27 CO 269/2021-748 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným (v pořadí druhým) rozsudkem okresní soud určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 15. 11. 2016, daná žalovaným žalobci dne 16. 11. 2016, je neplatná (výrok I.), a žalovanému uložil nahradit žalobci náklady řízení ve výši 116 129,60 Kč k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že pracovní poměr žalobce vznikl u žalovaného dne 14. 2. 2011 jmenováním do funkce [funkce] [stát. instituce], že žalovaný listinami ze dne 16. 9., 29. 9. a 15. 11. 2016 upozorňoval žalobce na porušení povinností vztahujících se k jím vykonávané práci, vůči nimž se žalobce následně ohrazoval, a že dne 16. 11. 2016 dal žalovaný žalobci výpověď pro soustavné méně závažné porušování právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci podle § 52 písm. g) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění (dále jen „zákoník práce“), spočívající v jednání vytýkaném ve třech výše uvedených listinách. Daná výpověď splňovala zákonné formální předpoklady, neboť byla učiněna v písemné formě, vymezovala důvod skončení pracovního poměru a byla doručena žalovanému. Spor účastníků se týkal splnění materiálních předpokladů této výpovědi, tj. zda se ve výpovědi popsaným jednáním (viz tam uvedené tři případy porušení povinností) žalobce dopustil soustavného méně závažného porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, za splnění hmotněprávní podmínky, že byl písemně upozorněn na možnost výpovědi, dopustí-li se opět porušení povinnosti, kteréžto upozornění mu bylo předáno v posledních šesti měsících před doručením výpovědi. 3. Okresní soud jako první posuzoval ve výpovědi tvrzený skutek, dle něhož dne 17. 8. 2016 žalobce v sídle [stát. instituce] hrubým způsobem slovně napadl paní [příjmení], když tomuto jednání byla přítomna veřejnost a celá věc byla zaznamenána strážníky městské policie. Okresní soud vzal za prokázané, že uvedeného dne vytýkal žalobce paní [jméno] [příjmení], která v pracovní pozici [anonymizována dvě slova] a [funkce] byla jeho podřízenou, nesplnění pracovních úkolů, a to odeslání dokumentů cestou datové schránky. [anonymizováno] [funkce] sdělila, že k odeslání dokumentů nedošlo z důvodu nefunkčnosti systému, nevysvětlila však, z jakých důvodů [funkce] o neodeslání dokumentů neinformovala a proč nezajistila splnění pracovního úkolu jiným náhradním způsobem. Nebylo přitom prokázáno, že by žalobce vůči [anonymizováno] použil vulgární výrazy a hrubých slov. Jednání, které se odehrálo v kanceláři [anonymizováno], nebyly přítomny další osoby a pouze ty osoby, které v tu dobu stály na chodbě budovy [stát. instituce], mohly vnímat probíhající rozhovor. V řízení nebylo dále prokázáno, že by jednání žalobce ve vztahu k [anonymizováno] byla přítomna veřejnost, neboť na chodbě [anonymizováno] se z důvodu v řízení blíže nezjištěných nacházeli jen zaměstnanci žalovaného a dva strážníci městské policie, když v tu dobu jen prošla další osoba. Přítomnými strážníky ([jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) bylo až s týdenním odstupem podepsáno písemné oznámení, o němž oba v oznámení označení strážníci městské policie uvedli, že jej nesepisovali. Žalovaný v řízení namítal formu, kterou bylo příslušné sdělení [jméno] [příjmení] žalobcem prezentováno. Osoby, které byly přítomny v kanceláři [anonymizováno] či na chodbě [anonymizováno] před touto kanceláří, uváděly křik ze strany žalobce a bouchnutí dveří. Žalobce pak uvedl, že na [jméno] [příjmení] nekřičel, je však možné, že zvyšoval hlas. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že slovní projev žalobce byl obecně hlasitý (hlučnější jednání potvrdil i bývalý starosta žalovaného, tehdy [funkce] [titul] [jméno] [příjmení]). K tomu okresní soud uvedl, že žalovaný má nyní výhrady ke způsobu slovního projevu žalobce v rámci jeho pracovního zařazení a tento způsob slovního projevu žalobce označuje jako méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, avšak po celou dobu trvání pracovního poměru žalobce u žalovaného ve funkci [funkce] od roku 2011 neučinil žádná pracovněprávní opatření vedoucí k adekvátní nápravě. Za tohoto stavu okresní soud dovodil, že jednání uvedené v upozornění ze dne 16. 9. 2016 a následně ve výpovědi z pracovního poměru ze dne 15. 11. 