19 Co 887/2025-309 — Krajský soud v Českých Budějovicích
ECLI: ECLI:CZ:KSCB:2025:19.Co.887.2025.1 Datum: 2025-10-14 Předmět: o určení vlastnického práva, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 24. 2. 2025, č. j. 2 C 250/2023-269, Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 237 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1011 z ["odvolání""znalecký posudek""vady řízení""náhrada nákladů"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o určení vlastnického práva, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 24. 2. 2025, č. j. 2 C 250/2023-269,. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 205 (99/1963 Sb.), § 212 (99/1963 Sb.), § 212a (99/1963 Sb.).
1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem kopané dvojice studní na pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, vlastněném žalovanou (výrok I.), o nákladech řízení rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 102 447,15 Kč (výrok II.). Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že předmětné studně vybudoval právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , který měl k tomuto vodnímu dílu právo hospodaření a spravoval jej až do okamžiku, kdy vlastnictví přešlo podle § 68 odst. 1 zák. č. 367/1990 Sb. spolu s veškerým dalším majetkem na nově vzniknuvší veřejnoprávní korporaci , právnická osoba, (žalobkyni). K vybudování studní došlo v roce 1969 činností , právnická osoba, , která byla vedena úmyslem tyto vybudovat pro sebe. Naléhavý právní zájem vyplývá jednak z toho, že žalobkyně byla k podání žaloby vyzvána vodoprávním úřadem, dále proto, že vlastnictví k těmto studnám je mezi účastníky sporné. Žalovaná se bránila tím, že není pravda, že by tyto studně byly vybudovány v roce 1969 právním předchůdcem žalobkyně, tehdy došlo pouze k vybudování vodovodu a jeho napojení na již existující studny nacházející se na pozemku rodiny žalované, když tyto studny byly jejími předky vybudovány již před druhou světovou válkou. Okresní soud provedl poměrně obsáhlé dokazování, když ve prospěch skutkové verze žalobkyně svědčily pouze dvě svědecké výpovědi a jediný listinný důkaz, kdežto veškeré ostatní důkazy podporovaly skutkovou verzi žalované. Okresní soud podrobně ohodnotil provedené důkazy a vysvětlil, proč nevycházel z důkazů podporujících verzi žalobkyně, ale z ostatních důkazů, které ve svém souhrnu hodnotil jako přesvědčivé. Okresní soud uzavřel, že z provedených důkazů nevyplývá, že by dvojici předmětných studní vybudoval , právnická osoba, , když převažují důkazy svědčící o tom, že obě studny v roce 1969 se na místě nacházely dlouhou dobu předtím. Vycházel tedy z takto zjištěného skutkového stavu a žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodoval podle principu úspěchu ve sporu.2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, odvoláním napadá rozsudek v plném rozsahu, jako odvolací důvody uplatňuje důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o.s.ř. a navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně interpretuje závěr okresního soudu tak, že důvodem k zamítnutí její žaloby bylo neunesení důkazního břemene ze strany žalobkyně, když tento závěr je nepřijatelný v situaci, kdy soud neprovedl všechny žalobkyní navrhované důkazy, zejména důkaz znaleckým posudkem ke zjištění stáří stavebního materiálu, ze kterého jsou předmětné studny vybudovány. Žalobkyně ověřila u , právnická osoba, , že je možné odborně přezkoumat technické provedení studní a stáří použitého betonu a určit, zda tyto byly postaveny před druhou světovou válkou. Žalobkyně se také domnívá, že okresní soud měl důsledněji hodnotit hodnověrnost jednotlivých svědků, zejména , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Žalobkyně má dále za to, že nesprávné je i právní hodnocení věci, kdy nelze jednoznačně určit právní normy, které by měly být na stav aplikovány. Je nutné zkoumat i otázku zvláštních právních předpisů, zda mohla být dvojstudně zabudována jako zdroj vodovodu pro veřejnou potřebu, zda se tedy mohla stát součástí takového vodního díla, zda mohla pozbýt povahy vodního díla a stát se součástí pozemku tak, aby v rámci restituce mohla přejít jako součást pozemku na restituenty a následně na žalovanou.3. K odvolání žalobkyně se vyjádřila žalovaná, s odvoláním nesouhlasí, napadený rozsudek považuje za věcně správný a navrhuje jeho potvrzení. Žalovaná hodnotí odlišně