49 Co 3/2025-65 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobci 17.958,45 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 9.483,99 Kč od , datum, do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 8.374,46 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.), žaloba byla zamítnuta v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplatit další částku 12.000 Kč (výrok II.) a žalovaný byl dále zavázán k povinnosti zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.462 Kč k rukám zástupce žalobce (výrok III.).2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě skutkově odůvodněné tím, že žalobce na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovaným dne , datum, dodával žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, elektřinu. Smlouva o dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců od data , datum, , tj. na dobu určitou, a žalobce žalovanému dodal a následně fakturou ze dne , datum, , variabilní symbol , var. symbol, , splatnou , datum, , vyúčtoval elektřinu v ceně 9.483,99 Kč včetně DPH, a dále žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou dne , datum, . variabilní symbol , var. symbol, , splatnou , datum, , dodanou elektřinu v ceně 8.374,46 Kč včetně DPH. Kromě ceny dodané elektřiny žalobce žalovanému vyúčtoval smluvní pokutu 12.000 Kč, a to fakturou ze dne , datum, , variabilní symbol , var. symbol, , splatnou dne , datum, s tím, že smluvní pokuta byla žalobcem vyúčtována za každý měsíc od 3/2023, kdy došlo k odstoupení od smlouvy žalobcem pro opakované poručení platebních povinností žalovaným, do 7/2024, tedy za 15 měsíců á 800 Kč.3. Soud I. stupně dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, na dobu 30 měsíců. Smlouva je graficky koncipována tak, že pod názvem Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny jsou vyjmenovány smluvní sankce při porušení mj. povinnosti odběratele. Zde je v jednolitém drobném textu uvedeno několik možností pokut. Oproti tomu na straně, kde jsou vyplněny konkrétní údaje o žalovaném, odběrném místě, sjednaném obchodním produktu a která je podepsána žalovaným, není uvedeno nic o smluvních pokutách a sankcích. Po předčasném ukončení smlouvy žalobce fakturou ze dne , datum, , variabilní symbol , var. symbol, , splatnou dne , datum, , vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 12.000 Kč. Soud I. stupně dovodil, že se v daném případě jedná o spotřebitelskou smlouvu a žaloba je důvodná pouze co do částky 17.958,45 Kč (cena za elektřinu), dále za smluvní pokutu ve výši 100 Kč za opoždění s placením záloh. Co do částky 12.000 Kč však soud I. stupně žalobu zamítl. Uvedenou částku žalobce požaduje jako smluvní pokutu za porušení povinnosti žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. Požadavek na zaplacení uvedené částky není po právu, neboť k ujednání nelze přihlížet pro jeho nepřiměřenou a zneužívající povahu podle § 1815 o. z. Žalobce po určitou dobu omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele komodit, aniž by spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje „odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy, je na spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy. Sám žalobce ale podobně ve smlouvě omezován (sankcionován) není. Takové ujednání je nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. Nelze přijmout argumentaci, že smluvní pokuta kompenzuje škodu (potenciálně) vzniklou žalobci tím, že musel pro žalované s předstihem zajistit na trhu příslušnou komoditu. Smluvní pokuta působí nepřiměřeně na to, aby spotřebitel neměnil dodavatele elektřiny, i kdyby nabídka jiného dodavatele pro něj byla výhodnější. Tím je právo na svobodnou volbu dodavatele oslabeno, což vyvolává nerovnováhu ve vztahu účastníků. Navíc má soud I. stupně výhrady i k tomu, že smlouva je pro průměrného uživatele nepřehledná, velmi špatně se v ní lze orientovat, text týkající se smluvních pokut lze snadno přehlédnout a strana, na které je obsažen, není podepsána. K ujednání o smluvní pokutě se proto dle soudu I. stupně nepřihlíží a alternativní (jiné) právní posouzení téhož ujednání nepřichází v úvahu. Soud