Krajský soud v Brně 15 Co 166/2025-287 – Náklady řízení

Soud prvního stupně rozsudkem vypořádal společné jmění účastníků jako bývalých manželů tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal ideální polovinu stavby – , Anonymizováno, , , adresa, , stojící na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , Anonymizováno, pro obec a k. ú. , adresa, , pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , Anonymizováno, pro obec a k. ú. , adresa, , osobní automobil , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , účet vedený ve prospěch žalovaného u společnosti , právnická osoba, ., organizační složka , adresa, , IČO: , IČO, , č. ú. , č. účtu, , se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství účastníků ve výši , Anonymizováno, Kč, účet vedený ve prospěch žalovaného u společnosti , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , č. ú. , č. účtu, , se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství účastníků ve výši , Anonymizováno, Kč, tedy majetek v hodnotě , Anonymizováno, Kč, a do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal účet vedený ve prospěch žalobkyně u společnosti , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , č. ú. , č. účtu, se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu manželství účastníků , Anonymizováno, Kč, tedy majetek v hodnotě , Anonymizováno, Kč (výrok I), oba účastníky zavázal povinností uhradit dluh ze smlouvy ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené dne , datum, u společnosti , právnická osoba, ., organizační složka , adresa, , IČO , IČO, , č. smlouvy , Anonymizováno, se zůstatkem ke dni právní moci rozvodu účastníků ve výši , Anonymizováno, Kč, a to každého jednou polovinou (výrok II), žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku , Anonymizováno, Kč do jednoho roku (výrok III) a o nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že zavázal oba účastníky nahradit náklady řízení státu ve výši , Anonymizováno, Kč, a to každého z nich v poloviční částce , Anonymizováno, Kč (výrok IV) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu jejich nákladů řízení (výrok V).2. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, který navrhl jeho změnu tak, že oba účastníci budou povinni uhradit také dluh ze zápůjčky od , jméno FO, , narozeného , datum, , ve výši , Anonymizováno, Kč, a to každý z nich jednou polovinou, a že žalovaný bude zavázán zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu částku , Anonymizováno, Kč poníženou o polovinu splátek uhrazených žalovaným na společný dluh z hypotečního úvěru, případně navrhl zrušení rozsudku soudu I. stupně ve výrocích II. a III. a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.3. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že navrhuje potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného, přestože soud I. stupně nezohlednil žalobkyní tvrzený její vnos do společného jmění manželů ve výši , Anonymizováno, Kč. Závěr soudu I. stupně o nezohlednění žalovaným tvrzeného společného dluhu účastníků u otce žalobce považuje žalovaná za správný a odvolání žalovaného za nedůvodné v celém rozsahu.4. Nejprve je nutné uvést, že odvoláním žalovaného, přestože výslovně směřuje pouze do výroků II a III rozsudku je rozsudek napaden v celém rozsahu, neboť jeho napadené výroky o úhradě pasiv společného jmění účastníků a vyrovnání podílu na společném jmění jsou závislé na nenapadeném výroku I o přikázání věcí a aktiv do výlučného vlastnictví účastníků. Rozhodnutí o jednotlivých „položkách“ (aktivech i pasivech) společného jmění manželů, které účastníci učiní předmětem řízení o jeho vypořádání, a o částce ke konečnému vyrovnání podílů jsou na sobě vzájemně závislá a správnost jednoho z nich nelze přezkoumávat bez přezkoumání správnosti všech ostatních.5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalovaného je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), doplnil