28 Co 93/2023-129 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 54 954 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 4. 3. 2022 do zaplacení a částku 1 200 Kč (výrok I.). Rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 31 390,61 Kč (výrok II.).2. Proti uvedenému rozsudku podala odvolání žalovaná. Důvody odvolání byly následující:- Nesprávný závěr o vědomosti žalované, že termín dodání dveří 16. 2. 2022 je pro žalobkyni důležitý, jediný úmysl, který byl žalované znám, byl úmysl žalobkyně podat žádost o zrušení objednávky, neboť v e-mailové komunikaci mezi zaměstnanci účastníků není použitý pojem odstoupení, z komunikace vyplývá, že zaměstnankyně žalované čekala na posouzení žádosti o zrušení objednávky vedením, není tedy možné, aby posuzovala úkon žalobkyně jako odstoupení od smlouvy, kdy tento úmysl jí nemohl být znám.- Prodlení ze strany žalované neznamenalo podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 1977 o. z. Prodlení pět dní nelze považovat za podstatné porušení smlouvy, protože předsmluvní komunikace účastníků neobsahuje žádné informace, na základě kterých by bylo možné dovodit, že by žalobkyně smlouvu neuzavřela, kdyby věděla, že se plnění opozdí o pouhých pět dní. Tvrzení žalobkyně, že prodlení mělo být dvanáctidenní, není pravdivé, neboť žalovaná 21. 12. 2022 oznámila žalobkyni, že dveře jsou připraveny k instalaci a nabídla termín instalace 28. 2. 2022.- Žalovaná záměrně zaměňuje pojmy odstoupení od smlouvy a žádost o zrušení objednávky, žalobkyně se pokouší prokázat souhlas s žádostí o zrušení objednávky, byť u odstoupení od smlouvy takový krok není zapotřebí. V e-mailu žalobkyně ze dne 21. 2. 2022 tato žádá o zrušení objednávky a navrácení zálohy. Již na první pohled je zřejmé, že tato zpráva nemůže obsahovat odstoupení od smlouvy a současně i žádost o zrušení objednávky. Uvedené dva pojmy nelze zaměňovat, odstoupení od smlouvy je právní institut, na jehož základě může smluvní strana smlouvu jednostranně od počátku ukončit, pokud jsou splněny náležitosti stanovené v zákoně nebo ve smlouvě. Žádost o zrušení objednávky je naopak právním úkonem, který ke své účinnosti vyžaduje souhlas druhé strany.Žalovaná navrhla odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a uloží žalobkyni náhradu nákladů řízení.3. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila písemně, s odvoláním nesouhlasila, ztotožnila se s napadeným rozsudkem a odvolacímu soudu navrhla jeho potvrzení, uvedla dále, že žalovaná ve svém odvolání neuvádí, v čem spatřuje vady řízení či naplnění odvolacích důvodů, pouze opakuje svá tvrzení, která již uváděla před soudem prvního stupně ve svých písemných vyjádření a u jednání.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 8. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit 54 954 Kč. Žalobu (ve spojení se doplněním žaloby) odůvodnila tím, že u žalované poptala zakázku spočívající ve výrobě a osazení několika kusů interiérových dveří, v návaznosti na poptávku obdržela dne 24. 11. 2021cenovou nabídku, kterou obratem odsouhlasila a téhož dne uhradila zálohu ve výši 50 % ceny, tedy 54 954 Kč. Žalovaná se v cenové nabídce zavázala dodat dveře v rozmezí 10-12 týdnů od objednání, nejpozději tak do 16. 2. 2022. V průběhu dodací doby se zaměstnanec žalobkyně opakovaně telefonicky dotazoval zaměstnankyně žalované na datum dodání dveří. Žalovaná dveře ve lhůtě nedodala, žalobkyně proto e-mailem ze dne 21. 2. 2022 informovala žalovanou o odstoupení od smlouvy, konkrétně o zrušení objednávky a navrácení uhrazené zálohy z důvodu nedodržení smluvených podmínek a nedodání požadovaných produktů. Téhož dne žalovaná prostřednictvím své zaměstnankyně informovala žalobkyni e-mailem, že dveře toho dne dorazily a dále uvedla, že pokud žalobkyně bude chtít, může žalovaná hned další pondělí dveře osadit, v opačném případě předá informaci na jejich ekonomické oddělení a ti žalobkyni zálohu vrátí. Žalobkyně však o dodání dveří již neměla zájem, trvala na odstoupení od smlouvy a vrácení zálohy, platně tedy 21. 2. 2022 odstoupila od smlouvy v souladu s § 1977 o. z. pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalované způsobené prodlením. Žalovaná nebyla připravena plnit svou povinnost nejen v nejzazší den dodací doby 16. 2. 