14 CO 257/2022-594 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve výroku rozsudku uvedeného znění, k uspokojení nároku žalobkyň na náhradu za pozemky v restituci nevydané, k pozemku parcelní [číslo] orná půda, zapsanému na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], a k části pozemku parcelní [číslo] orná půda, zapsanému na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], a to části o výměře [výměra], oddělené geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parcelním [číslo] přičemž uvedený geometrický plán tvoří nedílnou součást této smlouvy, a to pro každou z žalobkyň v podílu k ideální [anonymizováno] celku (výrok I), žalované uložil povinnost zaplatit každé z žalobkyň na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyň (výrok II), žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III) a dále rozhodl, že žalované se vrací záloha na náklady důkazu výslechem znalce [celé jméno znalce] ve výši [částka] (výrok IV). 2. Soud I. stupně vzal za prokázáno, že a/ žalobkyně nabyla restituční nárok plynoucí z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu [okres] ze [datum], čj. PÚ [číslo] od své předchůdkyně smlouvou z [datum], a to podíl ve výši [anonymizováno], který byl částečně uspokojen na základě smlouvy [číslo], kdy na něj byla započtena částka [částka], b/ a c/ žalobkyně nabyly restituční nárok plynoucí z téhož rozhodnutí smlouvou o bezúplatném převodu restitučního nároku od osob blízkých z [datum], a to podíly ve výši [anonymizováno] (každá [anonymizováno]), a na tento nárok bylo započteno„ přečerpání“ nároku jejich právní předchůdkyně plynoucího z uvedeného rozhodnutí v částce [částka]. Žalovaná nárok plynoucí z uvedeného rozhodnutí ocenila [datum] částkou [částka] při zohlednění ceny pozemků [částka] m2, takže jen u a/ žalobkyně eviduje neuspokojený nárok ve výši [anonymizováno], [částka]. Toto rozhodnutí pak bylo nahrazeno rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], čj. 24 Co 232/2010-263, jímž bylo o restitučním nároku právních předchůdců žalobkyň rozhodnuto tak, že nejsou vlastníky pozemků dle KN parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] (dle pozemkové knihy část parcelní [číslo]) a pozemků dle KN parcelní [číslo] (dle pozemkové knihy část parcely [číslo]) v [katastrální uzemí] Žalobkyně s oceněním nesouhlasily a vyzvaly dopisem z [datum] žalovanou k přecenění svých nároků. K své žádosti přiložily znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně], se kterým však žalovaná nesouhlasila a přecenění pozemků neprovedla. Ocenění pozemků jako stavebních žalovaná odmítala i doposud, i když v řízení předložila znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] z [datum], který naopak dospěl k závěru, že odňaté pozemky je třeba ocenit jako pozemky stavební. Celková výměra předmětných pozemků PK parcelní [číslo] činí [výměra], základní výměra byla znalcem ponížena o 60 % z důvodu nesrostlosti pozemků s [územní celek]. Výsledná cena určená znalkyní [celé jméno znalkyně] pak byla na základě důvodné námitky žalované korigována, neboť znalkyně nezohlednila skutečnost, že pozemky parcelní [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] byly na základě shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze vydány oprávněným osobám. Výměra zbývajících nevydaných pozemků činí u pozemku parcelní [číslo] [výměra], u pozemku parcelní [číslo] [výměra], u pozemku parcelní [číslo] [výměra], celkem tedy u pozemků z PK [anonymizováno] výměra [výměra], u pozemků parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], celkem tedy výměra z PK [anonymizováno] činí [výměra], celkově [výměra] a při jednotkové ceně [anonymizováno] Kč/m2 dle znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] tak činí hodnota nevydaných pozemků částku [částka]. 3. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání žalovaná, a to proti výrokům I, II a III, a navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zcela zamítnuta a žalobkyním bude uložena povinnost zaplatit jí náhradu nákladů řízení, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že oprávněným osobám nebyly vydány pozemky o celkové výměře [výměra], za které jim přísluší náhradní pozemky, případně peněžitá náhrada. Nevydané pozemky byly oceněny znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum] částkou [částka], s ohledem na výsledek následného řízení o žalobě podle části V. občanského soudního řádu se snížila výměra nevydávaných pozemků a žalovaná je ocenila částkou [částka]. Nevydané pozemky se nacházely v prostoru označovaném jako„ [anonymizováno] závodiště“, které bylo provozováno od roku [rok], a pozemky byly pro uvedený účel užívány na základě pachtovních smluv ještě před jejich převzetím státem. V [anonymizováno] letech minulého století sice došlo ke stanovení stavebních obvodů pro rozšíření závodiště, ale užívání podstatné části pozemků bylo změněno ještě před jejich převzetím státem a nic nenasvědčuje tomu, že by pozemky před převzetím státem [datum] byly určeny pro stavbu. S oceněním pozemků jako stavebních proto nelze dle žalované souhlasit, nicméně pokud by soud takového názoru byl, nechala vypracovat vlastní znalecký posudek [celé jméno znalce], který sice pozemky ohodnotil jako stavební, nicméně uplatnil srážku za stavební nesrostlost ve výši 60 %. Navíc v době přechodu nevydaných pozemků na stát a ještě mnoho let poté neexistovala ve [část obce] možnost napojení na veřejný vodovod a kanalizaci, což je důvodem pro snížení ceny pozemku srážkou 12 %. Správná hodnota nevydaných pozemků tak dle žalované činí [částka], a pokud by měla činit [částka], je třeba od ní odečíst uvedené srážky. O ocenění svého restitučního nároku byly původní oprávněné osoby uvědoměny [datum] a následně [datum] a nebyly proti němu tehdy podány žádné námitky. Až [datum] se žalobkyně obrátily na žalovanou s žádostí o přecenění a aniž by vyčkaly odpovědi, podaly [datum] návrh na zahájení tohoto řízení. Nejedná se tak o případ, kdy by přístup žalované bylo možno hodnotit jako liknavý, svévolný či diskriminační, v důsledku něhož se oprávněná osoba přes svoji aktivní snahu nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Jedinou aktivitou právních předchůdkyň žalobkyň byla účast [jméno] [celé jméno žalobkyně] na veřejné nabídce v roce [rok], v níž byla úspěšná a byla s ní uzavřena smlouva o převodu pozemků parcelní [číslo] v [katastrální uzemí]. [jméno] [příjmení] se za celou dobu aktivně zúčastnila jen dvou veřejných nabídek, v nichž však nebyla úspěšná. Žalobkyně se před podáním žaloby žádné veřejné nabídky nezúčastnily, až [datum] a [datum] požádaly o převod náhradního pozemku a nebyly úspěšné, navíc se všechny tři ucházely o dva stejné pozemky. Žalovaná setrvala dále na své námitce promlčení restitučního nároku a poukázala přitom na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 1659/2003. Vyslovila rovněž nesouhlas se závěrem soudu I. stupně, že náhradní pozemky jsou pozemky vhodnými, neboť ze sdělení [stát. instituce] z [datum] vyplývá, že tyto pozemky jsou z převodu vyloučeny pro zákonnou překážku dle ustanovení § 6 odstavec 1 písmeno b/ zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu. 4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované navrhly potvrzení napadeného rozsudku. Ztotožnily se závěry soudu I. stupně týkajícími se zejména charakteru a ocenění odňatých a nevydaných pozemků, svévole žalované při vypořádávání jejich restitučního nároku, aktivní snahy žalobkyň o saturaci svého nároku, nedůvodnosti námitky ohledně promlčení restitučních nároků a převoditelnosti náhradních pozemků. Nejvyšší soud České republiky opakovaně vyslovil právní názor, že za situace, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu. V řízení bylo přitom prokázáno, že pozemky PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] byly již v době přechodu na stát součástí [anonymizováno] závodiště [obec] – [část obce], těmito pozemky se již soudy zabývaly a dospěly k závěru, že je nutno je ocenit jako pozemky stavební, kdy jejich charakter je