47 Co 3/2026-90 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení , částka, s příslušenstvím a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, .2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že si žalovaný objednal dne , datum, na základě předchozí kalkulace z , datum, u žalobce provedení průzkumného hydrogeologického vrtu s hloubkou 40–50 m na pozemku nacházejícím se v katastrálním území Sylvárov. Žalobce následně pro žalovaného vrt provedl, avšak jen do hloubky 21 m. K dalšímu prohloubení vrtu ze strany žalobce nedošlo, ačkoliv byl k tomu žalobce žalovaným vyzván. Žalovaný za těchto okolností odmítl dílo převzít a od smlouvy odstoupil. Takto zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ze smlouvy dle okresního soudu vyplývá, že hlavním kritériem díla byla jeho hloubka, která činila minimálně 40 m. Vrt o takové hloubce však žalobce pro žalovaného neprovedl. Neprokázal přitom ani, že by došlo ke změně smlouvy, kterou by byla stanovena jiná hloubka vrtu. Poukazoval-li žalobce na to, že smysl smlouvy byl naplněn nalezením dostatečně vydatného pramene vody, pak takový účel nebyl ve smlouvě uveden. Žalovaný oprávněně od smlouvy odstoupil. Dílo nebylo řádně dokončeno ani předáno, žalobce proto nemá právo na zaplacení jeho ceny. Okresní soud z těchto důvodů žalobu zamítl.3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalobce. Namítal, že hloubka průzkumného vrtu byla uvedena pouze jako maximálně možná, a to pro účely předběžné kalkulace ceny a zajištění příslušné projektové dokumentace včetně nezbytných povolení k provedení vrtu. I v projektu hydrogeologického průzkumu z , datum, zpracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, se uvádí předpokládaná hloubka průzkumného vrtu. Je běžnou praxí, že v dokumentech včetně objednávky se uvádí maximální hloubka, nikoli hloubka konkrétní, neboť ta je odvislá od geologických podmínek. Ty však jsou předem pouze presumovány. I z tohoto důvodu předchází výstavbě studničního vrtu hydrogeologický průzkum. Na základě hydrogeologického průzkumu rozhoduje o ukončení prací, tj. o hloubce vrtu, kvalifikovaná osoba – hydrogeolog. Žalobce žalovaného informoval při uzavření smlouvy, že hloubka vrtu je pouze jako maximální a práce mohou být ukončeny i v nižší hloubce. Žalovaný byl o ukončení vrtu v hloubce 21 m na místě informován a nic nenamítal. Nesouhlas vyjádřil až v reakci na zaslanou fakturu. Žalobce dílo řádně dokončil. Vrt je schopen sloužit svému účelu. Žalovaný nebyl oprávněn odmítnout převzetí díla. Žalobce závěrem odvolání navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl, případně aby rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že okresní soud správně dovodil, že žalovaný u žalobce objednal vrt o hloubce 40–45 m, jak plyne z cenové kalkulace ze dne , datum, . O vrt hluboký jen 21 m neměl žalovaný zájem, neboť takový vrt na svém pozemku již jeden měl a byl nepoužitelný. Smlouva uzavřená mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou. Žalobce tedy byl povinen sdělit žalovanému, že vrt nebude hluboký 40 m, neboť hloubka vrtu představovala jeho hlavní vlastnost (§ 1811 odst. 2 písm. b/ a c/ obč. zák.). Pokud by žalovaný tuto informaci měl, nikdy by smlouvu neuzavřel. Má totiž zkušenosti z minulosti, že poloviční hloubka není dostatečná. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako správný potvrdil.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu z podnětu podaného odvolání, odvolání však neshledal důvodným.6. Odvolací soud má za to, že okresní soud správně zhodnotil provedené důkazy, vyvodil z nich odpovídající skutkové závěry a zjištěný skutkový stav posoudil správně i po právní stránce. Okresní soud své rozhodnutí též řádně zdůvodnil. Odvolací soud se s důvody, které ve svém rozhodnutí uvedl okresní soud, ztotožňuje a na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně v plném rozsahu odkazuje. Na základě odvolání žalovaného lze tedy zopakovat, popřípadě doplnit pouze následující.7. V posuzovaném případě byla mezi účastníky sporná v zásadě jediná otázka, totiž zda účelem smlouvy bylo najít pramen s dostatečnou sytností, jak tvrdil žalobce, nebo provést vrt do hloubky 40–45 m, jak tvrdil žalovaný. Lze přisvědčit závěru okresního soudu, že předmětem smlouvy bylo provést vrt do hloubky 40–45 m. Jediným konkrétním údajem uvedeným ve smluvní dokumentaci je právě hloubka vrtu. To že má být vrt proveden jen do hloubky, v níž bude nalezen dostatečný pramen vody, není