2022, ale ani 21. 2. 2022, neboť mezi dodáním dveří na sklad žalované a doručením dveří žalobkyni by byla další prodleva, o tom svědčí sdělení žalované, že dveře mohou být osazeny 28. 2. 2022, tedy o 12 dní později, než byl nejzazší termín pro jejich dodání. Žalobkyně však v době, kdy žalované zaslala e-mail s odstoupením od smlouvy, neměla žádnou informaci, kdy budou dveře naskladněny a dodány, a to i přesto, že se na jejich dodání opakovaně dotazovala. Pro žalobkyni bylo dodání dveří v termínu zásadní, neboť tyto měly být instalovány na stavbě, kterou žalobkyně prováděla pro klienta. O této skutečnosti žalovaná věděla, jak vyplývá z elektronické komunikace ze dne 24. 11. 2021. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesporovala uzavření smlouvy a zaplacení zálohy dne 24. 11. 2021, tvrdila však, že dodací lhůta měla být cca 10-12 týdnů od uzavření smlouvy, dodávka zboží tak měla být přibližně do 16. 2. 2022, jak vyplývá z elektronické komunikace účastníků. E-mailem z 21. 2. 2022 žalobkyně neodstoupila od smlouvy, požádala o zrušení objednávky. Není pravdivé, že by žalovaná zrušení objednávky a vrácení zálohy potvrdila. Ze sdělení zaměstnankyně žalované nepochybně vyplývá, že žádost žalované je nutné předat ekonomickému oddělení, které žádost posoudí. K ukončení platnosti mezi účastníky nedošlo a žaloba je nedůvodná.6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem. Pokud jde o skutkový závěr uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo 24. 11. 2021, jejímž předmětem bylo dodání sedmi kusů interiérových dveří, včetně zárubní, kování a montáže, místem dodání byla , adresa, . Záloha ve výši 50 % smluvené ceny, konkrétně ve výši 54 954 Kč, byla žalobkyní zaplacena ve stejný den. Smlouva byla uzavřena akceptací nabídky žalované, žalovaná se v nabídce zavázala dodat dveře v termínu 10-12 týdnů od objednání s tím, že lhůta začne běžet po zaplacení zálohy. Termín „cca 10-12 týdnů“ byl použit v e-mailové komunikaci zaměstnanců účastníků před uzavřením smlouvy, v samotné cenové nabídce, která byla žalobkyní přijata, však výraz „cca“ absentuje, žalovaná tak byla povinna dodat a namontovat žalobkyni v , adresa, dveře v období od 2. 2. 2022 do 16. 2. 2022, termín 16. 2. 2022 byl nejzazším termínem dodání a montáže dveří dle smlouvy. Žalované bylo od počátku známo, že žalobkyně na termín dodání dveří spěchá. Žalovaná dveře nedodala včas, proto e-mailem z 21. 2. 2022 od smlouvy odstoupila a požádala o vrácení zaplacené zálohy. Až po tomto odstoupení od smlouvy e-mailem žalovaná nabídla žalobkyni dodání dveří o další týden později, 28. 2. 2022, tedy s dvanáctidenním zpožděním oproti nejzazšímu termínu. To žalobkyně odmítla z důvodu, že už déle na dodávku nemůže čekat a opět trvala na vrácení zálohy. Prodlením žalované došlo k podstatnému porušení smlouvy ve smyslu § 1977 o. z., proto žalobkyně od smlouvy odstoupila. Smlouva o dílo od počátku zanikla a žalovaná je povinna vrátit žalobkyni poskytnuté peněžité plnění, které představuje bezdůvodné obohacení. Soud prvního stupně tak žalobě vyhověl, a to rovněž, pokud jde o požadavek na zákonný úrok z prodlení, do kterého se žalovaná dostala , právnická osoba, . 2022, neboť byla vyzvána e-mailem z 28. 2. 2022 o vrácení zálohy s nejzazším termínem 2. 3. 2022. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 4. 3. 2022. Náhradu nákladů řízení ve výši 31 390,61 Kč uložil soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. k úhradě žalované jako procesně neúspěšné, na nákladech řízení žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 199 Kč a náklady na právní zastoupení vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (odměna za šest úkonů právní služby po 3 300 Kč, šestkrát režijní paušál po 300 Kč, náhrada cestovného ve výši 1 925,30 Kč, náhrada za promeškaný čas ve výši 600 Kč, DPH 5 066,31).7. Pokud jde o skutkovou stránku věci, dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně přesvědčivě popsal, které skutečnosti má za prokázané, jakož i to, o jaké důkazy svá skutková zjištění opřel. Jasně a srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení důkazů řídil, důkazy posoudil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž postupoval v souladu s pravidly logického myšlení. Pečlivý rozsah dokazování byl