Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2005 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2005 občanského zákoníku stanoví, že odstoupením od smlouvy zanikají práva a povinnosti stran, ale zároveň vymezuje, které nároky a ujednání zůstávají platné i po odstoupení, a chrání práva třetích osob nabytá v dobré víře.
§ 2005 Následná nemožnost plnění
(1) Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.
(2) Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.
Paragraf 2005 občanského zákoníku stanoví, že odstoupením od smlouvy zanikají práva a povinnosti stran, ale zároveň vymezuje, které nároky a ujednání zůstávají platné i po odstoupení, a chrání práva třetích osob nabytá v dobré víře.
Co to znamená v praxi
Pokud jedna ze smluvních stran odstoupí od smlouvy, ruší se tím většina vzájemných práv a povinností, které ze smlouvy vyplývaly.
I po odstoupení od smlouvy zůstávají v platnosti nároky na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již vznikly, a právo na náhradu škody způsobené porušením smlouvy.
Ujednání, která mají svou povahou zavazovat strany i po odstoupení (například ujednání o řešení sporů), zůstávají platná.
Odstoupení od smlouvy nemá vliv na práva, která v dobré víře získaly třetí osoby, ani na zajištění dluhu, pokud již bylo zřízeno.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi zánikem práv a povinností a zachováním některých nároků, jako je smluvní pokuta nebo náhrada škody.
Ujednání, která mají platit i po odstoupení (např. o mlčenlivosti nebo řešení sporů), by měla být ve smlouvě jasně formulována.