11 CO 172/2022-113 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 27.190 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku), zamítl žalobu ohledně částky 2.783 Kč (odstavec II. výroku), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24.353 Kč (odstavec III. výroku). 2. Žalovaná napadla odvoláním rozhodnutí ve věci samé v rozsahu částky 3.146 Kč a dále výrok o náhradě nákladů řízení. Namítala, že odměna vynaložená žalobcem za právní služby advokáta [titul] [jméno] [příjmení] nebyla účelně vynaloženými náklady, neboť tento advokát žalobce neobhajoval. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení namítala, že žalobce svůj nárok na zaplacení částky ve výši 113.341 Kč uplatnil u soudu předčasně, během zákonné šestiměsíční lhůty žalovaná vyzvala přípisem ze dne 11. 3. 2021 žalobce k předložení dokladů, které potřebovala k posouzení oprávněnosti žalobcova nároku, ten na výzvu nereagoval. O tom, že byly uskutečněny porady advokátů se žalobcem, že ze strany [titul] [příjmení] byla účtována náhrada za promeškaný čas a že ze strany [titul] [příjmení] byla vyúčtována částka včetně DPH, neměla žalovaná žádné povědomí. Tyto doklady žalobce doložil až na jednání soudu dne 5. 10. 2021. Žalované tak nemůže jít k tíži žalobcova nečinnost. Domáhala se změny napadeného rozsudku tak, že ohledně částky 3.146 Kč bude žaloba zamítnuta a žalované budou přiznány náklady řízení. 3. Žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, namítal, že s advokátem [titul] [příjmení] věc konzultoval, což bylo prokázáno zprávou tohoto advokáta. Ohledně nákladového výroku poukazoval na to, že po žalované uplatnil nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti s obhajobou současně s nárokem na uplatnění nemajetkové újmy. Ani jeden z nároků nebyl ze strany žalované odškodněn v zákonem stanovené šestiměsíční lhůtě. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu částky 3.146 Kč a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu se podává, že žalobou došlou soudu dne 21. 12. 2020 se žalobce domáhal náhrady škody způsobené státem při výkonu veřejné moci. 6. Okresní soud provedl dokazování listinami tak, jak je zachyceno v protokolech o jednání ze dne 22. 2. 2022 a 31. 3. 2022. Skutková zjištění učiněná z provedených listinných důkazů jsou přehledným a vyčerpávajícím způsobem uvedena v odstavci 6. odůvodnění napadeného rozhodnutí, závěr o skutkovém stavu věci je poté přehledně popsán v odstavci 7. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odvolací soud na skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu věci plně odkazuje. 7. Předmětem přezkumu odvolacího soudu byla namítaná nesprávnost rozhodnutí okresního soudu ohledně částky 3.146 Kč, kteroužto měl žalobce zaplatit za konzultaci advokátu [titul] [jméno] [příjmení], aniž však uvedený advokát následně převzal zastoupení žalovaného v pozici obžalovaného v trestním řízení, zvláště před soudem druhého stupně. 8. Bylo prokázáno, že v trestním řízení byl žalobce zastoupen nejprve advokátkou [titul] [jméno] [příjmení], posléze na základě zmocnění jej zastupoval advokát [titul] [jméno] [příjmení]. Rozsudkem [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že žalovaný v pozici obžalovaného byl shledán vinným ze spáchání [specifikace trestného činu] [anonymizováno 5 slov] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu] a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 5 let a byl zavázán k náhradě škody [pojišťovna] [anonymizována dvě slova]. Bylo prokázáno, že advokát [titul] [jméno] [příjmení] sdělením ze dne 23. 11. 2018 vypověděl obžalovanému právní služby (tvz. plnou moc) s tím, že nejsou respektovány pokyny advokáta. Následně udělil dne 3. 1. 2019 obžalovaný plnou moc advokátu [titul] [jméno] [příjmení]. V odvolacím řízení před [název soudu] byl napadený trestní rozsudek zrušen a obžalovaný byl zproštěn obžaloby státního zástupce, rozsudek nabyl právní moci [datum]. Dále bylo prokázáno, že dne 17. 12. 2018 advokát [titul] [jméno] [příjmení] poskytl žalobci právní poradu ve věci [trestný čin] [anonymizována čtyři slova], jednalo se o trestní věc vedenou před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], porada trvala od 13:00 hod. do 14:30 hod. Za tuto poradu bylo žalobci účtováno 2.600 Kč a 21 % DPH, tj. částka 3.146 Kč fakturou ze dne 17. 12. 2018, faktura byla řádně uhrazena. Právní zastoupení jmenovaný advokát nakonec nepřevzal. 