8 Co 1345/2024-93 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českém Krumlově jako soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud určil, že výpověď žalovaného z nájmu bytu č. , hodnota, , I. kategorie v domě č.p. , číslo, , v , adresa, , ze dne 11. 1. 2023, je neoprávněná a tudíž neplatná. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu za blíže specifikované náklady právního zastoupení ve výši 14 590 Kč.2. Své rozhodnutí odůvodnil opožděností žaloby podané po dvouměsíční prekluzivní lhůtě vymezené ust. § 2290 o.z. Vyšel ze zjištění, že výpověď nájmu bytu ze dne 11.1.2023, kterou žalovaný vypověděl nájem bytu (z důvodu ust. § 2288 odst. 1 písm. e) o.z.) založený Nájemní smlouvou ze dne 29.11.2006, byla žalobci doručována na adresu bytu prostřednictvím pošty. Z dodejky bylo zjištěno, že zásilka (jejímž obsahem byla výpověď nájmu a byla předána k poštovní přepravě, jak potvrdila svědkyně , jméno FO, ) byla dne 13.1.2024 na poště uložena a žalobci zanecháno oznámení, po jejím nevyzvednutí byla dne 2.2.2023 vložena do schránky. I přes poučení soudem žalobce neprokázal, že se s obsahem zásilky nemohl seznámit. Argumentoval negativními sousedskými vztahy v domě, problémy s doručováním (nedoručením některých zásilek, příp. jejich výskyt mimo poštovní schránky), existencí univerzálních klíčů k poštovním schránkám i absencí upozornění na tuto skutečnost žalovaným pronajímatelem a absencí informace o možnosti výměny zámku u poštovní schránky. Soud konstatoval, že všechny jím navržené důkazy, včetně vlastní účastnické výpovědi, se netýkaly konkrétního doručování, jsou pouze obecným konstatování problémů s doručováním v domě, v němž se byt nachází (v první fázi řízení vyslechnutí svědci , jméno FO, a , jméno FO, potvrdili, že i jim se zásilky ztratily). Proto soud neprovedl jako nadbytečné jím navržené důkazy - výslech účetního, který řešil nedoručení zásilky sousedce žalobce paní , jméno FO, , dotaz na , právnická osoba, a , právnická osoba, . zda a kdy byly vyslechnuté svědkyni , jméno FO, zasílány přístupové údaje do datové schránky a bylo o ně z důvodu nedoručení znovu požádáno, výslech svědkyně , jméno FO, , která žalobci sdělila, že novou schránku, tedy jinou, než mají ostatní, si kupovali z důvodu, že od žalovaného neobdrželi klíček, nedostali však informaci, že by klíčky měly být stejné, o tom, že několikrát, i v případě žalobce, ležely doručované zásilky mimo schránky, přípisem žalovaného ze dne 23. 11. 2023, ve kterém je nepravdivě uvedeno, že schránky od předmětného domu jsou opatřeny univerzálními klíčky a každý nájemce byl údajně s touto skutečností obeznámen a měl mít možnost zabezpečit si schránku vlastním zámkem s jedinečným klíčem, SMS komunikací mezi žalobcem a jeho zástupkyní ze dne 11. 10. 2023, v níž žalobce potvrdil, že předvolání již dostal na adresu (vše k vyvrácení tvrzení soudu o nepřebírání pošty žalobcem), reklamací zásilky u poštovního přepravce (problémy s doručováním) a stížnostmi a podněty podávané žalovanému, Polici ČR v posledních dvou letech. Navržené důkazy jsou dle názoru soudu pouze pokračováním spekulací žalobce o možných ztrátách zásilky, a to bez vztahu ke konkrétnímu doručování ve dnech 13.1. a 2.2.2023.3. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce navrhující jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž se bude věcně zabývat důvodností (oprávněností) podané výpovědi nájmu. Rozporuje postup soudu, který setrvává na svém stanovisku, že je povinností žalobce prokázat negativní skutečnosti o tom, že mu zásilka nebyla doručena pomocí přímých důkazů, které by prokázaly odcizení či konkrétní způsob nedoručení zásilky v dané dny. Žalobce je přesvědčen, že v jeho situaci postačuje, budou-li užity důkazy nepřímé, které vyslechnutí svědci (problémy s doručováním) stvrdili. Navíc žalovaný sám situaci, kdy více osob disponovalo shodným klíčem od schránek, založil, měl proto prokázat, že se písemnost skutečně dostala k rukám žalobce. Odkazuje přitom i na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1144/2014 a usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3312/16 o modifikaci rozložení důkazního břemene v situaci, kdy strana nesoucí důkazní břemeno objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu. Namítá dále, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou, když soud neprovedl všechny žalobcem navržené důkazy k problémům