dokazování v potřebném rozsahu (§ 213 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání z hlediska uplatněných námitek důvodné není, byť nejsou splněny podmínky ani pro potvrzení napadeného rozsudku z důvodů níže uvedených.6. Soud I. stupně odůvodnil napadený rozsudek především závěrem o skutečnostech mezi účastníky nesporných a vyplývajících z provedeného dokazování, že oba účastníci byli manželé od , datum, do , datum, , že jejich společné jmění jako bývalých manželů (dále „SJM“) tvoří spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny na , Anonymizováno, v obci a kat. úz. , adresa, v hodnotě , Anonymizováno, Kč, pozemek parc. č. , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, v hodnotě , Anonymizováno, Kč, dále osobní automobil , Anonymizováno, v hodnotě , Anonymizováno, Kč a zůstatky na třech bankovních účtech u , Anonymizováno, a , právnická osoba, . v částkách , Anonymizováno, Kč, k čemuž nesporná byla mezi účastníky i skutečnost jejich společného dosud nedoplaceného dluhu u , právnická osoba, . založeném původně smlouvou o hypotečním úvěru z , datum, uzavřenou s , právnická osoba, bankou a.s. ve výši , Anonymizováno, Kč za účelem výstavby rodinného domu v , Anonymizováno, , jehož ideální polovina je součástí SJM. O výši společného dluhu účastníků z hypotečního úvěru učinil soud I. stupně závěr, že ke dni právní moci rozvodu účastníků činil , Anonymizováno, Kč a pro rozhodnutí o konečném vypořádacím podílu vyšel ze skutečnosti, že žalovaný jej po právní moci rozvodu splácel výlučně ze svých finančních prostředků a ke dni vydání rozsudku soudu I. stupně činil jeho zůstatek , Anonymizováno, Kč. Dále vyšel soud I. stupně ze skutečnosti mezi účastníky nesporné i z provedeného dokazování vyplývající, že stavba , Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, byla započata před uzavřením manželství, že žalovaný ze svých výlučných prostředků zhotoviteli jeho stavby , Anonymizováno, Kč a že účastníci před uzavřením svého sňatku uzavřeli , datum, předmanželskou smlouvu, jíž se dohodli na tom, že jedna polovina nově vznikajícího , Anonymizováno, zůstane ve výlučném vlastnictví žalovaného a jedna polovina bude v SJM.7. O tvrzení žalovaného mezi účastníky sporným, že pasivem SJM je i společný dluh účastníků u otce žalovaného , jméno FO, učinil soud I. stupně závěr, že tato skutečnost nebyla prokázána vzhledem k měněným a upřesňovaným tvrzením otce žalovaného jako svědka ve vztahu k nikoliv zcela určitým tvrzením žalovaného o povaze finanční transakce spočívající v poskytnutí částky , Anonymizováno, Kč „plus ještě další finanční prostředky“ buď oběma účastníkům nebo jen žalovanému.8. Tvrzení žalobkyně mezi účastníky sporné, že žalobkyně ze svých výlučných prostředků vnesla do SJM částku , Anonymizováno, Kč získanou z dědictví po svém otci, zhodnotil soud I. stupně také jako neprokázané, a to na základě listin o nabytí tohoto dědictví v jiném rozsahu a o dalších finančních transakcí s částkami , Anonymizováno, Kč, dvakrát , Anonymizováno, Kč mezi bankovními účty s finančními prostředky účastníků a o časových souvislostech těchto transakcí, z nichž nebylo možné závěr o vnosu této částky z výlučných prostředků žalobkyně do SJM učinit.9. Pro vypořádání SJM účastníků pak soud prvního stupně zjevně aplikoval ustanovení § 708 - 710 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), ač je v odůvodnění napadeného rozsudku výslovně necitoval, a ustanovení § 740 a 742 o. z. Pro rozhodnutí o výši částky k vyrovnání podílů zohlednil soud I. stupně, že částka z hypotečního úvěru poskytnutého oběma účastníkům byla použita na stavbu celého domu, jehož polovina se stala výlučným vlastnictvím žalovaného a druhá polovina součástí SJM, a že hypoteční úvěr je společným závazkem účastníků, z čehož učinil závěr, že jeho doplacení musí být uloženo účastníkům stejným dílem, k čemuž zohlednil, že