17 Co 134/2023-17 — Krajský soud v Brně

1. Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 29. 3. 2023, č. j. 248 C 36/2020–151, že žalovaní 1) a 3) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 138 498,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 10. 2020 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II byla zamítnuta žaloba vůči žalovanému 2). Výrokem III byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladu řízení částku 33 686 Kč k rukám právního zástupce žalovaného 2) do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV bylo rozhodnuto, že žalovaní 1) a 3) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 77 743 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.Výrokem V byla žalovaným 1) a 3) uložena povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech řízení částku 6 883 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobce a žalovaní 1) a 3) a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jejich písemná vyhotovení založená ve spise.3. Odvolání žalobce směřovalo pouze proti výroku III, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku 33 686 Kč. Žalobce poukázal na skutečnost, že se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 138 498,95 Kč s příslušenstvím z titulu bolestného, jehož původ byl v dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný 2) jako řidič vozidla, přičemž na straně žalovaných je dále žalovaný 1) jako pojistitel a žalovaný 3) jako provozovatel škodícího vozidla. Soud prvního stupně meritorním rozsudkem zamítl žalobu ve vztahu k žalovanému 2), který škodu způsobil při plnění pracovních úkolů coby zaměstnanec žalovaného 3), není pasivně věcně legitimován a za škodu odpovídá žalovaný , právnická osoba, době podání žaloby nebyla odborná literatura sjednocena v otázce, zda za činnost pomocníka odpovídá výlučně hlavní osoba, či nikoliv, tedy zda lze v obdobných případech žalovat nejen zaměstnavatele, ale i zaměstnance. Ustanovení § 2914 o. z. výslovně nevylučovalo odpovědnost samotného zaměstnance. Žalobce se proto domnívá, že soud prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) měl aplikovat § 150 o. s. ř., neboť to byl právě žalovaný 2), který svým protiprávním jednáním zavinil dopravní nehodu, při níž žalobce utrpěl závažná zranění, došlo k přímému ohrožení jeho života v důsledku poranění mozku, zranění si vyžádala několik hospitalizací a opakované operace. Přesto soud prvního stupně zavázal žalobce k náhradě nákladu řízení žalovanému 2), byť samotné bolestné uplatněné žalobou bylo žalobci přiznáno. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku III tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.4. Odvolání žalovaného 1) a žalovaného 3) směřovala proti přísudečnému výroku I rozsudku soudu prvního stupně a souvisejícím výrokům IV a V o nákladech řízení mezi účastníky a státu.5. Žalovaný 1) je primárně přesvědčen, že uplatněný nárok žalobce je promlčen. Občanský zákoník zavádí obecnou tříletou promlčecí dobu (§ 629 odst. 1) o. z.), u práva na pojistné plnění je lhůta prodloužena o jeden rok a počíná běžet za jeden rok od pojistné události (§ 626 o. z.). Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody, na kterou se pojištění vztahuje. Jestliže usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 30. 5. 2017 bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání žalovaného 2), řidiče a viníka nehody, při níž došlo k poranění žalobce, nejpozději k tomuto datu měl žalobce k dispozici všechny informace k tomu, aby začala běžet promlčecí lhůta. Pokud byla žaloba podána dne 12. 10. 2020, bylo tomu až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Dále žalovaný 1) uvádí, že předmětem žaloby je nárok žalobce na odškodnění bolestného, ve vztahu k tomuto nároku běží promlčecí lhůta ode dne, kdy bolestné dosáhlo určité intenzity a mohlo být ohodnoceno. V řízení byly zpracovány a jako důkaz provedeny dva znalecké posudky, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , předložený žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, předložený žalovaným 1). Oba znalci se shodli na tom, že bolestné je o ohodnotitelné bezprostředně po poslední operaci žalobce dne 2. 6. 