nikde uvedeno. Údaje v objednávce o tom, že vrt má sloužit k zajištění vody pro určitý počet osob a pro zavlažovanou plochu určitých rozměrů, jsou z hlediska parametrů vrtu neurčité a nelze z nich dovodit, že by jimi bylo překonáno zásadní kritérium, kterým byla hloubka vrtu.8. Žalovaný v řízení uvedl, že na pozemku již má jeden vrt o hloubce 20 m, který však nedává potřebné množství vody požadované kvality. Právě pro tuto špatnou předchozí zkušenost měl zájem o vrt do větší hloubky. Toto vysvětlení má svou logiku a vyznívá věrohodně. Zároveň se i z něho podává, že hloubka vrtu byla prvořadým kritériem. Hloubce vrtu 40–45 m ostatně nasvědčuje i kalkulace, která právě z takto určeného parametru vychází. Tatáž hloubka vrtu je pak uvedena i v listině nazvané Projekt hydrogeologického průzkumu Sylvárov, a to jak ve všeobecné části B., tak v technické části C (tam dokonce v rozmezí 49–50 m).9. Že byla taková hloubka vrtu dohodnuta, plyne nepřímo i z výpovědi žalobce, který uvedl, že po dosažení hloubky 21 m chtěl ve vrtu pokračovat do větší hloubky, ale že se právě na této úrovni objevily nečekané problémy. Žalobce chtěl dle svého vlastního vyjádření vrtat dál a mrzelo ho, že tak nemůže učinit. I tato část výpovědi žalobce potvrzuje, že určujícím kritériem byla hloubka vrtu, nikoliv jen nalezení pramene. Pokud by mělo být dohodnutým účelem smlouvy pouhé nalezení pramene dostatečné sytnosti, nedávalo by výše uvedené vyjádření žalobce žádný smysl a nutno předpokládat, že by ani nebylo žalobcem takto uvedeno. Žalobce by neměl důvod chtít pokračovat ve vrtání a neměl by důvod litovat toho, že hlouběji není schopen vrt provést. Stačilo by poukázat na to, že provedeným vrtem byl účel smlouvy naplněn a povinnost žalobce ze smlouvy byla splněna. Uvedená část výpovědi žalobce zároveň vyvrací odvolací námitku, podle níž žalobce žalovaného při sjednávání smlouvy informoval, že hloubka vrtu byla uvedena jen jako maximální a že práce mohou být ukončeny i v hloubce nižší. Pokud by tomu tak bylo a pokud by dosažená hloubka podle žalobce postačovala k naplnění účelu smlouvy, neměl by žalobce důvod chtít provádět vrt do větší hloubky ani litovat toho, že se mu tento záměr nezdařil. Skutečnost, že byl vrt projektován do hloubky 40 m, plyne konečně výslovně i z dopisu žalobce žalovanému ze dne , datum, (č. l. 57 spisu).10. Je třeba zdůraznit, že v daném případě se jednalo o smlouvu spotřebitelskou, a její výklad bylo proto třeba provést způsobem pro spotřebitele nejpříznivějším (§ 1810, § 1812 obč. zák.). Spotřebitelem byl žalovaný, jemuž prospívá právě takový výklad smlouvy, podle něhož smyslem a účelem smlouvy a povinností žalobce bylo provést vrt o hloubce 40–45 m, nikoliv pouze nalézt dostatečný zdroj podzemní vody. Takový výklad se ostatně podle názoru odvolacího soudu ze smluvní dokumentace podává celkem přirozeně, aniž by bylo třeba jej z textu jakkoli násilně vyvozovat jen s ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalobci nic nebránilo připravit a formulovat smlouvu tak, aby z ní nepochybně vyplývalo, že jejím vlastním účelem je nalezení vhodného zdroje podzemní vody bez ohledu na to, v jaké hloubce k tomu dojde. Taková smlouva ovšem mezi účastníky uzavřena nebyla.11. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem žalovaného. Z jeho výpovědi vyplynulo, že předmětem smlouvy byl vrt o hloubce 40–45 m. O vrt hluboký jen kolem 20 m žalovaný nestál, jeden takový již na pozemku má, ale nelze z něho čerpat čirou a nezakalenou vodu. Proto trval na vrtu o větší hloubce. Žalovaný též uvedl, že se žalobce původně snažil o vrt větší hloubky, ale v průběhu vrtání nastaly technické potíže (prasklo pažení), kvůli nimž žalobce práce na dalším prohlubování vrtu ukončil. Vrt byl proveden jen do hloubky 21 m. Voda při zkušebním čerpání z tohoto vrtu tekla vždy kalná, a to i po třech letech od ukončení prací.12. Odvolací soud má ze všech výše důvodů za to, že lze přisvědčit okresnímu soudu, že hloubka vrtu byla zásadním kritériem dohodnutého díla. Dohodnutá hloubka vrtu však nebyla dodržena. Jelikož žalobce neprohloubil vrt ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, žalovaný od smlouvy oprávněně odstoupil.13. Odvolací soud se nad rámec úvah okresního soudu zabýval i otázkou důsledků odstoupení od smlouvy, zejména nedostalo-li se žalovanému na úkor žalobce bezdůvodného obohacení (§ 2993 obč. zák.). Dospěl však k závěru, že tomu tak není. Jak vyplynulo zejména z výslechu žalovaného, vrt o hlou