jej po zániku SJM splácel výlučné žalovaný. Výpočtem uvedeným v odůvodnění rozsudku dospěl soud I. stupně k závěru, že při uložení doplacení hypotečního úvěru oběma účastníkům stejným dílem, a to ve výši zůstatku , Anonymizováno, Kč ke dni právní moci rozvodu, při zohlednění jeho splácení od právní moci rozvodu výlučně žalovaným, a při zohlednění je výše uvedeného rozdělení aktiv SJM je nutné zavázat žalovaného zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku , Anonymizováno, Kč.10. Proti těmto závěrům žalovaný v odvolání namítá, že soud I. stupně měl na základě provedeného dokazování učinit závěr o existenci společného dluhu účastníků u jeho otce , jméno FO, ve výši , Anonymizováno, Kč a neměl učinit závěr, že hypoteční úvěr byl použit na majetek ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný poukázal na smlouvu o dílo, kterým byla stavba , Anonymizováno, objednána a v níž je konstatováno, že žalovaný před jejím uzavřením uhradil „nultou splátku“ , Anonymizováno, Kč a dále zaplatil ze svých výlučných prostředků částku , Anonymizováno, Kč, což celkem je „téměř polovina“ z celkové ceny díla, která činila , Anonymizováno, Kč. Právě z toho důvodu byla dle žalovaného uzavřena předmanželská smlouva, neboť žalobkyně si byla v té době plně vědoma, že žalovaný bude „minimálně polovinu stavby“ domu financovat ze svých výlučných prostředků a následně byla poskytnutá hypotéka použita zčásti na zaplacení výstavby domu a zčásti na nákup vybavení domu. Proto žalovaný nesouhlasí se soudem I. stupně, že splácením hypotéky za trvání manželství docházelo ke vnosům do jeho výlučného majetku a že by žalovaná měla zaplatit jen jednu čtvrtinu těchto částek, ani s tím, že splácení hypotéky po rozvodu manželství z výlučných prostředků žalovaného má být zohledněno jen jednou polovinou ve prospěch SJM.11. Odvolací námitky žalovaného však důvodné nejsou a výše uvedené závěry soudu I. stupně jsou v zásadě správné, byť se odvolací soud neztotožňuje s názorem soud prvního stupně, že za dané situace je důvodné přikázat doplacení zůstatku hypotečního úvěru oběma účastníkům rovnodílně a že je obecně důvodné přikazovat při vypořádání SJM k doplacení zůstatek společného dluhu ve výši, v níž byl dán k datu zániku SJM.12. Především jsou správné závěry soudu I. stupně účastníky nezpochybňované o délce trvání jejich manželství, o jeho zániku a o důvodnosti vypořádání zaniklého SJM v tom rozsahu, v jakém jej účastníci učinili předmětem vypořádání, a to aktiv SJM v těch hodnotách, které jsou mezi účastníky nesporné, respektive vyplývají z provedeného dokazování účastníky nezpochybňovaného. Pokud se týká požadavku žalovaného na zohlednění společného dluhu účastníků ve vztahu k jeho otci , jméno FO, , je závěr soudu I. stupně o neprokázání tohoto společného dluhu účastníků správný a odvolací soud s odůvodněním jeho správnosti odkazuje pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se zcela ztotožňuje. Už tvrzení žalovaného ohledně povahy závazku založeného poskytnutím finanční částky , Anonymizováno, Kč od otce žalovaného, případně dalších ne zcela dostatečně vymezených částek, byla částečně neurčitá vzhledem k možnému hodnocení tohoto závazku jako půjčky (dle dnešní právní terminologie „zápůjčky“) žalobci nebo oběma účastníkům. Neurčitostí a částečnou vzájemnou rozporností pak trpí i svědecká výpověď , jméno FO, , v níž se střídavě vyjadřuje o tomto závazku způsobem neumožňujícím učinit závěr o tom, že od počátku šlo o půjčku oběma účastníkům, případně, že původní právní důvod poskytnuté finanční částky byl později změněn tak, jak to uplatňuje žalovaný v tomto řízení.13. Totéž platí i o požadavku žalobkyně na zohlednění vnosu , Anonymizováno, Kč do SJM z jejích výlučných prostředků, což posoudil soud I. stupně rovněž zcela správně a s odůvodněním správnosti i tohoto závěru také odvolací soud odkazuje pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku.14. Ve