49 Co 247/2024-115 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo rozhodnuto, že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16.688 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16.688 Kč od , datum, do zaplacení, a dále úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.080 Kč za období od , datum, do , datum, (výrok I.), že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 20.000 Kč (výrok II.) a že žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení na účet Okresního soudu v , adresa, (výrok III.). Usnesením soudu I. stupně ze dne , datum, , č. j. 104 C 28/2023-93, bylo rozhodnuto, že se ustanovenému znalci přiznává odměna ve výši 2.994 Kč, usnesení nabylo právní moci dne , datum, .2. Soud rozhodoval o žalobě na zaplacení dlužné mzdy za měsíc únor 2023 a kapitalizovaného úroku za pozdní úhradu mzdy za část měsíce března 2023 odůvodněné tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, pracovní smlouvu, ve které byla sjednána měsíční mzda ve výši 20.860 Kč s výplatním termínem 20. den v měsíci, že žalobkyně ukončila pracovní poměr u žalovaného ve zkušební době ke dni , datum, , že žalobkyni byla uhrazena mzda za měsíc březen až dne , datum, a že mzda za měsíc únor 2023 jí nebyla vyplacena vůbec.3. Soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, pracovní smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala vykonávat pro žalovaného práci řidič, skladník. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Mzda byla stanovena ve výši 20.860 Kč měsíčně. Strany se dohodly, že mzda bude žalobkyni vyplacena v následujícím výplatním termínu, kterým je každý 20. den v měsíci. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době ke dni , datum, . Z výplatního listu žalobkyně za měsíc únor 2023 plyne, že žalobkyně měla v měsíci únoru 2023 hrubý měsíční příjem ve výši 16.688 Kč, čistý měsíční příjem činil 14.852 Kč. Z výplatního listu žalobkyně za měsíc březen 2023 plyne, že žalobkyně měla v měsíci březnu 2023 hrubý příjem ve výši 4.586 Kč, čistý příjem činil 4.080 Kč. Žalobkyně podepsala dne , datum, žádost zaměstnance o hotovostní výplatu mzdy a dne , datum, výdajový pokladní doklad týkající se výplaty mzdy za únor 2023 ve výši 14.852 Kč (dále též jen „výdajový doklad“). Žalovaný opakovaně, a to nejméně dvěma SMS ze dne , datum, a , datum, , vybízel žalobkyni k převzetí mzdy za část měsíce března 2023, žalobkyně se však pro mzdu nedostavila a žalovaný v důsledku nečinnosti žalobkyně nakonec uhradil mzdu za měsíc březen 2023 na účet žalobkyně dne , datum, . Při posuzování pravosti žádosti o hotovostní výplatu mzdy a příjmového pokladního dokladu ze dne , datum, soud vycházel především ze zpracovaného znaleckého posudku, podle něhož podpis na žádosti o hotovostní výplatu mzdy je pravým podpisem žalobkyně a podpis žalobkyně na výdajovém dokladu je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem žalobkyně. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný vyplatil žalobkyni mzdu za měsíc únor 2023 ve výši 14 852 Kč v hotovosti. Znalecký posudek byl dobře zpracován, znalec na základě shodných znaků (druh podpisu, sklon, výškové poměry, šířkové poměry, počáteční adjustace, vázanost, základna, technika psaní F, technika psaní r) vyslovil kategorické závěry o pravosti obou podpisů. Žalobkyně prokazovala své tvrzení o dlužné mzdě SMS komunikací mezi ní žalovaným a dále telefonním hovorem, soud ale dospěl k závěru, že jak SMS komunikace, tak telefonní hovor se týkal pouze nevyplacené mzdy za část měsíce března 2023.4. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně odvolání. Namítla, že ze záznamu telefonního hovoru s jednatelem žalovaného, který proběhl dne , datum, , vyplývá, že jednatel žalovaného neměl k tomuto dni mzdu žalobkyně spočítanou (v tel. hovoru uvádí, že se vrátí ve čtvrtek, tj. , datum, , a mzdu spočítá, zjevně tedy před tímto dnem nemohla být mzda vyplacena). Z telefonního hovoru vyplývá, že mzda za měsíc únor 2023 nebyla žalobkyni v řádném termínu vyplacena, když nebyla ještě vypočtena, jednatel žalovaného v rozhovoru potvrdil, že žalobkyně má kromě mzdy za měsíc únor 2023 i právo na mzdu za část měsíce března 2023. Také z SMS zprávy jednatele žalovaného ze dne , datum, vyplývá, že mzdu žalobkyně stále nemá spočítanou. Teprve až dne , datum, jednatel žalovaného žalobkyni sdělil, že mzdu dopočítal. Závěr soudu, že jak SMS komunikace, tak telefonní hovor se týkal pouze nevyplacené mzdy za část měsíce března 2023, tedy nemá oporu v provedených důkazech. Stejně jako žalobkyně nepodepsala výdajový pokladní doklad ze dne , datum, , tak také nepodepsala žádost o hotovostní výplatu mzdy ze dne , datum, (to vyplývá mimo jiné z telefonického rozhovoru). Z SMS komunikace i z telefonického rozhovoru plyne, že žalobkyně o žádosti o hotovostní výplatu mzdy a o pokladním dokladu nevěděla. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání žalovaného (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a ze způsobilých odvolacích důvodů, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející jeho vydání (§ 206 odst. 3, § 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.6. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení mzdy za měsíc únor 2023 a úroku z prodlení za pozdní úhradu mzdy za měsíc březen 2023 (za období od , datum, do , datum, ).7. Ze skutkových zjištění soudu (která mají oporu v provedeném dokazování) plyne a mezi účastníky není sporné, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, pracovní smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala vykonávat pro žalovaného práci řidič, skladník, že ve smlouvě byla sjednána mzda „20860,-/měsíc + osobní ohodnocení“, že žalobkyně zrušila pracovní poměr ve zkušební době dne , datum, , že mzda za měsíc únor 2023 činila částku 14.852 Kč čistého (základní mzda bez osobního ohodnocení) a za měsíc březen 2023 částku 4.080 Kč čistého, že žalovaný dvěma SMS zprávami ze dne , datum, a , datum, vybízel žalobkyni k převzetí mzdy za měsíc březen 2023 v hotovosti a že mzda za měsíc březen 2023 byla žalobkyni uhrazena dne , datum, .8. Sporná mezi stranami zůstala tvrzení žalovaného, že uhradil žalobkyni mzdu ve výši 14.852 Kč za únor 2023 dne , datum, v hotovosti a že žalobkyně dne , datum, požádala žalovaného o hotovostní výplatu mzdy. Žalovaný k prokázání těchto tvrzení předložil 2 listiny – žádost zaměstnance o hotovostní výplatu mzdy a výdajový pokladní doklad na částku 14.852 Kč.9. Podle ustálených závěrů soudní praxe u soukromých listin je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou, a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny nese ten, kdo pravdivost listiny popírá (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 3895/2016, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 3646/2018).10. V projednávané věci žalobkyně popřela, že podpisy na listinách jsou jejími pravými podpisy. Soud při zjišťování pravosti podpisu žalované na listinách vycházel ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který dospěl k závěru, že podpis na žádosti o hotovostní výplatu mzdy je pravým podpisem žalobkyně a podpis žalobkyně na výdajovém dokladu je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem žalobkyně.11. Podle závěrů soudní praxe je znalecký posudek jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 1561/2010). Výsledky hodnocení důkazů umožňují soudu přijmout závěr o pravdivosti skutečnosti, která je předmětem dokazování, jestliže na jejich základě lze nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala, aniž by o tom mohly být rozumné pochybnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 2682/2013).12. Od