15 Co 102/2024-273 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11. 4. 2024 č. j. 23 C 25/2023-220 byla zamítnuta žaloba, aby soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce provedené přípisem žalovaného ze dne 9. 2. 2023 je neplatné (výrok I.) a žalobce byl zavázán zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 23 716 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného (výrok II.).2. Proti rozsudku podal odvolání žalobce, který považuje rozsudek soudu I. stupně za nesprávný, neboť nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem a k jim označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav, neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, věc nesprávně právně posoudil. Žalobce popřel, že by se dopustil jednání, které je mu kladeno v rámci přezkoumávaného okamžitého zrušení pracovního poměru za vinu, tedy, že by v dubnu 2022 opakovaně udeřit chovance , jméno FO, řetězem od klíčů. Soud nepochopitelně považoval za podstatnější nepřímé a zprostředkované důkazy (zejména svědecké výpovědi osob, které se vše měly dozvědět od dalších osob), a naopak přímé důkazy hodnotil jako pro rozhodnutí méně důležité-zejména zápisy v systému EVIX a svědeckou výpověď svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Pro závěr, že se žalobce dopustil jednání, které je mu v okamžitém zrušení pracovního poměru kladeno za vinu, by muselo být z provedeného dokazování zjištěno, že žalobce vůbec byl v situaci, kdy se mohl vytýkaného jednání dopustit. Uvedené bylo dle žalobce provedeným dokazováním vyvráceno. Řízení je zatíženou vadou, neboť soud I. stupně neprovedl navrhovaný výslech svědka , jméno FO, .3. Odvolací důvody žalobce konkretizuje v doplnění odvolání ze dne 30. 5. 2024, v němž uvádí, že na základě chybného hodnocení provedených důkazů učinil soud I. stupně chybná skutková zjištění o tom, že „je minimálně možné, že , jméno FO, byl pravděpodobně dne 8. 4. 2022 přeřazen do výchovné skupiny vedené žalobcem s ohledem na výchovné problémy, jež mohly být řešeny tímto způsobem.“ Tomuto skutkovému závěru nesvědčí podle žalobce záznam v systému EVIX a výpověď svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a výpověď žalobce. K poranění , jméno FO, , které svědek , jméno FO, dne 10. 4. 2022 vyfotil, žalobce uvedl, že toto nezpochybňuje, ale z této skutečnosti nelze jakkoliv dovozovat, že toto poranění měl způsobit žalobce či bylo způsobeno uváděným způsobem. Žalobce poukazuje na skutečnost, že soud I. stupně opírá svůj závěr o skutkovém stavu o tvrzení , jméno FO, v rámci výpovědi před policejním orgánem a o výpovědi svědků , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , přitom žádný z těchto svědků nebyl tvrzenému jednání žalobce přítomen, všichni (s výjimkou svědkyně , jméno FO, ) se o chováni žalobce měli dovědět zprostředkovaně od , jméno FO, , na základě těchto nepřímých výpovědí nelze dospět k závěru, že se žalobce vytýkaného jednání dopustil. Uvádí-li soud I. stupně v odůvodnění rozsudku, že nebylo možné skutkový stav zjistit jiným způsobem než prostřednictvím nepřímých svědeckých výpovědí, když u tvrzeného napadení neměl být nikdo jiný přítomen, potom takový závěr nemá dle žalobce oporu v provedeném dokazování, neboť při podání vysvětlení , jméno FO, dne 1. 2. 2023 uvedl, že kromě žalobce, , jméno FO, , chlapce, kterému se říkalo , Anonymizováno, , tam byli ještě další kluci, kteří útok viděli. Žalobce vznesl pochybnosti o pravdivosti tvrzení , jméno FO, , neboť toto bylo velmi stručné, sestávající jen z několika vět, bez dotazů. Zcela nesprávně vyhodnotil soud I. stupně výpověď svědkyně , jméno FO, , hodnocení vypjatého emočního stavu svědkyně soudem I. stupně je spekulativní. Z výpovědi svědkyně nevyplynulo zasazení popsané události do dubna 2022 a chování žalobce a situace jsou popisovány zcela odlišně než skutek, pro který dostal žalobce okamžité zrušení pracovního poměru. Svědectví zaměstnanců žalovaného včetně svědkyně , jméno FO, byla ze strany žalovaného ovlivněna. Žalobce obdržel zprostředkované informace o tom, že před druhým jednáním mělo dojít k setkání svědků s právní zástupkyní žalovaného, a to v souvislosti s tímto sporem, přesto svědci vypovídali, že před jednáním s nimi o výslechu nikdo nehovořil. Žalobci není zřejmé, jak se žalovaný o vědomostech svědků, zejména