spojeným s doručováním písemností v domě , adresa, a nesprávně aplikoval fikci dojití do sféry žalobce, když z výpovědi svědků vyplynuly problémy s doručováním písemností a nepravdivost tvrzení žalovaného o informování o shodném klíči ke schránkám a možnosti jeho výměny. V tomto směru odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 11.6.2013, sp. zn. III. ÚS 272/13 k otázce principu právní jistoty, kdy je řešena otázka fikce doručení, která by měla být brána jako nástroj výjimečný. Zdůrazňuje, že se žádným způsobem neprokázalo, že by se cíleně vyhnul převzetí výpovědi nájmu. Soud prvního stupně nesprávně aplikoval § 570 občanského zákoníku, upravující právní jednání vůči nepřítomné osobě. Právní jednání nemohlo působit vůči žalobci, když tomuto se na počátku roku 2023 výpověď nájmu nedostala do jeho sféry, resp. mu nedošla. Žalovaný samotným nastavením schránek pravděpodobně toto způsobil, odpovědnost za dojití projevu vůle přitom nese odesílatel, adresát není zásadně povinen vytvářet předpoklady, aby k dojití došlo. Naopak žalovaný (odesílatel) nevytvořil předpoklady, aby k dojití zásilky skutečně došlo, když v domě, kde byty pronajímá, jsou zjevné dlouhodobé potíže s doručováním v některých konkrétních případech. Dále žalobce namítl, že uvedené skutečnosti svědčí o tom, že jednání žalovaného je nutno hodnotit i za v rozporu s dobrými mravy.4. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Žalovaný prokázal, že předmětnou zásilku vypravil a odevzdal poskytovateli poštovních služeb, z jehož záznamů se pak zjišťuje způsob doručování zásilky, resp. dojití do dispoziční sféry žalobce. Pouze takovým způsobem mohl žalovaný vytvořit předpoklady pro dojití jeho projevu vůle, přičemž stejným způsobem postupoval i v dalších obdobných případech. Volbou způsobu doručování (vhození oznámení a po marném uplynutí úložní doby vhození samotné zásilky do schránky adresáta) žalovaný ještě posílil objektivní možnost žalobce seznámit se s obsahem zasílané písemnosti. Tvrzení, že žalovaný nedojití zásilky způsobil „samotným nastavením schránek“, je jednak nepodložené a jednak pomíjí skutečnost, že za okolnosti určující sféru jeho vlivu je odpovědný žalobce, neboť on sám tuto sféru ovládá. Jinak řečeno je na každém adresátovi, jakou zvolí a oznámí doručovací adresu, jak označí a zajistí svoji schránku a jak si s případnými dalšími osobami užívajícími jeho byt smluví předávání zásilek. Žalovaný způsob doručování zásilky prokazoval listinnými důkazy v podobě písemných záznamů doručovatelek, žalobce pravost a pravdivost těchto listin v řízení před nalézacím soudem nerozporoval a pochybení pošty v tomto směru ani netvrdil. Tvrdí-li žalobce, že zásilka do jeho dispoziční sféry nedošla, je povinen svoje tvrzení konkretizovat, tj. uvést (a poté prokázat) konkrétní skutečnost, která mu měla seznámení se s předmětnou zásilkou znemožnit.5. Odvolací soud po závěru o přípustnosti odvolání, podaného včas, účastníkem řízení k takovému úkonu legitimovaným (§§ 201, 202 a 204 odst. 1 o.s.ř.), kdy odvolatel uplatnil odvolací důvody dané ust. § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o.s.ř. a byly splněny i další náležitosti odvolání a podmínky odvolacího řízení (§ 205 odst. 1 a § 212a odst. 2 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně postupem podle § 212 o.s.ř., jakož i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru o nedůvodnosti podaného odvolání.6. Podle § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.7. Podle § 2290 o.z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.8. Předně je třeba zdůraznit, že podstatou projednávané věci je posouzení otázky včasnosti žaloby na určení neoprávněnosti výpovědi nájmu ze dne 11.1.2023, která byla žalobci žalovaným doručována prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu předmětného bytu, v němž se dle svého tvrzení žalobce zdržoval (bydlel).9. Odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k závěru o tom, že soud prvního stupně vydal své rozhodnutí na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu věci (ve vazbě na samotná skutková tvrzení žalobce) umožňujícího mu o podané žalobě rozhodnout, resp. umožňujícího mu přijmout správný závěr o opožděnosti žaloby. Lhůta k jejímu podání je ve smyslu ust. § 2290 o.z. lhůtou prekluzivní, po jejím marném uplynutí právo na vyslovení neoprávněnosti výpovědi nájmu zaniká.10. Nejvyšší soud v řadě svých