49 Co 14/2025-68 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo rozhodnuto tom, že se manželství účastníků uzavřené dne , datum, v Bučovicích rozvádí (výrok I.) a že žádný z účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud I. stupně vzal po provedeném dokazování za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v Bučovicích. Před uzavřením manželství se účastníkům narodila dcera, po uzavření manželství se účastníkům narodil syn. Poměry účastníků k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu byly upraveny rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne , datum, , č. j. 0 Nc 2129/2023-131, jenž nabyl právní moci dne , datum, . Nezletilé děti byly svěřeny do péče matky a otci byla stanovena povinnost přispívat na výživném částkou v celkové výši 8 000 Kč. Manželka vypověděla, že se po uzavření mezi manžely začaly projevovat rozpory ohledně pohledu na výchovu dětí, trávení společného času. V červnu 2022 se manžel přestěhoval do Anglie, tvrdil, že v České republice žít nemůže. Chtěl, aby se přestěhovala celá rodina. Manželka však v Anglii žít nechtěla, má v České republice adekvátní zaměstnání. Od té doby spolu manželé nežijí. V průběhu společného soužití nevedli typický rodinný život, neboť manžel s nimi nechtěl podnikat výlety, jezdit k rodičům, na grilování. Manžel naproti tomu nesouhlasil s rozvodem s odůvodněním, že plánuje vrátit se do České republiky, v Anglii studuje, pracuje jako ochranka. Za rodinou jezdí po celou dobu alespoň jednou měsíčně. Manželství za rozvrácené nepovažoval. Měl za to, že se na stěhování do Anglie dohodli. S rodinou trávil čas i výlety, společným vařením, nákupy. Soud v odůvodnění dále uvedl, že manžel sice tvrdí, že syn pláče a chce mít společný rodinný život, sám však tomu brání tím, že „stále studuje“.3. Při právním hodnocení věci vyšel soud I. stupně z § 47 odst. 1, § 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, § 755 odst. 1, § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neplní své funkce. Manželka nemá zájem v manželství setrvávat, nelze tedy očekávat jeho obnovení. Příčiny rozvratu spatřoval soud I. stupně v národnostních rozdílech, v nedostatečném se věnování rodině ze strany manžela, který svou neúčast u rodiny odůvodňuje tím, že ve svých 52 letech stále studuje, aniž by vykonával odpovídající zaměstnání. To vedlo k citovému odcizení ze strany manželky.4. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“) a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.5. Proti rozsudku soudu I. stupně podal manžel odvolání. V odvolání manžel napadal především nedostatek skutkových zjištění soudu ve vztahu k rozvratu manželství účastníků a jeho příčinám. Rozporoval skutečnosti uváděné ve výpovědi manželkou. Namítal, že se soud nezabýval pravdivostí jejích tvrzení, tato převzal a de facto parafrázoval do odůvodnění rozsudku, přičemž skutkový stav byl zcela jiný. Pokud manželka uváděla, že se nějakou dobu rozcházeli a zase dávali dohromady, chtěla, aby se odstěhoval, pak to bylo z důvodu mimomanželského poměru manželky s jiným mužem. Manžel přitom zajišťoval splácení hypotečního úvěru a hrazení výdajů na rodinný dům na adrese bydliště účastníků. Za nepravdivé označil tvrzení manželky o tom, že nechodil s rodinou na společné výlety. Chodili společně na nákupy, do obchodních center, bral je na výlety po okolí, vesnicích i městech apod. Rovněž je nepravdivé tvrzení manželky, že manžel nechce žít v České republice. Manžel se chce po ukončení studia do České republiky vrátit. Nesprávné je podle manžela rovněž skutkové zjištění ohledně toho, ve kterém patře domu každý z účastníků žije, či důvod, pro který syn pláče. Syn špatně nese rodinnou situaci, rozvodové řízení rodičů, které zavinila manželka a proti němuž je manžel zcela zásadně proti, neboť je v rozporu s jeho křesťanskou morálkou, přičemž manželka omezuje styk manžela s nezletilými, přes předchozí dohodu zakázala manželovi vidět děti v Anglii. Manžel odešel studovat do Anglie, ale manželé byli předtím dohodnuti, že se do Anglie přestěhují. Manželka však své chystání přerušila z důvodu mimomanželského