2016 nedosahuje takové intenzity porušení, jež by mohla splnit zákonné předpoklady výpovědi z pracovního poměru, když vzal v úvahu nejen funkci, kterou žalobce v té době zastával, ale i jeho dosavadní plnění pracovních úkolů a situaci, v níž k vytýkanému jednání došlo. 4. Nad rámec tohoto posouzení okresní soud uvedl, že pokud žalovaný ve vztahu k prvnímu skutku neměl na mysli obsah, ale formu sdělení žalobce, pak nutno dovodit, že žalovaným skutkově vymezený výpovědní důvod v písemné výpovědi byl konkretizován teprve v průběhu soudního řízení, tudíž není zřejmé, jaké skutečné důvody vedly žalovaného k rozvázání pracovního poměru se žalobcem, v čem mělo vlastně spočívat méně závažné porušení povinnosti žalobce. Výpověď v tomto směru není řádně konkretizována, přičemž tento nedostatek nelze odstranit ani výkladem dle § 18 zákoníku práce. 5. V případě dalšího (druhého) skutku výpovědního důvodu (žalobcem zpracovaného souboru – připomínek ke koncepci sportu, přílohy e-mailu zastupitele [titul] [jméno] [jméno] zaslaného [stát. instituce]) vzal okresní soud za zjištěné, že tento soubor měl dne 5. 9. 2016 v době od 10:11 hodin do 14:02 hodin otevřený žalobce, že žalobce s tímto dokumentem ve výše uvedeném časovém úseku, a to v pracovní době, pracoval, aniž by byl tímto úkolem svým zaměstnavatelem pověřen. Pokud žalobce namítal, že označení souboru v upozornění ze dne 29. 9. 2016 a ve výpovědi z pracovního poměru ze dne 15. 11. 2016 není totožné s tím souborem, který byl dne 9. 9. 2016 rozeslán e-mailovou poštou zastupitelem [titul] [jméno] [příjmení] s ohledem na označení souboru jinou příponou, pak měl okresní soud za to, že při písemném vyhotovování listin doručovaných žalobci došlo k chybě v psaní a místo správné přípony„ docx“ bylo nesprávně uvedeno„ doxs“. Nebylo přitom zjištěno, že by existovaly dva soubory označené jako„ Připomínky ke koncepci sportu 09 2016“, a to jeden s příponou„ docx“ a druhý s příponou„ doxs“. V řízení byl předložen autentický soubor v elektronické podobě, z něhož vyplývá, že autorem souboru je žalobce, je z něho patrno, kterého dne a od kdy a do kdy byl soubor vytvořen a naposledy upraven. Jestliže se žalobce v pracovní době věnoval činnosti, ke které nebyl svým zaměstnavatelem pověřen, pak lze toto jeho jednání považovat za méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. 6. Ve vztahu k poslednímu skutku výpovědního důvodu vzal okresní soud za prokázané, že sdělení o zahájení správního řízení ve věci schválení návrhu aktualizace bezpečnostního programu bylo na úřední desce zveřejněno dne 3. 11. 2016, ačkoliv oznámení příslušného krajského úřadu bylo [stát. instituce] doručeno dne 4. 7. 2016, a to navzdory tomu, že oznámení na úřední desce mělo být provedeno do 15 dnů ode dne doručení. Obsluhu úřední desky zajišťuje sice [anonymizováno] starosty a [funkce], avšak žalobce porušil svou pracovní povinnost v souvislosti s rozdělováním pošty (v době v řízení prokázané nepřítomnosti starosty na úřadě) i z toho titulu, že byl nadřízeným zaměstnance, který měl fyzicky vyvěšení zajistit. Toto pochybení ze strany žalobce je možno považovat za méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. 7. Se zřetelem na shora učiněná zjištění a závěry okresní soud uzavřel, že v souzené věci nebylo prokázáno, že by ze strany žalobce došlo k soustavnému méně závažnému porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, a to nejméně ve třech případech. Výpověď z pracovního poměru žalovaného ze dne 15. 11. 2016, daná žalobci a doručená žalobci dne 16. 11. 2016, je z těchto důvodů neplatná. Okresní soud proto žalobě vyhověl, aniž by se zabýval ostatními námitkami účastníků. Ve vztahu k neprovedení některých důkazů (navržených žalobcem či žalovaným) pak dodal, že rozhodný skutkový stav věci byl zjištěn úplně a spolehlivě, tudíž další dokazování bylo nadbytečné. Výrok o nákladech řízení okresní soud odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“). 8. Ve včas podaném odvolání žalovaný předně vytýkal soudu prvního stupně nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť z rozhodnutí není patrné, proč okresní soud jednání žalobce spočívající v křiku, resp. řevu na paní [jméno] [příjmení], završené ranou, resp. bouchnutím dveří (viz incident ze dne 17. 8. 2016) nepovažuje za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci (za jednání„ nedosahující takové intenzity porušení, jež by mohla splnit zákonné předpoklady výpovědi z pracovního poměru“), když z provedeného dokaz