I. stupně proto nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 12.000 Kč zamítl.4. Proti výrokům II. a III. rozsudku soudu I. stupně podal žalobce odvolání. Namítl, že v rozhodování soudu I. stupně mohl sehrát roli určitý automatismus a inspirace rozhodnutími Krajského soudu v Praze, která však vycházela ze smluvních ujednání obsažených v dříve uzavíraných smlouvách. V tomto řízení však jde o skutkově jiný případ, na který nelze bez dalšího aplikovat dosavadní právní závěry těchto rozhodnutí. Současná smlouva již obsahuje precizované ujednání o smluvní pokutě, které je přehlednější, nachází se na první straně smlouvy v oddíle výslovně nazvaném „SMLUVNÍ SANKCE“ a přináší též reciproční smluvní pokuty k utvrzení závazků žalobce. Smlouva zřetelně deklaruje vazbu mezi výhodou pro zákazníka v podobě garance nezvýšení ceny pro celé smluvní období a sankcí pro případ porušení závazku smlouvu dodržet ze strany zákazníka. Bezprostředně následuje část „PROHLÁŠENÍ ZÁKAZNÍKA“, v níž zákazník výslovně prohlašuje, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost zákazníka uhradit žalobci smluvní pokutu s náhradoškodovou funkcí v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je psáno stejným písmem (velikost, font) jako ostatní části Smlouvy. Lze legitimně očekávat, že spotřebitelé v České republice ve 21. století umí číst a jsou schopni porozumět textu v úředním českém jazyce. Jak je patrné z vlastního textu ustanovení o smluvní pokutě, obsahuje několik skutkových podstat (hypotéz) řazených za sebou v rámci jednoho souvětí (s výjimkami uvedenými ve prospěch vyšší srozumitelnosti v závorkách), na které dopadá sjednaná jednotná smluvní pokuta (dispozice). Žalobce má bez jakýchkoliv pochybností za to, že ujednání je srozumitelné, textace není o nic složitější, než je jazyk, jímž jsou standardně psány v ČR právní předpisy. Žalobce se dovolává legitimního očekávání podle § 4 o. z., že každý může důvodně očekávat v právním styku, že jedná s osobou nadanou rozumem průměrného člověka, která jej užívá s běžnou péčí a opatrností. Soud také pominul veškeré reciproční sankce, které postihují žalobce v případě porušení jeho povinností vedoucích k předčasnému ukončení smlouvy. Vázanost smluvní pokuty utvrzující povinnosti žalovaného na opakované neplnění smluvených platebních povinností nebyla žalobcem stanovena svévolně, ale odpovídá zákonné definici neoprávněného odběru elektřiny, který je zákonem zakázán. V podmínkách českého energetického trhu nelze energie dodávat zákazníkovi, který kvalifikovaným způsobem poruší platební povinnosti ze smlouvy, naopak je třeba dodávku přerušit a od smlouvy odstoupit. Žalobce může pevnou cenu garantovat žalovanému jen za předpokladu, že elektřinu pro něj nakoupí předem na celé období trvání smlouvy. Tato skutečnost je hlavním důvodem, proč žalobci vznikají škody při předčasném ukončení smlouvy, a tedy důvodem, proč smluvní ujednání utvrzuje povinnost žalovaného setrvat ve smlouvě po sjednanou dobu. Nelze pominout také výši smluvní pokuty 800 Kč/měsíc a výši utvrzované povinnosti. Mezi stranami byla sjednána měsíční záloha ve výši , právnická osoba, Kč, smluvní pokutou se tak utvrzuje platební povinnost zákazníka dosahující bezmála její trojnásobné výše, smluvní pokuta tedy nemůže zdaleka naplňovat kritérium nepřiměřenosti a významné nerovnováhy práv nebo povinností stran ke škodě spotřebitele. Také ve spotřebitelských vztazích se uplatní moderace nepřiměřené výše smluvní pokuty soudem podle ustanovení § 2051 o. z. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. a výroku III. změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví.5. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.6. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání žalobce (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a ze způsobilých odvolacích důvodů, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v mezích podaného odvolání a v tomto rozsahu i řízení předcházející jeho vydání (§ 206 odst. 3, § 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „energetický zákon“ - smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za