vztahu k odvolací námitce žalovaného o financování stavby rodinného domu, jehož polovina je součástí SJM, doplnil odvolací dokazování smlouvou o výstavbě tohoto , Anonymizováno, z , datum, , z níž vyplývá, že ještě před jejím uzavřením, tedy před vznikem manželství účastníků, poskytl žalovaný staviteli nevratnou zálohu , Anonymizováno, Kč, která bude započtena do konečného vyúčtování. Skutečnost, že na stavbu domu poté poskytl žalovaný staviteli další částku , Anonymizováno, Kč z výlučných prostředků, byť po uzavření manželství, je účastníky tvrzena shodně, proto je v základu důvodná odvolací námitka žalovaného, že poskytl na výstavbu domu , Anonymizováno, Kč z vlastních finančních prostředků. Není však důvodná argumentace žalovaného, že tím zaplatil „téměř polovinu“ domu a že následně poskytnutý hypoteční úvěr, má být zohledňován jen ve vztahu k té ideální polovině domu, která je podle předmanželské smlouvy účastníků v jejich vypořádávaném SJM. Ze smlouvy o výstavbě sice vyplývá, že cena stavby byla sjednána na , Anonymizováno, Kč, což je však v rozporu se skutečností vyplývající z provedeného dokazování, že kromě částky , Anonymizováno, Kč, kterou poskytl výše uvedeným způsobem žalovaný na předem ze svých výlučných prostředků, byl podle smlouvy o hypotečním úvěru poskytnuto dalších , Anonymizováno, Kč, tudíž byla na stavbu domu vynaložena částka , Anonymizováno, Kč. Aniž je zřejmé (a po takové době těžko prokazatelné), zda tato celá částka byla vyplacena staviteli, u něhož byla stavba objednána, či jiným subjektům, a jaké konkrétní částky byly snad poté vynaloženy na zařízení a jaké zařízení domu, není tato okolnost zásadně významná pro správný závěr soud I. stupně, že hypoteční úvěr byl účastníkům poskytnut na výstavbu celého domu, tudíž ohledně poloviny ve prospěch výlučného vlastnictví žalovaného a druhé poloviny ve prospěch SJM účastníků. To, že žalovaný vnesl do výstavby celého domu, jehož polovina se stala součástí SJM, částku , Anonymizováno, Kč, je nutné zhodnotit jako vnos žalovaného z vlastních prostředků do SJM účastníků v rozsahu jedné poloviny, přičemž v rozsahu druhé poloviny šlo o pořízení jeho výlučného majetku. Toto zohlednění je důvodné bez ohledu na to, zda první vnos žalovaného do celého , Anonymizováno, činil „téměř polovinu“ jeho konečné ceny či jinou její část. Z dokazování je zřejmé, že účastníci si tu skutečnost, že žalovaný vnesl do výstavby , Anonymizováno, na jejím počátku vlastní finanční prostředky, zohlednili právě pro ujednání, že jedna polovina , Anonymizováno, zůstane ve výlučném vlastnictví žalovaného a druhá se stane součástí SJM, a že i nadále budou hradit výstavbu celého , Anonymizováno, ze společných prostředků získaných ze společného hypotečního úvěru. Pokud není v této smlouvě sjednáno, že žalovaným předem zaplacené částky mají být zohledněny pouze ve vztahu k té ideální polovině , Anonymizováno, , která se stane jeho výlučným vlastnictvím, a že další částky v budoucnu zaplacené ze společných prostředků mají být zohledněny pouze ve vztahu k té ideální polovině , Anonymizováno, , která se stane součástí SJM účastníků, nelze k závěru, jehož se žalovaný domáhá, dospět.15. Pokud se týká doplacení zůstatku společného hypotečního úvěru, neztotožňuje se odvolací soud se závěrem soudu I. stupně, že vzhledem k tomu, že jde o společný závazek obou účastníků, je za zdejšího skutkového stavu důvodné přikázat jej k doplacení oběma účastníkům rovnodílně. Stejně jako je důvodné zohlednit splátky na hypoteční úvěr polovinou ve prospěch SJM a polovinou ve prospěch výlučného majetku žalovaného, je důvodné přikázat takto založený společný závazek k doplacení žalovanému v rozsahu tří čtvrtin a žalobkyni v rozsahu jedné čtvrtiny. K doplacení takového závazku rovnodílně je dán důvod v případě, když ze společného hypotečního úvěru byla pořízena společná věc, která celá je součástí