svědkyně , jméno FO, , dověděl, když svědci vypovídali, že s nikým o věci nemluvili, více záležitost neřešili. Odvolatel zpochybňuje věrohodnost svědka , Anonymizováno, se stejnou argumentací jako před soudem I. stupně, vytýká soudu I. stupně, že se nezabýval objasněním, jak se žalovaný o účastni svědka , Anonymizováno, dověděl. Opakovaně žalobce navrhoval v souvislosti s pochybnostmi o odborné způsobilosti , Anonymizováno, doplnit dokazování inspekční zprávou České školní inspekce. V neposlední řadě poukazuje odvolatel na procesní pochybení na straně soudu I. stupně, když soud nevyslechl jako svědka , jméno FO, , kdy tento svědek byl navrhován i k tvrzení žalobce, že celý skutek byl proti žalobci vykonstruován. Tento důkaz považuje za nezbytný pro zjištění skutkového stavu, odmítá argumentaci soudu I. stupně o obavách , jméno FO, vypovídat v přítomnosti žalobce. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soud I. stupně změnil tak, že určí, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce provedené přípisem žalovaného ze dne 9. 2. 2023 je neplatné. Případně neshledá-li odvolací soud naplnění podmínek ke změně rozsudku, navrhoval, aby soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.4. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil prostřednictvím své zástupkyně u jednání před odvolacím soudem tak, že soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, řádně odůvodnil, proč neprováděl další dokazování, a poté dospěl k správnému závěru o skutkovém stavu spočívajícímu v závěru, že se žalobce nedovoleného chování dopustil. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.5. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (ust. § 201 občanského soudního řádu - dále jen „o.s.ř.“), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.), a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202a contrario o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.6. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce provedené žalovaným přípisem ze dne 9. 2. 2023 je neplatné. Žalobce vykonával na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2018 a jejich dodatků pro žalovaného práci vychovatele, pracovní poměr byl na dobu neurčitou. Současně na základě pracovní smlouvy ze dne 5. 1. 2022 vykonával s pracovním úvazkem 0,5 pro žalovaného práci učitele, tento pracovní poměr byl ukončen s žalovaným dohodou ke dni 30. 4. 2022, následně vykonával žalobce pro žalovaného práci učitele na základě dohody o provedení práce, která byla ukončena 30. 6. 2022. Dne 9. 2. 2023 doručil žalovaný žalobci na pracovišti okamžité zrušení pracovního poměru, které dle žalobce nebylo dostatečně skutkově vymezeno a žalovaný k němu přistoupil po uplynutí dvou měsíční prekluzivní lhůty. Žalobce tvrdí, že se jednání popsaného v okamžitém zrušení pracovního poměru nedopustil a ani dopustit nemohl, neboť ve dnech, ve kterých podle žalovaného k napadení mělo dojít, vykonával žalobce nepřímou pedagogickou činnost nebo byl zařazen v jiné výchovné skupině než , jméno FO, a nemohl s ním v těchto dnech vůbec přijít do kontaktu. Ve dnech 5. 4. 2022 nebo 6. 4. 2022 žalobce vykonával práci jako učitel a tento pracovní poměr byl již ukončen. Jednání žalovaného považuje žalobce za ryze účelové motivované snahou žalovaného se žalobce zbavit, neboť žalobce dne 3. 10. 2022 podal trestní oznámení, ve kterém upozornil na podezření na protiprávní jednání, kterého se měl dopustit bývalý ředitel žalovaného.7. Žalovaný od počátku s žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že se dne 31. 1. 2023 dozvěděl, že žalobce měl někdy v měsíci dubnu 2022 napadnout nezletilého , jméno FO, , jež je v péči výchovného ústavu, tak, že jej švihl řetězem od klíčů přes záda. Jednání žalobce hodnotil jako jednání v příkrém rozporu s ustanovením § 22b zákona č. 561/2004 Sb. školského zákona. Fyzické napadení dítěte ze strany pedagogického pracovníka je zcela nepřípustné, neboť pedagogický pracovník nesmí ohrožovat zdraví dítěte. V jednání žalobce spatřoval žalovaný porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by z jeho strany šlo o mstu za podané trestní oznámení, poukázal na stejný postup při stejném porušení povinností zaměstnance vůči jinému zaměstnanci.8. Soud I. stupně zamítl žalobu, když dospěl k závěru, že okamžité zrušení prac