závěr okresního soudu a to tak, že důvodem zamítnutí žaloby nebylo neunesení důkazního břemene žalobkyní, ale zjištění odlišného skutkového stavu, který vyloučil skutkové tvrzení žalobkyně (konkrétně, že předmětné studny byly vybudovány dávno před rokem 1969 rodinou žalované). Za této situace bylo nadbytečné provádět důkaz znaleckým posudkem. Pokud jde o hodnocení provedených důkazů okresním soudem, toto bylo obsáhlé a precizní.4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalobkyně bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.5. Odvolací soud neshledal žádné vady řízení před soudem prvního stupně, skutkový stav byl zjištěn dostatečně, aby ve věci mohlo být rozhodnuto, hodnocení provedených důkazů okresním soudem je podrobné, precizní, logické a přesvědčivé a věc byla posouzena správně i po právní stránce.6. Odvolací soud se plně shoduje s žalovanou v interpretaci závěru okresního soudu vyjádřeného v rozsudku, konkrétně v odstavcích 111. a 112., tak, že k zamítnutí žaloby nedošlo pro neunesení důkazního břemene ze strany žalobkyně, důvodem k zamítnutí žaloby bylo zjištění skutkového stavu odlišně od skutkové verze žalobkyně. Jinými slovy skutková verze žalobkyně, že předmětné studny byly vybudovány v roce 1969 právním předchůdcem žalobkyně, byla vyvrácena. Okresní soud v uvedené pasáži nejen uvádí, že převažují důkazy ve prospěch skutkové verze žalované, ale v odstavci č. 112. výslovně uvádí, že takto byl skutkový stav i zjištěn. Je tedy zjevné, že důvodem zamítnutí žaloby není neunesení důkazního břemene (tedy neprokázání skutkového stavu), ale naopak situace, kdy skutkový stav byl zjištěn a vylučuje existenci nároku žalobkyně.7. Hodnocení provedených důkazů soudem prvního stupně obsažené v odůvodnění napadeného rozsudku shledává odvolací soud naprosto precizním, podrobným, logickým a přesvědčivým a plně se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že v řízení bylo prokázáno, že předmětné studny byly vybudovány již před druhou světovou válkou rodinou žalované.8. Pokud tedy žalobkyně odvozuje své vlastnické právo k předmětným studním z tvrzené skutečnosti, že její právní předchůdce nabyl vlastnictví k tomuto vodnímu dílu jeho vybudováním, tak tento skutkový základ nároku žalobkyně byl v řízení vyloučen. Již tento závěr plně postačuje k zamítnutí žaloby. Předmětem tohoto řízení není určení, jakým způsobem a z jakých důvodů nabyla k předmětným studnám vlastnictví žalovaná, tedy není třeba řešit dílčí otázky, které žalobkyně vyjmenovává v posledním odstavci svého odvolání.9. Žalobkyní navrhovaný znalecký posudek nelze považovat za exaktní důkaz k prokázání nároku žalobkyně, neboť tento důkaz může skutkovou verzi žalobkyně pouze vyvrátit (při zjištění, že materiál pochází z doby před II. světovou válkou), nikoli potvrdit, když zjištění, že materiál pochází z doby pozdější, může svědčit nejen o vybudování studny v roce 1969, ale stejně tak o tom, že při budování vodovodu v tomto roce, byly studně rekonstruovány za použití nového materiálu. Tento důkaz je zjevně nadbytečný, když skutková verze žalobkyně již byla vyvrácena jinými důkazy.10. Odvolací soud z výše uvedených důvodů shledal napadený rozsudek věcně správným, a proto jej podle § 219 o.s.ř. potvrdil.11. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodoval podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., a to podle kritéria úspěchu v odvolacím řízení, které svědčí straně žalované, neboť žalobkyně nebyla se svým odvoláním úspěšná ani zčásti. Soud proto přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 14 620,90 Kč, která se skládá z náhrady za právní zastoupení za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast právního zástupce žalované na odvolacím jednání) v sazbě 3700 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a/ AT), dvě paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč. V souvislosti s cestou právního zástupce žalované k odvolacímu jednání náleží cestovné podle vyhl. č. 475/2024 Sb., a to za ujetou vzdálenost 1786,40 Kč (308 km), za spotřebované PHM 782,87 Kč (spotřeba vozidla 7,1 l/100 km, benzin BA 95). Za ztrátu času při cestě náleží náhrada ve výši 1350 Kč (9 započatých půlhodin). Poslední položkou je DPH 21 % (o DPH se nenavyšuje náhrada za pohonné hmoty, když sazba náhrady za PHM je stanovena z cen již obsahujících DPH).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.