8 Co 1441/2025-400 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně vyhověl žalobě a nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o prodeji pozemků, tedy parcelní číslo , hodnota, a , hodnota, , oba v katastrálním území , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. k pokrytí nároku plynoucího z rozhodnutí , právnická osoba, zn. PÚ 11705/93 ze dne 20. 1. 1997, když předmětné pozemky byly oceněny částkou 35 792,10 Kč a nabyvatelům byly převedeny do vlastnictví v poměru ideálního podílu žalobce a) 2/3, žalobkyně b) 1/3 (výrok I.). Výrokem II. pak bylo uloženo žalované jako procesně neúspěšné s odkazem na § 142a uhradit na náhradě nákladů řízení částku 86 866,98 Kč a žalobkyni b) 43 433,49 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.2. Rozsudek byl vydán v řízení o žalobě ze dne 10. 5. 2024, když se žalobci coby oprávněné osoby podle § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „zákon o půdě“) domáhali vydání označených náhradních pozemků za pozemky, které jim nebylo možné vydat z důvodu zákonných překážek, když jejich nárok vyplýval právě z rozhodnutí , právnická osoba, , zn. PÚ 117/05/93 ze dne 20. 1. 1997. Žalobci totiž tvrdili, že jim žalovaná neposkytla náhradu ve správné výši, a to přes opakované výzvy k přecenění nevydaných pozemků v situaci, kdy žalobci s oceněním nevydaných pozemků částkou 474 827,10 Kč nesouhlasili. Podle znaleckého posudku číslo 274/1660/2023 ze dne 26. 8. 2023 vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, mají být pozemky oceněny jako stavební na území , místní název, částkou 10 Kč za metr čtvereční, což odpovídá celkové hodnotě 2 293 110 Kč. Žalobci proto také hodnotí postup žalovaného při uspokojování jejich nároku jako liknavý a svévolný, což jim znemožňuje plnohodnotné uplatnění jejich nároku ve veřejných nabídkách žalované. Žalovaná s tímto pohledem žaloby nesouhlasila a navrhla žalobu zamítnout. Restituční nároky žalobců byly v minulosti vypořádány převodem náhradních pozemků a v případě žalobce a) činí aktuálně nevypořádaný podíl 1,13 Kč, v případě žalobkyně b) je nulový. Žalobci až do roku 2023 výši svého nároku nijak nezpochybňovali. Podle názoru žalované nelze přecenění provést, neboť zákon o půdě neumožňuje znovu otevírat jednání o již poskytnutých náhradách. Poukázala taktéž na judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu, podle níž je výjimečný postup podle § 11a zákona o půdě možný jen tehdy, pokud je prokázána dlouhodobá nemožnost oprávněné osoby domoci se svých práv navzdory aktivnímu přístupu, což v daném případě splněno není. Dále žalovaná namítla promlčení nároku na přecenění s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. 10 C 6/2020695. Nesouhlasila taktéž se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl předložen žalobci, když tvrdí, že pozemky nebyly v době přechodu na stát určené k zastavění podle tehdy platných právních předpisů a znalec tedy neprokázal stavební charakter pozemků. Vedle toho má žalovaná za to, že zvolené pozemky nejsou vhodné pro řešení nároku žalobců. V jednom ze souběžně vedených řízení, bylo totiž vydáno předběžné opatření, které převod pozemků zakazuje.3. Po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně následující skutkový stav:4. Žalovaný rozhodnutím , organizační složka státu, ze dne 20. 1. 1997, č. j. PÚ 11705/93 rozhodl na základě § 9 odst. 4 zákona o půdě tak, že žalobce a) (jakožto právní nástupce , jméno FO, , nar. , datum, ) a , jméno FO, , nar. , datum, a žalobkyně b) jakožto oprávněné osoby podle § 4 odst. 2 zákona o půdě, se nestávají vlastníky pozemků , čísla parcel, , vše v k. ú. , adresa, . Dále rozhodl, že za nevydávané nemovitosti přísluší oprávněným osobám náhrada podle zákona o půdě dle jejich ideálních podílů (tj. žalobce a) 1/2, , jméno FO, , nar. , datum narození, 1/4 a žalobkyně b) 1/4). Uvedené pozemky nebylo možné vydat ze zákonných důvodů. Na stát přešly rozhodnutím finančního odboru , právnická osoba, ze dne 18.6.1963, č.j. Fin72-1/evid. č. 650/63-dar/Zel, přijetím nabídky bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví čs. státu. , organizační složka státu, se ztotožnil s názorem původního vlastníka , jméno FO, , nar. , datum narození, , vyjádřeným v jeho čestném prohlášení, že nemovitosti byly čs. státu darovány v tísni. (Zjištěno z rozhodnutí , organizační složka státu, ze dne ze dne 20. 1. 