoto závěru pak dovodil, že jestliže žalobce reklamoval dodání jiného typu komínu u žalovaného až dne [datum], tedy více než 8 měsíců po převzetí díla, mohl žalovaný po právu namítnout opožděné uplatnění práva z vadného plnění, proto žalobci tato práva (právo na odstoupení od smlouvy a z toho vyplývající právo na vrácení zaplacené ceny díla) nepřiznal. 3. Rozsudek napadl odvoláním žalobce. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že komín byl dodán v krabicích zřetelně označených nápisy Dinak s tím, že byl dodán včetně montáže, předán mu byl nikoliv v krabicích ale po dokončení montáže na jeho stavbu, že neměl povinnost žalovaného průběžně kontrolovat, že nebyl proveden ani jakýkoliv důkaz, ze kterého by bylo možno učinit závěr, že komín byl na stavbě určitou dobu složen v krabicích označených nápisem Dinak, stejně tak ani skutečnost, že by se v této době žalobce na stavbě nacházel a tyto krabice viděl. Nesouhlasil ani se závěrem, že žalobce byl povinen komín po montáži zkontrolovat, včetně prohlídky po celé jeho délce Namítl, že neměl povědomí o značkách komínů, i když si s odstupem času na dílech komínů všiml nápisů Dinak, měl za to, že jde o pojmenování modelu komínu značky Schiedel. Za nesprávné pak měl právní závěry soudu prvního stupně, jestliže ten posuzoval věc dle ust. § 2610 o. z. s tím, že dle ust § 2615 o. z. měl aplikovat speciální ust. § 2158 a násl. o. z. o prodeji zboží v obchodě, neboť se jednalo o vztah mezi žalovaným jako podnikatelem a žalobcem jako spotřebitelem. V této souvislosti namítl, že jako spotřebitel neměl povinnost přebíraný komín kontrolovat nebo se přesvědčovat o jeho vlastnostech či dokonce přezkoumávat nápisy na komínu a zjišťovat co znamenají, nebylo-li to„ zjevné“. Vedle toho uvedl, že již před soudem prvního stupně poukazoval na skutečnost, že na jejich smluvní vztah dopadají ust. § 1810 a násl. o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, přičemž smlouva o dílo byla uzavřena na dálku a mimo prostory obvyklé pro podnikání žalovaného, který pak nesplnil informační povinnost dle ust. § 811 odst. 2 o. z., včetně povinnosti poučit žalobce o právech z vadného plnění, nepředal žalobci ani formulář k odstoupení od smlouvy, že tak byl oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo i bez uvedení důvodu do jednoho roku od poskytnutí plnění, že soud prvního stupně se s touto argumentací nevypořádal. V průběhu odvolacího řízení pak dále uvedl, že policejním šetřením bylo zjištěno, že lhůta k dodání prvků komínu značky Schiedel byla 10, maximálně 20 dnů, že žalovaný se dodavatele na lhůtu ani neptal, naproti tomu lhůta dodání součástí komínu značky Dinak byla delší, argumentace žalovaného kratšími dodacími lhůtami výrobku značky Dinak tedy byla nepravdivá. Uvedl, že jednání žalovaného bylo podvodné, že žalovaný věděl o vadě díla a neměl proto právo namítat opožděnost oznámení vady. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl, žalovanému pak uložil dále zaplatit mu i náklady řízení před soudy obou stupňů. 4. Žalovaný měl rozsudek soudu prvního stupně za správný a s odvoláním žalobce nesouhlasil. Poukázal na rozpornou argumentaci žalobce, který na jedné straně uvedl, že na komínový systém značky Schiedel měl dobré reference, jiný systém nechtěl, na druhou stranu tvrdil, že jako laik nevěděl, že existuje více značek komínových systémů. Setrval na své argumentaci, že s žalobcem se dohodl ústně na dodávce komínu značky Dinak, který žalobci [datum] po jeho montáži bez výhrad převzal, že žalobce neuplatnil reklamaci komínového systému včas, a proto žalovaný využil možnosti, kterou mu nabízí platná právní úprava a pozdní uplatnění reklamace před soudem namítl. Současně trval na tom, že reklamace byla nedůvodná, neboť žalobci plnil v souladu s ústní dohodou řádně a včas. Poté, co odvolací soud poučil účastníky o tom, že se bude zabývat i otázkou možného užití úpravy zakotvené v ust. § 2112 odst. 2 věty druhé