23 C 44/2016 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala nahrazení shora citovaného rozhodnutí tak, že se jí vydávají pozemky p. [číslo] orná půda a p. [číslo] orná půda v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou [anonymizována dvě slova] a historickým vlastníkem uvedených pozemků. Žalobkyně podala řádně a včas výzvu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o vydání těchto nemovitostí a vzhledem k tomu, že nedošlo k uzavření dohody, podala návrh na vydání pozemků ke správnímu orgánu. Správní orgán pozemky žalobkyni nevydal se závěrem, že jsou dotčeny veřejně prospěšnou stavbou koridoru pro přeložku silnice [anonymizováno], kdy přeložka silnice [anonymizováno] je zahrnuta mezi veřejně prospěšné stavby nadmístního významu s označením [anonymizováno] [spisová značka] [obec] [obec]. V případě plánované stavby se jedná o pozemní komunikaci ve smyslu § 12 a § 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, přitom pro zřízení požadované stavby je dostačující právo odpovídající věcnému břemeni, jak je zřejmé z ustanovení § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Stát ve vztahu ke svému majetku postupuje totožným způsobem a umožňuje zřizování veřejně prospěšných staveb na svých pozemcích zásadně na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni, za úplatu a v nezbytném rozsahu. Správní orgán výjimku z vydání uplatnil v rozporu se zásadou ex favore restitutionis vyslovenou Ústavním soudem, podle níž vůdčím principem musí být vždy účel restitucí, k jehož naplnění je nutné, aby restituční zákony byly interpretovány ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji, v duchu snahy o zmírnění některých křivd, v jejichž důsledku k odnětí majetku došlo. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že předmětné pozemky jsou skutečně veřejně prospěšnou stavbou dotčeny, navrhl, aby soud rozhodl o nevydání pouze té části pozemků, která bude bezprostředně stavbou dotčena. 2. Další účastník (povinná osoba) navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že správní orgán správně aplikoval ustanovení o výluce z vydání nemovitých věcí oprávněné osobě, neboť část předmětných pozemků je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Zásady územního rozvoje [územní celek] (dále také jen„ Zásady“) byly naposledy aktualizovány v roce 2017 a dle bodu 85. Zásad jsou předmětné pozemky dotčeny veřejně prospěšnou stavbou. 3. Správní orgán v rámci vyjádření odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. 4. Krajský soud projednal žalobu v řízení podle § 244 a násl. o. s. ř. na základě zjištěného skutkového stavu a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 5. Správní orgán, tj. [anonymizováno 7 slov] [územní celek] vydal dne [datum] rozhodnutí sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací], kterým [anonymizována dvě slova] [obec] jako oprávněné osobě nevydal nemovitosti v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek] parcelních čísel [číslo] orná půda o výměře [anonymizováno], [číslo] ha ([parcelní číslo] v pozemkovém katastru) a [číslo] orná půda o výměře [anonymizováno], [číslo] ha ([parcelní číslo] v pozemkovém katastru). Správní orgán na základě zjištění učiněných v průběhu správního řízení uzavřel, že [anonymizována dvě slova] [obec] je oprávněnou osobu ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ ZMV“) a skutečností, v jejímž důsledku došlo v rozhodném období k majetkové křivdě je podle § 5 písm. a) ZMV odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Zjištění, na jejichž podkladě dospěl správní orgán k výše uvedeným závěrům, převzal krajský soud ve smyslu § 250e odst. 2 o. s. ř. za svá, když odpovídají obsahu spisu a nebyla účastníky zpochybněna. 6. Ve vztahu k existenci překážek pro vydání pozemků správní orgán uzavřel, že vydání předmětných pozemků oprávněné osobě brání překážka uvedená v § 8 odst. 1 písm. f) ZMV. Vycházel přitom z vyjádření [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], podle něhož jsou předmětné pozemky dotčeny veřejně prospěšnou stavbou koridoru pro přeložku silnice [anonymizováno], když přeložka silnice [anonymizováno] je zahrnuta mezi veřejně prospěšné stavby nadmístního významu s označením [anonymizováno] [spisová značka]. Ze zákresu Územního plánu [územní celek] je pak zřejmé, že navrhovaný koridor vede přes dotčené pozemky. 