1997, č. j. PÚ 11705/93 na č.l. 56-58.)5. Výše restitučních nároků žalobců přiznaných a uspokojených žalovaným vyplývá z přehledů nároků a plnění nároků oprávněné osoby (na č. l. 42, 101 a 102). Nárok žalobce a) byl oceněn na 237 413,55 Kč a nárok žalobkyně b) na 118 706,78 Kč, což odpovídá rozdělení celkového nároku 474 827,10 Kč oceněného dřívějším , organizační složka státu, v podílech žalobců 1/2 a 1/4. Nárok žalobce a) byl v uvedené výši uspokojen se zůstatkem pouhých 1,13 Kč, v případě žalobkyně b) byl nárok uspokojen bez zbytku. Žalobci si však nechali zpracovat znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, (viz níže), který přecenil nevydané pozemky a jejich části na částku 2 293 110 Kč.6. Výzvou ze dne 30. 8. 2023 proto žalobce a) požádal žalovaného o přecení výše jeho restitučního nároku právě s odkazem na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (zjištěno z výzvy ze dne 30. 8. 2023 na č.l. 49-53). Uvedené výzvě ze strany , organizační složka státu, vyhověno nebylo s odůvodněním, že nárok žalobců byl již uspokojen, a tudíž zanikl splněním a nadto je promlčen (zjištěno ze stanoviska , organizační složka státu, ze dne 26. 10. 2023 na č. l. 45-46). Žalobce se na žalovaného obrátil ještě jednou podáním ze dne 7. 2. 2024, v němž kromě právní argumentace upozornil žalovaného i na uplatnění svého nároku soudní cestou (zjištěno z uvedeného podání na č. l. 47-48).7. Dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. 274/1660/2023 ze dne 26. 8. 2023 (na č. l. 23-41), předloženého žalobci, kterým bylo zpracováno znalecké ocenění pozemků nevydaných rozhodnutím PÚ 11705/93 ke dni jejich přechodu na stát v cenách stanovených vyhláškou č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., byla cena nevydaných pozemků a tím i výše restitučního nároku původních oprávněných osob stanovena na 2 293 110 Kčs. V případě pozemků či jejich částí , čísla parcel, byla cena stanovena v sazbě 100 Kčs/m2 namísto řádově nižší částky odpovídající ceně zemědělských pozemků. Ve všech uvedených případech se totiž prokazatelně jednalo o pozemky, které byly k rozhodnému datu 18. 6. 1963, kdy přešly na stát, již buď zastavěny nebo byly určeny k zastavění. Kromě samotného znaleckého posudku podporují tyto závěry i další předložené listiny (ve vztahu k , číslo parcely, je to rozhodnutí o přípustnosti stavby , adresa, ze dne 1. 6. 1961 včetně příloh na č. l. 43-44, ve vztahu k pozemkům , čísla parcel, letecké snímky z roku 1953 na č. l. 55, dále regulační plán severozápadní části obce , místní název, z roku 1926 na č. l. 59, odpověď Institutu plánování a rozvoje , místní název, ze dne 16. 12. 2024 na č. l. 126 a dále i mapové, ortofoto mapové a letecké snímky na č. l. 127-140 a 220-233, které jsou i podkladem závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ).8. Na podporu své argumentace předložila žalovaná znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 22. 10. 2024 č. 075500/2024. Znalec pozemky ocenil jakožto zemědělské v jednotkových cenách v rozmezí 3,9 – 10,75 Kč/m2 a dospěl k cenám, které v souhrnu činí 474 567,39 Kč, tj. o necelých 300 Kč méně, než činil původně vyčíslený restituční nárok. Znalecký posudek je velmi stručný, výpočet je proveden na jedné straně v tabulce, v níž není nijak slovně vysvětlen jeho postup a nezabývá se podrobnou charakteristikou pozemků ani otázkou jejich případné zastavěnosti v době přechodu na stát. Součástí příloh byla také objednávka žalovaného, v níž žalovaný po znalci mj. požadoval: „ocenění bude provedeno podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., v druhu pozemku dle rozhodnutí , organizační složka státu, případně evidovaného ke dni přechodu pozemku do vlastnictví státu“. V podkladu pro ocenění pozemků zpracovaných , právnická osoba, jsou předmětné nevydané pozemky charakterizovány jako role a pastviny a toto členění převzal i znalec , jméno FO, (posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 22. 10. 2024 č. 075500/2024 na č. l. 93-100. Soud prvního stupně poukázal na to, že znalec , jméno FO, narozdíl od znalce , jméno FO, nepracoval se žádnými dobovými podklady, územně plánovací dokumentací ani leteckými snímky. Jako stavební navíc nemohl , tituly před jménem, , jméno FO, pozemky ocenit již z důvodu znění zadání znaleckého úkolu. V kontrastu s tímto posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, přitom žalovaný namítal, že se znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nedostatečně zabýval možným uplatněním srážek dle pří