o. z., tedy, zda nebyly dány podmínky, za kterých by žalovaný neměl právo vznést námitku opožděného oznámení vady, uvedl, že pro aplikaci tohoto ustanovení nebyly důvody, neboť žalobci neplnil vadně. Měl též za to, že v případě smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel, nelze aplikovat ust. § 2158 a násl. o. z., neboť se nejednalo o spotřebitelskou kupní smlouvu, komínový systém není spotřebním zbožím, že žalobcem uváděná směrnice č. 1999/44/ES nedopadá na smlouvu o dílo. Měl též za to, že nedošlo k uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku, nýbrž ústně, po určité době poté, co se strany dohodly na ceně za dodávku a montáž komínového systému Dinak. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal mu proti žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 5. Žalobce podal odvolání včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších, dále„ o. s. ř.“) a to z pozice účastníka řízení, tedy jak osoba k podání odvolání subjektivně oprávněná (§ 90, § 201 o. s. ř.). Napadl rozsudek, proti němuž je odvolání objektivně přípustné (§ 201 o. s. ř., § 202 o. s. ř. à contr.) a to z důvodů zákonem předvídaných (§ 205 odst. 2 písm. e/, g/ o. s. ř.). Proto odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení, které ho vydání předcházelo, a po částečném doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání je třeba považovat za důvodné. 6. Odvolací soud měl předně za správný závěr soudu prvního stupně o tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou se žalovaný zavázal dodat a na jeho budovaném domě instalovat venkovní třívrstvý komín zn. Schiedel a to za 55 372 Kč. Že dohoda účastníků se týkala i uvedené značky komínu, bylo zjevné i ze souhlasných prohlášení účastníků při jednání dne [datum] před soudem prvního stupně. Žalovaný však vedle toho tvrdil, že následně se s žalobcem dohodli, že mu žalovaný dodá jiný komín, zn. Dinak, což též (nesporně) učinil. Toto tvrzení však soud prvního stupně zjevně za prokázané nevzal (když dodání komínu zn. Dinak měl za vadu díla). 7. Ani po doplnění dokazování v odvolacím řízení neshledal odvolací soud důvodu, pro který by se měl od posléze uvedeného závěru odchýlit. Že se účastníci na dodání komínu zn. Dinak výslovně nedohodli, bylo dle názoru odvolacího soudu patrno i z reakce žalovaného na reklamaci učiněné žalobcem [příjmení] této reakci žalovaný mimo jiné uvedl, že„ komínový systém byl dodán dle domluvy, nikde nebylo specifikováno, o jaký typ komínu se jedná“. Pozdějšímu tvrzení žalovaného o dohodě o dodání komínu jiné než původně dohodnuté značky, by odpovídala třeba formulace„ komínový systém byl dodán dle domluvy, dohodli jsme se na dodání komínu zn. Dinak namísto původně dohodnuté zn. Schiedel“. Argumentace žalovaného, že dodání komínu zn. Schiedel dodavatelem až za 6 – 8 týdnů se žalobci zdálo dlouhé, byla nelogickou za situace, kdy (jak namítl i žalobce) žalovaný dílo zhotovil až 9 týdnů po původní dohodě a zaplacení zálohy. V odvolacím řízení pak bylo i najisto postaveno, že tato argumentace byla nepravdivou, jak plyne z podání vysvětlení [jméno] [jméno], zaměstnance společnosti [právnická osoba] policejnímu orgánu, podle kterého dodací lhůta komínového systému Schiedel byla v té době 10 – 15, maximálně 20 dnů. Že se žalovaný zaplétal do svých tvrzení, bylo zjevné i z jeho vyjádření při jednání před soudem prvního stupně, kdy ve vztahu ke srovnatelnosti cen uvedl, že„ ceny byly srovnatelné pouze pro žalobce, neboť jsem dodání a montáž prováděl jako pro kamaráda, pro někoho jiného by byla značka Schiedel vyšší“. Přitom při facebookové komunikaci dne [datum] poslal žalovaný žalobci cenovou nabídku právě na komín zn. Schiedel s tím, že„ celková cena i s prací plus chemické kotvy doprava atd by byla cena komínu“, což se také stalo. Celková cena, žalovaným fakturovaná a žalobcem zaplacená, byla 55 372 Kč, tedy totožná s částkou uvedenou v cenové nabídce prvků systému Schiedel ICS z