19 CO 1236/2021-843 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků uvedených ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 360 351,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců. Soud prvního stupně shledal, že žalobci jsou osobami majícími nárok na převod náhradních pozemků za pozemky, které podle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě nelze vydat vyplývající z rozhodnutí [stát. instituce] – [státní instituce] [státní instituce], [číslo jednací] ze dne 12.6.2011 a [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] pro [územní celek] a [územní celek], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozhodnutím [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] [územní celek], [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Zjistil, že restituční nárok plynoucí žalobcům z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] byl žalovanou vyčíslen částkou 38 770,34 Kč, ve vztahu ke každému z žalobců zaevidovala žalovaná částku 19 385,17 Kč, kterou žalobkyně [číslo] na částečné vypořádání svého nároku přijala. Restituční nárok plynoucí z rozhodnutí [státní instituce] [číslo] [spisová značka] byl žalovanou oceněn částkou 103 643,76 Kč, ve vztahu ke každému žalobci zaevidovala částku 51 821,88 Kč. Žalobci nesouhlasili s oceněním restitučního nároku provedeného žalovanou, neboť ta nevzala v úvahu, že nevydané pozemky přešly do vlastnictví státu za účelem uskutečnění výstavby (rozhodnutí odboru výstavby [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] v [obec a číslo], [číslo jednací]. [územní celek] [územní celek] – [rok] [číslo] ze dne [datum] a [anonymizováno] [obec] p. [číslo] ze dne [datum]. Shledal, že žalobci se domáhali přecenění svého restitučního nároku, žalovaná však přecenění odmítla. Znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] byly nevydané pozemky a tedy žalobcům příslušející restituční nárok oceněn podle charakteru a stavu nevydaných pozemků ke dni jejich přechodu na stát v souhrnné výši 4 416 300 Kč, na kterém se každý z žalobců podílí částkou ve výši jedné čtvrtiny, tedy částkou 1 104 075 Kč. Soud shledal, že žalobci se domáhali vypořádání svého restitučního nároku plynoucího ze shora uvedených rozhodnutí i v jiných soudních řízeních, v řízení vedeném u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 20 C 128/2018 bylo dne [datum rozhodnutí] žalobě vyhověno, když byla shledána liknavost a svévole žalované. K odvolání žalované byl rozsudek soudu prvního stupně odvolacím soudem rozsudkem ze dne 22.10.2019, sp. zn. 22 Co 153/2019, potvrzen a v rámci tohoto řízení došlo k částečnému uspokojení nároku každého z žalobců ve výši 162 524,15 Kč. V mezidobí byl nárok částečně uspokojen i na základě rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], co do částky 11 028 Kč u každého z žalobců a dále rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10.2.2021, č.j. 14 C 135/2018-359, a to co do částky 4 343,20 Kč u každého z žalobců. Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně tak činí nevypořádaný restituční nárok žalobce [jméno] [příjmení] 906 794,53 Kč a [jméno] [příjmení] 926 179,70 Kč. Soud prvního stupně shledal liknavost a svévoli žalované při uspokojování restitučního nároku žalobců spočívající v nesprávném ocenění nevydaných pozemků, neboť s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu uzavřel, že pokud byly dané pozemky vykupovány či odebírány za účelem výstavby, je třeba za ně poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu podle ust. § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. a za této situace se žalobci mohou domáhat uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků bez toho, že by je bylo třeba vázat na podmínku předchozího zahrnutí do veřejné nabídky žalované. Soud prvního stupně se zabýval i vhodností pozemků požadovaných žalobci k uspokojení jejich restitučního nároku a učinil závěr o tom, že všechny pozemky uvedené ve výroku rozsudku soudu prvního stupně jsou pozemky vhodnými. Žádný z pozemků netvoří funkční celek, všechny pozemky třetích osob lze užívat bez pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], podle soudu z ortofoto mapy nevyplývá, že by náhradní pozemek byl nutný k využívání rodinného domu, přístup ke stavbě je možný přímo z veřejné komunikace, bez nutnosti přecházet přes náhradní pozemek. To, že majitelé stavby využívají náhradní pozemek jako zahradu, nepředstavuje podle soudu překážku vydatelnosti, nadto žádný právní titul k využívání pozemku, jako je například nájemní smlouva žalovaná nedoložila. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [územní celek], parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou samostatně obhospodařovatelné, nejsou nutné k manipulaci s ostatními pozemky. U pozemkové parcely [číslo] [obec] je podle soudu z ortofotomapy zřejmé, že ke stavbě vede přístup z veřejné komunikace a náhradní pozemek není nutný k manipulaci se stavbou. U parcely parc. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná nedoložila žádný právní titul, který by vlastníky sousedního pozemku, resp. stavby, opravňoval k užívání náhradního pozemku. U parcely parc. [číslo] v k.ú. [obec] je umožněn přístup přímo z veřejné komunikace a u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [ulice] je ke stavbě na pozemku parc. č. st. [číslo listu] rovněž přístup z veřejné komunikace. Skutečnost, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo na pozemku je umístěna dopravní infrastruktura, není podle soudu důvodem pro jejich nevydání, neboť podle platného územního plánu se jedná o elektrické vedení, které nijak nebrání zemědělskému obhospodařování pozemků. Také skutečnost, že se na pozemku nachází vodovod, není důvodem pro jeho nevydání, protože vodovod jako podzemní stavba nebrání zemědělskému využití. Pokud žalovaná namítala, že pozemek je dotčen předběžným opatřením, soud odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020 sp. zn. 28 Cdo 2419/2020 uzavřel, že tato skutečnost není důvodem pro jeho nevydání. Vydat lze i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], neboť skutečnost, že pozemek ze západní části obklopuje stavbu rodinného domu na pozemku parc. č. st. [číslo listu], který je ve vlastnictví třetí osoby, není důvodem pro nevydání, protože třetí osoba bude moci své nemovitosti užívat i bez vydaného pozemku, jak dokládá snímek z ortofotomapy. Namítala-li žalovaná, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], je z převodu vyloučen i pro existenci překážky podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., neboť pozemek je dotčen plánovanou veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury, soud uvedl, že se jedná o elektrické vedení, které nebrání zemědělskému obhospodařování. Podle soudu lze rovněž vydat i pozemek parc. [číslo] neboť ortofotomapa neprokazuje, že jde o pozemek, který tvoří funkční spojení se stavbou rodinného domu stojícího na pozemku parc. č. st. [číslo]. Funkční souvislost pozemku parc. [číslo] se stavbou na pozemku parc. č. st. [číslo listu], resp. parc. [číslo] vyloučil podle soudu snímek ortofotomapy. Pokud pozemek slouží částečně jako zahrada, není důvod jej jako zemědělský pozemek vydat a totéž podle soudu platí i u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Podle soudu lze vydat i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], neboť z územního plánu nevyplývá, že by se mělo jednat o [název] s betonovou nebo asfaltovou [název] [název]. Z tohoto důvodu zemědělské obhospodařování [název] například formou sečení trávy je podle soudu možné. U pozemku parc. [číslo] v k.ú. územní celek u [obec] nebylo podle soudu prokázáno tvrzení žalované, že pozemek aktuálně slouží jako veřejné prostranství a u pozemku parc. [číslo] v k.ú. územní celek u [obec] nejde o funkční spojení s pozemkem, resp. stavbou na pozemku parc. č. st. 236. Podle soudu lze pozemek používat i samostatně a k této stavbě neslouží jako plocha obslužná, jak prokazuje ortofotomapa. 2. Proti tomuto rozsudku, v části týkající se nahrazení projevu vůle žalované ohledně pozemků níže uvedených, se žalovaná odvolala. Zdůrazňuje, že i pozemky, u nichž není dána přímá zákonná překážka převodu, mohou být k převodu nevhodné a tedy nepřevoditelné. Nevhodnost náhradních pozemků k jejich převodu je dána i u pozemků, které nelze bez jiných pozemků řádně užívat a dalšími důvody nevhodnosti může být i skutečnost, že je nelze zemědělsky obhospodařovat. Žalovaná odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a je toho názoru, že soud se dostatečně nezabýval a nehodnotil na podkladě důkladných skutkových zjištění vhodnost následujících pozemků k převodu. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], žalovaná namítala, že pozemek je dotčen nařízeným předběžným opatřením, k němuž došlo v