poměru, soud tuto skutečnost při svém rozhodování nezohlednil, neprovedl jediný důkaz, který by potvrdil či vyvrátil tvrzení manželky. S rozpory v tvrzeních účastníků se soud I. stupně nevypořádal. Důkazy navržené účastníky, a to výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, Jangbadi, soud neprovedl a s neprovedením těchto důkazů se nevypořádal ani v odůvodnění rozhodnutí. Soud I. stupně se de facto omezil na to, že manželka nemá zájem v manželství setrvat, což byl prakticky jediný bod, ze kterého soud vycházel při svém rozhodování. Ve vztahu k příčinám rozvratu manželství, tak jak je shledal soud I. stupně, namítl, že neví, jaké odpovídající zaměstnání by měl vykonávat jako otec od rodiny, pokud být učitelem na Mendelově univerzitě v Brně není odpovídajícím zaměstnáním pro muže, otce od rodiny. Rovněž neví, v čem by měly spočívat národnostní rozdíly, když oba manželé žijí trvale v České republice, mají české občanství a jejich manželství fungovalo řadu let. Navíc žádný z manželů o národnostních rozdílech jako příčině rozvratu nehovořil. Závěrem manžel navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně, popř. rozsudek změní tak, že návrh na rozvod manželství účastníků zamítne.6. Manželka ve vyjádření k odvolání považovala rozsudek soudu I. stupně za správný.7. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání manžela (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a ze způsobilých odvolacích důvodů, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející jeho vydání (§ 206 odst. 3, § 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.8. Námitku nesprávného zjištění skutkového stavu soudem I. stupně a parafrázování výpovědi manželky do odůvodnění napadeného rozhodnutí shledal odvolací soud nedůvodným.9. Dle § 655 odst. 1 o. z. manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z hlediska věřících je manželství chápáno také jako svátost s důrazem na nerozlučitelnost.10. Dle § 755 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3).11. Dle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.12. Soud se při dokazování omezuje na zjištění skutečností rozhodných dle § 755 odst. 1 a 3 o. z. V daném případě bylo zjištěno, že poměry účastníků k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu byly upraveny a rozhodnutí nabylo právní moci. Ve vztahu ke zjišťování rozvratu manželství jsou primární sama tvrzení účastníků a jejich účastnická výpověď. V daném případě soud I. stupně postupoval správně, když oba účastníky vyslechl. Je třeba si však uvědomit, že pohled účastníků na jejich manželství, jeho průběh, stejně tak jako naplnění toho, co od tohoto institutu očekávají, je výrazně subjektivní. Proto i výpovědi manželů ve vztahu k průběhu jejich manželství, důvodům krize se často výrazně liší. Každý danou situaci vnímal jinak. Je pak otázkou hodnocení soudu, zda z provedených výpovědí účastníků (v kontrastu jejich účastnických tvrzení) dospěje k závěru o rozvratu manželství a nemožnosti jeho obnovení, či zda bude provádět dokazování další. Smyslem řízení není zjistit „objektivní pravdu“, stejně jako je nemožné určit přesnou příčinu rozvratu manželství. Soud I. stupně v napadeném rozhodnutí popsal pohled obou účastníků, tak jak jej popsali ve svých výpovědích. Na základě těchto (byť do určité míry rozporných) výpovědí, pak učinil závěr o rozvratu manželství.13. Odvolací soud nicméně shledal důvodnou námitku manžela týkající se tzv. opomenutých důkazů, tedy důkazů, které účastníci navrhli, soud je však neprovedl a ani v odůvodnění rozhodnutí nevysvětlit, z jakých důvodů tak učinil.14. K nevypořádaným důkazním návrhům odkazuje odvolací soud na ustálenou judikaturou k výkladu § 120 odst. 1 věty druhé o. s. ř., především na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 1009/98, uveřejněný pod číslem 39/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 39/1999“), nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 4841/2007, uveřejněný pod číslem 71/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 71/2009“). Z judikatury Ústavního soudu např. nález ze dne , datum, , sp. zn. II