vypořádávaného SJM. V tomto případě je ale důvodné zavázat žalovaného ke splácení zůstatku úvěru v rozsahu tří čtvrtin, neboť z jedné poloviny je to prospěch jeho výlučného majetku a z jedné čtvrtiny ve prospěch vypořádaného SJM, a žalovanou v rozsahu jedné čtvrtiny ve prospěch vypořádaného SJM. Varianta zvolená soudem I. stupně, že oba účastníci doplatí úvěr tak, jak bylo stanoveno, a to, co má být takto doplaceno, je zohledněno pro vypořádací podíl SJM, není použitelná, neboť v době rozhodnutí soudu není zřejmé, zda oba účastníci skutečně doplatí úvěr, tak jak bylo stanoveno. Naopak přikázání úvěru k doplacení v tom formátu, jaký odpovídá vypořádání věci v SJM (zde její poloviny), která byla za úvěrované finanční prostředky pořízena, nemá na výši vypořádacího podílu žádný vliv a pro stanovení vypořádacího podílu mohou být zohledněny pouze dosud poskytnuté platby, jejichž výše zjištěna.16. Dále se odvolací soud neztotožňuje s názorem soudu I. stupně, že je důvodné zavázat účastníky k doplacení úvěru ve výši zůstatku, který byl dán k datu zániku jejich manželství a tedy zániku SJM. Z dnes již konstantní judikatury vyšších soudů vyplývá, že společné závazky účastníků v rámci SJM mají být soudem přikázány k doplacení ve výši zůstatku daného až k datu rozhodnutí soudu a že jejich splácení po rozvodu manželství jen jedním z bývalých manželů má být zohledněno jako jeho „vnos“ do plnění společného závazku.17. Z toho důvodu odvolací soud doplnil dokazování aktuální zprávou společnosti , právnická osoba, . z , datum, , z níž zjistil, že k tomuto dni činí aktuální dlužná částka z předmětného úvěru poskytnutého účastníkům , Anonymizováno, Kč. To koresponduje s listinami předloženými žalovaným, a to potvrzením téže banky o provedení operací na vrub účtu č. , č. účtu, (tentýž úvěrový účet), že , datum, , , datum, a , datum, poskytl žalovaný další , Anonymizováno, částky po , Anonymizováno, Kč, což zcela navazuje na zjištění soudu I. stupně ze sdělení téže banky o měsíčních splátkách žalovaného na tento úvěrový účet.18. Odvolací soud však zopakoval dokazování soudu I. stupně také zprávami téže banky z , datum, (na č. l. 121 spisu) a , datum, (na č. l. 159 spisu) obsahující rozporné údaje o výši nesplacené částky úvěru k , datum, , tedy datu zániku SJM. Prve uvedená zpráva obsahuje stručné sdělení, že nesplacené částka činila , Anonymizováno, Kč, druhá zpráva obsahuje historii splácení předmětného úvěru za dobu od , Anonymizováno, a z ní vyplývá, že ke dni , datum, (poslední údaj před , datum, ) činil nesplacený zůstatek , Anonymizováno, Kč. Z téže zprávy vyplývá i skutečnost, že částka , Anonymizováno, Kč naopak přesně odpovídá nesplacenému zůstatku úvěru ke dni , datum, , tedy přesně o rok dříve. Z takto doplněného dokazování je podle odvolacího soudu zcela zřejmé, že chybná je prve uvedená zpráva, z níž soud prvního stupně pro výpočet vypořádacího podílu vyšel, neboť z historie splácení celého úvěru korespondující s dalšími zjištěními o splácení i po , Anonymizováno, vyplývá správná výše zůstatku úvěru k datu , datum, (mezi , Anonymizováno, a , datum, ) ve výši , Anonymizováno, Kč, stejně jako to, v čem spočívá omyl předchozí zprávy o zůstatku téhož úvěru ve výši odpovídající datu lišícímu se od dotazovaného data přesně o jeden rok.19. Pokud se týká výpočtu částky k vyrovnání podílů účastníků na SJM, jsou správné závěry soudu I. stupně, že výše uvedená aktiva SJM přikázaná žalovanému činí , Anonymizováno, Kč a aktivum přikázané žalované (zůstatek na jediném bankovním účtu) činí , Anonymizováno, Kč, proto pro vyrovnání podílů jen na těchto aktivech má žalovaný zaplatit žalobkyni , Anonymizováno, Kč. Pasivem SJM je výše uvedený společný dluh na hypotečním úvěru ve výši aktuálního zůstatku , Anonymizováno, Kč, k jeho doplacení je důvodné zavázat v rozsahu tří čtvrtin žalovaného a v rozsahu jedné čtvrtiny žalobkyni, což se však z výše uvedených důvodů