18 Co 151/2025-725 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, (výrok I.), žalobci uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, za státem zálohované svědečné částku , částka, do tří dnů od právní moci výroku II. rozsudku (výrok II.), žalobci uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, za státem zálohované znalečné částku , částka, do tří dnů od právní moci výroku III. rozsudku (výrok III.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce , Jméno advokáta B, náklady řízení před okresním a krajským soudem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci výroku IV. rozsudku (výrok IV.).2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval k žalobě, kterou se původní žalobce , jméno FO, . jako insolvenční správce společnosti , právnická osoba, . v likvidaci domáhal proti žalovanému zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , přičemž na základě pravomocného usnesení dle § 107a odst. 1 o.s.ř. vstoupil na místo insolvenčního správce současný žalobce. Žaloba vycházela z tvrzení, že mezi insolvenčním správcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod movitých věcí (mimo jiné kovového odpadu), nacházejících se vně budov a pozemků v k. ú. , adresa, ve vlastnictví dlužníka , právnická osoba, . V kupní smlouvě byl specifikován předmět koupě, žalovaný současně prohlásil, že předmět koupě mu je znám a ještě před uzavřením smlouvy si jej prohlédl, zavázal se po skončení prací a odvozu předmětu koupě objekty uklidit a vrátit do stavu, v jakém se nacházely před započetím jeho prací. Žalobce tvrdil, že žalovaný neoprávněně v rozporu s kupní smlouvou odvezl jiný majetek, a to stropní konstrukci v provozní části nad 1. podlažím – sušárnou výrobků, která byla dřevěná trámová a podepřená lokálně i dřevěnými profily; ochoz v provozní části – železobetonovou desku podepřenou ocelovými I a U profily – nosníky; nákladní výtah) a část nemovitostí poškodil a zničil. Tím vznikla škoda ve výši , částka, spočívající v odcizení majetku, který nebyl předmětem kupní smlouvy, a dále škoda ve výši , částka, spočívající v poškození a zničení budov a pozemků. Insolvenční správce škodu vyčíslil dle znaleckého posudku č. , hodnota, znaleckého ústavu , právnická osoba, .o. K námitkám žalovaného žalobce uvedl, že v areálu , právnická osoba, se sice pohybovaly třetí osoby, avšak tyto nepoužívaly těžkou techniku na rozdíl od společnosti , právnická osoba, ., která demontáž a odvoz věcí na pokyn žalovaného prováděla, a to ve větším rozsahu, než bylo sjednáno v kupní smlouvě. Žalobce dále tvrdil, že ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že žalovaný v areálu vytěžil přes 500 000 kg železného šrotu a odborným posouzením byla objektivizována hodnota šrotu částkou , částka, a vzhledem ke kupní ceně dle kupní smlouvy ve výši , částka, (správně , částka, ), za kterou měl žalovaný vytěžit volně stojící kovový majetek, se zjevně nepřiměřeně obohatil. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, přičemž potvrdil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva a poukázal na neurčitost kupní smlouvy – movité věci charakterem a povahou kovového odpadu a také znění kupní smlouvy v čl. III. bod 2., dle něhož si obě strany smlouvy byly vědomy faktického stavu statiky budovy v areálu , právnická osoba, , která byla narušena působením třetích osob, zloději kovů a minimálně dvou evidovaných požárů vně budov. Po podpisu kupní smlouvy se žalovaný ústně dohodl se společností , právnická osoba, na demontáži a odvozu předmětných věcí dle kupní smlouvy, areál navštívil v polovině ledna 2019 a shledal, že práce probíhají, jak bylo dohodnuto, po kontrole areálu dne , datum, ho insolvenční správkyně písemně vyzvala, aby se zdržel dalšího jednání v rozporu s kupní smlouvou. Přitom již dne , datum, vyhlásil primátor Kladna kalamitní stav kvůli hustému sněžení a statika několika budov ve městě byla narušena. Dne , datum, jednal žalovaný s insolvenční správkyní a bylo zjištěno, že areál byl poškozen neznámými pachateli, byly vyřezány železné nosníky, železné oplocení a dřevěné trámy, a správkyně ho vyzvala, aby ukončil činnost v areálu. Následně probíhalo jednání, insolvenční správkyně žádala po žalovaném náhradu škody a majetek žalovaného – železný šrot dle kupní smlouvy – byl postupně neoprávněně odvážen třetími osobami, o čemž svědčí i informace vyžádané žalobcem od , právnická osoba, a , adresa, . Žalovaný má za to, že žalobkyně se snažila přenést na něj odpovědnost za škodu vzniklou v areálu, přestože insolvenční správkyně neučinila dostatečná opatření, aby daný majetek ochránila, areál byl hlídán zcela nedostatečně, namátkově, jedenkrát denně pouze v pracovních dnech, a pakliže tedy v předmětném areálu byla způsobena škoda, způsobily ji třetí osoby, nikoliv žalovaný či osoby jednající na jeho pokyn, když statika budov byla dále narušena působením povětrnostních vlivů, které zapříčinilo částečně zřícení a propadnutí stropů objektů. Žalovaný poukázal i na to, že oproti zápisu z jednání mezi ním a insolvenční správkyní ze dne , datum, žalobce eskaloval nároky a žalovanému připisoval demolici 10 nemovitostí v areálu , právnická osoba, , byť původně dle plánku v příloze tohoto zápisu mu připisoval demolici pouze 2 nemovitostí. Poukázal i na to, že znalecký posudek předložený insolvenční správkyní neidentifikuje viníka stavu areálu, když žalovaný v něm působil asi měsíc na začátku roku 2019, následně byl vykázán a nebyl řádně zdokumentován stav, v jakém areál opustil. Proto mělo být povinností žalobkyně prokázat, jaká škoda, kdy a kým byla v areálu způsobena. Znalecký posudek byl vyhotoven v srpnu 2019, tedy dávno poté, kdy byly práce v areálu ukončeny a z provedených důkazů vyplynulo, že objekty, které měly být poškozeny nebo zničeny, byly již poškozeny nebo zničeny před uzavřením kupní smlouvy. Pokud jde o odvoz dřeva z areálu, o němž vypovídali svědci, společnost , právnická osoba, tak učinila se svolením společnosti , právnická osoba, , k ocelovému přístřešku pak žalovaný uvedl, že se jednalo o konstrukci nespojenou se zemí pevným základem, měla pouze zastřešení a jednoznačně se jednalo o movitou věc.3. Okresní soud rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a žalobu zamítl s tím, že žalovaný není pasivně legitimován, když měl za to, že společnost , právnická osoba, jednala samostatně, sám žalovaný ani osoby mu přímo podřízené v areálu během prací nikdy osobně nepůsobily, a měl za to, že věc se řídí ust. § 2914 větou druhou občanského zákoníku. Tento rozsudek okresního soudu byl usnesením odvolacího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení se závěrem, že na společnost , právnická osoba, a , právnická osoba, bylo třeba nahlížet jako na pomocníky využité žalovaným při plnění smlouvy dle ust. § 1935 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. - o. z.), odvolací soud měl za to, že z odlišného právního posouzení vyplynula potřeba poskytnutí poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobci ve sporu o náhradu škody s tím, že je to poškozený, kdo musí ve sporu o náhradu škody pro úspěch ve věci tvrdit a prokázat, že došlo ze strany žalovaného k porušení právní povinnosti, dále tvrdit a prokázat existenci škody a její výši a příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou.4. Okresní soud v novém řízení provedl dokazování a uvedl, že považuje za nesporné, že dne , datum, byla uzavřena kupní smlouva mezi žalovaným jako kupujícím a insolvenční správkyní (předchůdkyní žalobkyně) jako prodávajícím, jejímž předmětem byly věci a zařízení ve smlouvě specifikované (mj. movité věci charakterem a povahou kovového odpadu) nacházející se v areálu , právnická osoba, . Za nesporné měl, že žalovaný vytěžení a odvoz věcí ústně sjednal se společností , právnická osoba, , která následně jako subdodavatele využila společnost , právnická osoba, , a že dne , datum, insolvenční správkyně vyzvala žalovaného, aby činnost ukončil, dne , datum, bylo provedeno místní šetření za účasti žalovaného a insolvenční správkyně. Naopak za sporné měl, zda žalovaný je odpovědný za poškození a zničení nemovitostí v areálu , právnická osoba, , tj. zejména zda narušil pracemi jejich statiku, a dále, zda odvezl věci, které nebyly předmětem kupní smlouvy, a tudíž mu nenáležely, Anonymizováno5. Okresní soud k tomuto sporu mezi účastníky provedl rozsáhlé dokazování, a to kupní smlouvou z , datum, mezi insolvenční správkyní a žalovaným, v níž bylo mimo nesporných skutečností uvedeno, že strany si jsou vědomy možného narušení statiky budov způsobené dlou