9. Je zřejmé, že žalobce v pozici obžalovaného v trestním řízení musel mít ve smyslu § 36 odst. 3 trestního řádu obhájce. Poté, co mu advokát [titul] [jméno] [příjmení] dne 23. 11. 2018 vypověděl právní služby, žalobce konzultoval věc s advokátem [titul] [jméno] [příjmení], jak je uvedeno shora, a to dne 17. 12. 2018. Je nesporné, že advokát v rozjednané trestní věci (po rozsudku [název soudu], kterým byl žalobce uznán vinným) musel mít možnost věc pro případné zastoupení s žalobcem zkonzultovat, bylo prokázáno, že (z neuvedených důvodů) zastoupení nepřezval. Následně převzal zastoupení žalobce jako obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] dne 19. 12. 2018. 10. Odvolací soud je toho názoru, že konzultace žalobce s advokátem [titul] [jméno] [příjmení] nebyla bezúčelná, měla směřovat k převzetí zastoupení žalobce uvedeným advokátem v trestním řízení a nelze přičíst k tíži žalobce, že advokát [titul] [jméno] [příjmení] nakonec poskytnout své právní služby žalobci odmítl. Částka vynaložená na konzultaci s uvedeným advokátem je podřaditelná pod účelně vynaložené náklady. Advokát účtoval ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. dva úkony právní služby – porada s klientem přesahující jednu hodinu. Advokát požadoval nejnižší mimosmluvní odměnu ve smyslu § 10 odst. 3 písm. a) a § 7 cit. vyhlášky, tj. za dva úkony po 1.000 Kč rovná se 2.000 Kč; paušální náhrada výdajů 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky rovná se 600 Kč. Částka 2.600 Kč zvýšená o 21 % daně z přidané hodnoty činí 3.146 Kč. 11. Lze shrnout, že uvedená částka byla žalobcem vynaložena účelně a v souladu s § 31 zákona č. 82/1998 Sb. byla okresním soudem žalobci správně přiznána. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí v odstavci I. výroku v rozsahu částky 3.146 Kč potvrzeno dle § 219 o. s. ř. 12. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení namítala žalovaná, že žalobce uplatnil nárok u soudu předčasně, když nepočkal uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty ve smyslu § 15 zákona č. 82/1998 Sb. 13. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce uplatnil u ústředního orgánu státní správy, tj. Ministerstva spravedlnosti, nárok na náhradu škody dne 21. 12. 2020. Zákonná šestiměsíční lhůta pro projednání věci Ministerstvem spravedlnosti a rozhodnutí o tom, zda škodu nahradí, uplynula 21. 6. 2021. Dne 23. 6. 2021 rozhodlo Ministerstvo spravedlnosti, že žalobci nahradí škodu ve výši 67.314 Kč jako náhradu nákladů právního zastoupení v trestním řízení. V rozhodnutí ze dne 23. 6. 2021 se žalovaná omluvila za opoždění s vyřízením, které je způsobeno velkým počtem přijatých žádostí. 14. Žalobce požadoval celkem částku 113.341 Kč, u jednání dne 22. 2. 2022 vzal žalobce zpět žalobu co do částky 67.314 Kč (ze strany žalované bylo plněno), dále vzal zpět žalobu o další částku 16.054 Kč. K rozhodnutí zůstala částka 29.973 Kč, ze které byl žalobce úspěšný co do částky 27.190 Kč (odstavec I. výroku rozsudku okresního soudu), neúspěšný ohledně částky 2.783 Kč (odstavec II. výroku okresního soudu). K argumentaci žalované, že částka 67.314 Kč byla uplatněna předčasně, uvádí odvolací soud následující. Ve smyslu § 15 odst. 1 cit. zákona běžela od 21. 12. 2020 žalované šestiměsíční lhůta k rozhodnutí a úhradě požadované částky. Žalovaná však plnila po uplynutí této lhůty, když teprve dne 23. 6. 2021 sděluje ve svém stanovisku žalobci, že ohledně částky 67.314 Kč považuje jeho nárok za důvodný a bude plnit. Je tak zřejmé, že žalovaná nedodržela zákonnou šestiměsíční lhůtu k vydání rozhodnutí a poskytnutí plnění, a to ani ve vztahu k částce 67.314 Kč. Jistě lze namítnout, že se jednalo o pouhé dva dny prodlevy, za což se žalovaná také omluvila s poukazem na množství vyřizovaných žádostí. Dle názoru odvolacího soudu však k tomu nelze ve prospěch žalované přihlédnout. Žalovaná jako stát je v pozici subjektu, který má dodržovat zákonné lhůty, je věcí žalované, pokud takovou lhůtu z organizačních důvodů nestihne, byť se jedná, jako v tomto případě, o pouhé dva dny. V rozsahu částky 67.314 Kč a částky 27.190 Kč tak je nutno žalobce považovat za procesně úspěšného. Částka 67.314 Kč byla vzata po zahájení řízení zpět s ohledem na plnění ze strany žalované (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), částka 27.190 Kč byla žalobci přiznána meritorně. Úspěch v rozsahu částky 94.504 Kč odpovídá 83 % úspěchu žalobce, 17 % činí jeho neúspěch. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 66 % (83 % - 17 %). Žalobce byl zastoupen advokátem, z původně žalované