ve stanovení vypořádacího podílu neprojeví.20. Dále je důvodné zohlednit částku, která byla na tento úvěr zaplacena za trvání manželství a která tvoří vnos společných prostředků do výlučného vlastnictví žalovaného. Při dlouhodobém splácení úvěru průběžně navyšovaného sjednaným úrokem a spláceného zčásti ve prospěch jistiny a zčásti ve prospěch úroku nelze dle odvolacího soudu dospět k závěru o celkové částce jiným způsobem než zohledněním původní výše takového závazku, tedy , Anonymizováno, Kč, a výše jeho zůstatku k datu zániku SJM, tedy , Anonymizováno, Kč (po zaokrouhlení). Takto zaplacená částka tedy činí , Anonymizováno, Kč a z výše uvedených důvodů je na její vyrovnání povinen žalovaný zaplatit žalobkyni jednu čtvrtinu, tedy , Anonymizováno, Kč.21. Naopak platby, které žalovaný poskytl na splátky úvěru ze svých výlučných prostředků po zániku SJM, je nutno zohlednit tak, že žalobkyně zaplatí žalovanému na vyrovnání tohoto vnosu jednu čtvrtinu jako polovinu z poloviny příslušející k SJM, neboť druhou polovinu plateb investoval žalovaný do svého výlučného majetku. Z dokazování soud prvního stupně vyplývá, byť to nebylo takto početně zhodnoceno, že žalovaný na splátkách tohoto úvěru v období od , Anonymizováno, zaplatil , Anonymizováno, , Anonymizováno, a z doplnění dokazování odvolacího soudu vyplývá, že tuto částku žalovaný zaplatil i v , Anonymizováno, . Celkový součet těchto částek činí , Anonymizováno, Kč a z toho jedna čtvrtina, kterou je žalobkyně povinna na tomto vyrovnání žalovanému zaplatit, činí , Anonymizováno, Kč.22. Pro vyrovnání podílů na SJM je z výše uvedených důvodů nutné zohlednit i vnos žalovaného do celého domu na počátku jeho výstavby ve výši , Anonymizováno, Kč, z něhož jedna polovina příslušející k polovině , Anonymizováno, v SJM činí , Anonymizováno, Kč a na vyrovnání podílů ve vztahu k této částce je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému , Anonymizováno, Kč.23. Z těchto dílčích vyrovnání přikázaných aktiv SJM, vnosu žalovaného do společného majetku, a naopak vnosu ze společných prostředků do výlučného vlastnictví žalovaného, vyplývá, že žalovaný má žalobkyni zaplatit , Anonymizováno, Kč) a naopak žalobkyně žalovanému , Anonymizováno, . K celkovému vypořádání SJM tak, aby podíly účastníků byly stejné, je proto žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč.24. Z těchto důvodů odvolací soud změnil (§ 220 o. s. ř.) rozsudek soudu I. stupně tak, jak je uvedeno ve výroku, a lhůtu k zaplacení tohoto vyrovnání stanovil žalovanému v délce jednoho roku, jak ji stanovil i soud I. stupně (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), pokud žalobkyně, v jejíž neprospěch je tato lhůta stanovena, navrhla potvrzení napadeného rozsudku a proti značné délce této lhůty nic nenamítala.25. Výroky II. a III. rozsudku o nákladech řízení před soudy obou stupňů jsou odůvodněny především ustanovením § 224 odst. 3 o. s. ř. a tím, že došlo ke změně rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé. Náklady řízení vzniklé státu jsou povinni oba účastníci zaplatit rovnodílně, a to z týchž důvodů, z nichž je k této platbě zavázal i soud prvního stupně, neboť celkové státem vyplacené znalečné ve výši , Anonymizováno, Kč bylo ohledně , Anonymizováno, Kč sanováno složenými zálohami od účastníků (od každého po , Anonymizováno, Kč) a zbylá částka , Anonymizováno, Kč tvoří náklady řízení státu, k jejichž náhradě jsou oba účastníky povinni podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rovnodílně, neboť rovnodílné vypořádání SJM není výsledkem řízení, který by bylo možné hodnotit jako převážný úspěch některého z účastníků. Totéž se týká rozhodnutí o nákladech řízení účastníků, a podle § 142 odst. 2 (pro dovolací řízení ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.) je na místě závěr, že žádnému z účastníků nelze právo na náhradu jejich nákladů proti druhému z nich přiznat.