7. Podle § 8 odst. 1 písm. f) ZMV věc nelze vydat v případě, že se jedná o část pozemku nebo stavby, která je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury, vymezenou ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene. 8. Soud přitom vycházel z následujících zjištění: -) Starosta [územní celek] sdělil soudu, že [územní celek] přejímá přeložku silnice [anonymizováno] ze Zásad územního rozvoje [územní celek], budoucím realizátorem stavby je [územní celek]. -) [anonymizována dvě slova] [územní celek] sdělil dne [datum], že přeložka silnice [anonymizováno] je jedním z mnoha investičních záměrů [územní celek], která je zanesena v Zásadách územního rozvoje kraje. V současné době není tato stavba projekčně připravována a se zahájením přípravy není v tuto chvíli uvažováno. -) Ze příslušné části Zásad, která byla aktualizována usnesením ze dne [datum], bylo zjištěno, že mezi stavbami, pro které lze odejmout nebo omezit práva k pozemkům a stavbám je uvedená stavba č. [anonymizováno], popsaná jako [anonymizováno] [obec] – [obec], dotčené katastrální území je [obec], [obec], na území [územní celek], [obec] v upraveném koridoru, který je vyznačen na části p. [číslo] není vyznačen na pozemku p. [číslo] oba v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. -) Geometrickým plánem [číslo] vypracovaným [titul] [jméno] [příjmení] byly z původního pozemku p. [číslo] orná půda o výměře [anonymizována dvě slova] m² v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] odděleny pozemky p. [číslo] orná půda o výměře [anonymizována dvě slova] m², p. [číslo] orná půda o výměře [anonymizována dvě slova] m² a p. [číslo] orná půda o výměře [anonymizována dvě slova] m² všechny v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. Geometrický plán je opatřen potvrzením [stát. instituce] ze dne [datum]. 9. Krajský soud na základě dokazování dospěl k závěru, že správní orgán výluku podle § 8 odst. 1 písm. f) ZMV posoudil správně, pokud jde o samotnou existenci výlukového důvodu, nicméně nezabýval se již otázkou, zda je nezbytné výlukový důvod vztáhnout na předmětné pozemky v celém rozsahu, když se fakticky dotýká pouze části jejich plochy. Správní orgán správně uzavřel, že koridor pro přeložku silnice [anonymizováno], zahrnutý jako veřejně prospěšná stavba nadmístního významu s označením [anonymizováno] [spisová značka] [obec] [obec] uvedená v Zásadách územního rozvoje [územní celek] je veřejně prospěšnou stavbou ve smyslu § 8 odst. 1 písm. f) ZMV. 10. Otázkou aplikace výlukového důvodu ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. f) ZMV se rozhodovací praxe již opakovaně zabývala. Dovodila, že překážkou pro vydání nemovitosti ve smyslu uvedeného ustanovení je veřejný zájem na vybudování veřejně prospěšných staveb dopravní a technické infrastruktury, pro nějž by bylo lze nemovitosti vyvlastnit, vyjádřený ve schválené územně plánovací dokumentaci; rozhodujícím hlediskem pro posouzení, kdy je ve smyslu interpretovaného„ výlukového“ ustanovení zákona nutné právo k části pozemku vyvlastnit (formou odnětí vlastnického práva) a kdy postačí zřízení věcného břemene, je pak okolnost, zda by církevní právnická osoba k této části pozemku, dotčené takovou stavbou, mohla po jejím vydání realizovat své vlastnické právo či nikoliv (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 255/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 349/2017, jež bylo publikováno pod číslem 115/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a přiměřeně i nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. I. ÚS 581/14, nebo nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. II. ÚS 536/14). 11. Současně je judikatura Nejvyššího soudu ustálena též v závěru, že pro uplatnění výluky z naturální restituce podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb. je určující vymezení veřejně prospěšné stavby dopravní či technické infrastruktury v územně plánovací dokumentaci, kterou jsou 1. zásady územního rozvoje, 2. územní plán a 3. regulační plán, přičemž je nevýznamné, kdy, popř. zdali vůbec (či v jakém rozsahu), bude na dotčených pozemcích (jejich částech) veřejně prospěšná stavba realizována (srovnej kromě shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 349/2017