18 Co 142/2025-77 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným („napadeným“) rozsudkem Městský soud v Brně („soud prvního stupně“) rozhodl o povinnosti žalovaného vyklidit byt č. , Anonymizováno, nacházející se v , Anonymizováno, . NP v domě č. or. , Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, , na ulici , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (dále jen „sporný byt“), a to do , Anonymizováno, dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu žalovaného, kterou se žalovaný domáhal určení, že nájemní vztah ke spornému bytu trvá (výrok II) a uložil žalovanému zaplatit žalobci náklady řízení ve výši , částka, Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III).2. Soud prvního stupně vzal za prokázáno, že mezi účastníky (žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem) vznikl nájemní vztah k spornému bytu, který žalovaný užívá na základě dohody o užívání bytu ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, , a z něhož dal žalobce žalovanému výpověď podáním ze dne , datum, , žalovanému doručeným dne , datum, , pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce podle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, spočívající v nezaplacení nájemného a záloh na služby za období od června , Anonymizováno, do ledna , Anonymizováno, a v neuhrazení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, v celkové výši , částka, Kč, a to bez výpovědní doby. Výpověď obsahuje poučení žalovaného o právu vznést proti výpovědi námitky a podat návrh na přezkoumání její oprávněnosti soudem. Před podáním výpovědi žalobce žalovaného přípisem ze dne , datum, vyzval k odstranění závadného stavu spočívajícího v dluhu na nájemném a upozornil jej na možnost podání výpovědi; uvedená výzva se dne , datum, dostala do dispoziční sféry žalovaného.3. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný nepodal žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z., a proto se soud nemohl zabývat důvodností uplatněného výpovědního důvodu, neboť tato otázka po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty nemůže být posuzována v jiném řízení ani jako otázka předběžná. Proto neshledal naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že nájemní vztah trvá. Zabýval se však otázkou platnosti výpovědi jako otázkou předběžnou v řízení o vyklizení bytu, přičemž na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že výpověď byla žalovanému řádně doručena, obsahovala zákonem požadované náležitosti a nebyl zjištěn žádný důvod, pro který by k ní nemělo být přihlíženo. Námitku žalovaného, že je výpověď v rozporu s dobrými mravy, soud neshledal důvodnou, neboť žalovaný dlouhodobě nehradil nájemné a užívá byt bez právního titulu. Vzhledem k tomu, že nájemní vztah zanikl ke dni , datum, a žalovaný byt po skončení nájmu nevyklidil, byla shledána žaloba na jeho vyklizení důvodnou. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle úspěchu žalobce a přiznal mu náklady ve výši , částka, Kč.4. Žalovaný odvolání směřuje do všech výroků napadeného rozsudku, jenž navrhuje změnit tak, že žaloba žalobce bude zamítnuta a jeho žalobě na určení, že nájemní vztah ke spornému bytu trvá, bude vyhověno. Vytýká soudu prvního stupně, že dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že po uplynutí lhůty podle § 2290 o. z. se již nemůže zabývat oprávněností výpovědi z nájmu bytu. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 2981/2021 ze dne 12. 1. 2022, podle něhož se po marném uplynutí dvouměsíční lhůty nejedná již o zvláštní žalobu podle § 2290 občanského zákoníku, nýbrž o obecnou určovací žalobu, je-li dán naléhavý právní zájem. Žalovaný tvrdil, že takový naléhavý právní zájem prokázal, neboť předmětný byt užívá od roku 1984 jako svůj domov, je invalidním důchodcem ve třetím stupni invalidity, jeho výdělečné možnosti jsou zásadně omezené a ztráta bydlení by pro něj měla mimořádně závažné důsledky. Z těchto důvodů dovozoval, že soud měl oprávněnost výpovědi přezkoumat i po uplynutí lhůty podle § 2290 občanského zákoníku v režimu určovací žaloby.5. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že odvolání žalovaného je zcela účelové a nedůvodné. Žalovaný nesprávně interpretuje jím citovanou judikaturu a dovozuje z ní závěry, které na posuzovanou věc nedopadají. Žalobce se plně ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, zejména s tím, že v řízení o vyklizení nelze namítat údajnou neoprávněnost výpovědních důvodů, protože žalovaný nevyužil zákonné dvouměsíční lhůty k podání žaloby podle § 2290 o. z. Dále uvádí, že ani sociální důvody tvrzené žalovaným nemohou mít vliv na platnost výpovědi, pokud je nájemce neuplatní v zákonné lhůtě a zákonnou formou. Navrhl proto potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné7. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.8. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu (odst. 1). Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (odst. 2). Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží (odst. 3).9. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.10. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.11. Otázkou naléhavého právního zájmu na určení, že nájemní poměr trvá, se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 26 Cdo 185/2012 (dostupném, stejně jako další uváděná rozhodnutí tohoto soudu, na webových stránkách www.nsoud.cz), který se týkal nájmu nebytových prostor. Uvedl v něm, že se „soudní praxe se ustálila v názoru, že v řízení o vyklizení nebytových prostor může být řešena jak předběžná otázka platnosti výpovědi ze smlouvy o nájmu nebytových prostor, tak také otázka existence práva nájmu k nebytovým prostorám (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 23. září 2004, sp. zn. 28 Cdo 1646/2004, uveřejněné pod č. 187 v sešitě č. 10 z roku 2004 časopisu Soudní judikatura, z 21. října 2008, sp. zn. 28 Cdo 2656/2006, a ze 14. dubna 2011, sp. zn. 26 Cdo 2450/2010). V ustálené soudní praxi nebyl zaznamenán odklon ani od názoru, že může-li být otázka platnosti výpovědi z nájmu řešena jako otázka předběžná v řízení o vyklizení, nemůže být dán naléhavý právní zájem (ve smyslu § 80 písm. c/ o.s.ř.) na žalobě o určení neplatnosti výpovědi z nájmu (srov. např. již citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu z 21. října 2008, sp. zn. 28 Cdo 2656/2006, a ze 14. dubna 2011, sp. zn. 2450/2010)“. Tyto závěry jsou plně použitelné i v řízení o vyklizení bytu, neboť i zde lze otázku platnosti výpovědi z nájmu a trvání nájemního poměru posoudit jako otázku předběžnou. Může‑li být otázka platnosti výpovědi z nájmu řešena jako otázka předběžná v řízení o vyklizení, nemůže být dán naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.) na žalobě o určení neplatnosti výpovědi z nájmu.12. S výše uvedenými závěry, které respektoval ve svém rozhodnutí i soud prvního stupně, když dospěl k závěru, že žalovaný nemá naléhavý právní zájem na určení, že nájemní vztah ke spornému bytu trvá, se odvolací soud ztotožňuje. Pokud žalovaný nepodal ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi žalobu podle § 2290 o. z., ztratil nejen možnost (právo) bránit se výpovědi z nájmu bytu námitkou, že není dán důvod, pro který mu byla výpověď dána, nýbrž pozbývá i jiné výhody spojené se specifickou žalobou definovanou v odkazovaném ustanovení, zejména spočívající v tom, že při podání žaloby podle § 2290 o. z. nemusí prokazovat naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2981/2021). Pokud naléhavý právní zájem na žalobě žalovaného, podané dne , datum, (spojené ke společnému projednání s žalobou o vyklizení), nebyl z výše uvedených důvodů shled