2017. Poté již žalobci nebyla stanovena žádná další nová diagnóza, nebyl proveden žádný léčebný zákrok. Pokud byla žaloba podána dne , datum, , je nárok žalobce z důvodu marného uplynutí tříleté promlčecí lhůty promlčen. Žalovaný 1) se zcela ztotožnil se závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly za jménem, , které odpovídají kategoriím Metodiky Nejvyššího soudu a jsou reálně podloženy obecnými závaznými předpisy a navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že vůči němu bude žaloba zamítnuta.6. Žalovaný 3) ve svém odvolání namítá, že soud prvního stupně nesprávně posoudil otázku promlčení, žalobce nárok na odškodnění bolestného související se zraněními, která utrpěl při dopravní nehodě dne 14. 10. 2016. Žalobce soudu předložil znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který vyčíslil bolestné, kdy poslední ohodnocená položka je datována ke dni 2. 6. 2017, následně již žalobce nepodstoupil žádný lékařský zákrok, s nímž by bylo bolestné spojeno. Soud prvního stupně však dospěl k závěru, že až v květnu 2018 byl léčebný proces žalobce ukončen, lékaři se na ustálení jeho zdravotního stavu shodli a žalobce k tomuto datu získal vědomost o újmě. Počátek běhu promlčecí doby soud prvního stupně stanovil ke dni, v němž došlo ke stabilizaci zdravotního stavu žalobce do té míry, že bylo možno hodnotit výši nároku, neboť byla definitivně ukončena jeho léčebná péče. Posouzení otázky promlčení soudem prvního stupně je dle žalovaného 3) nesprávné a neudržitelné. Oba znalci se shodli na tom, že stanovení bolestného mohlo být provedeno po ukončení hospitalizace žalobce po jeho poslední operaci dne 2. 6. 2017, tj. po poslední žalobcem vytrpěné bolesti, před tímto datem již žalobce měl vědomost o osobě škůdce. Oba znalci se rovněž shodli na tom, že pro bodové ohodnocení bolestného není rozhodný okamžik ustálení zdravotního stavu poškozeného, jako v případě ztížení společenského uplatnění. Pokud by nárok žalobce promlčen nebyl, žalovaný 3) namítá, že soud prvního stupně nesprávně zjistil výši bolestného, kdy se ztotožňuje se závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , které jsou v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu, jsou zcela logické a mají oporu v obecně závazných předpisech. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že by v souvislosti s anestezií a intubací pociťoval jakékoliv bolesti, nevolnost, jiné negativní důsledky a obtíže nevyplývají ani ze zdravotnické dokumentace žalobce. Žalovaný 3) navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně, tak, že žaloba se vůči němu zamítá.7. Žalobce se k odvolání žalovaných 1) a 3) vyjádřil písemně s tím, že je nepovažuje za důvodná a zcela se ztotožňuje se soudem prvního stupně, který nárok žalobce neposoudil jako promlčený. Žalovaní zcela pomíjí skutečnost, že smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách. V případě nároku na odškodnění bolestného se poškozený dozví o škodě v době, kdy se jeho zdravotní stav ustálil. Vědomost o svém zdravotním stavu mohl mít žalobce teprve tehdy, kdy byl jeho léčebný proces definitivně ukončen, kdy se na ustálení jeho zdravotního stavu shodli lékaři a v tomto ohledu mu podali jasnou a srozumitelnou informaci. Žalobce odkázal na závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , podle něhož došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce dne 12. 9. 2019, pokud by k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo po jednom roce od úrazu, tj. dne , datum, , žaloba byla podána dne , datum, v rámci běhu tříleté promlčecí lhůty.8. Žalovaný 2) se písemně vyjádřil k odvolání žalobce, trvá na tom, že odvolání žalobce nemůže obstát, argumentace žalobce je zjevně nekorektní a vnitřně rozporná. Žalovaný 2) namítá, že žalobce podal žalobu s odstupem několika let od dopravní nehody dne 12. 10. 2020, aniž by se předtím na žalovaného 2) ohledně svého nároku obrátil, s tímto jej neseznámil a nedal mu možnost k němu zaujmout stanovisko. Žalovaný 2) má právo nechat se v řízení před soudem zastoupit advokátem, a pokud byla žaloba vůči němu zamítnuta, soud prvního stupně mu správně přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.9. Krajský soud v