11 CO 338/2020-161 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 25.790 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25.790 Kč od 12. 2. 2019 do zaplacení (odstavec I. výroku), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13.099,60 Kč (odstavec II. výroku). 2. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Namítala, že okresní soud postupoval nesprávně, neboť se opomněl zabývat otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a ukončil řízení vydáním meritorního rozhodnutí bez toho, aniž by byly splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé v souladu s § 103 o. s. ř. Podle § 90 o. s. ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Procesní označení ještě nevypovídá ještě o legitimaci účastníků, neboť až v samotném řízení by měl soud posoudit, zda z hmotněprávního hlediska žalobci svědčí tvrzené právo vůči žalované. Nedostatek věcné legitimace pak má za následek zamítnutí žaloby. Pokud by soud zkoumal důkladně splnění procesních podmínek ve věci na straně žalobkyně, musel by dojít k závěru, že meritorní rozhodnutí ve věci nemůže být vydáno, neboť zde absentují aktivní věcná legitimace žalobkyně, a to z důvodu neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky cestujících [oslovení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a spol. Smlouva o postoupení totiž neobsahuje řádnou specifikaci postoupených pohledávek, identifikace letu je dána pouze kódem tzv. PNR – rezervace letenky, ze kterého nevyplývá, zda byl let pro toho kterého cestujícího a pro ten který let. Nadto není zřejmý důvod vzniku tvrzené pohledávky. Tzv. Assignment form, který předkládá žalobkyně, nebyl cestujícími podepsán, navíc v něm chybí identifikace postupitelova dlužníka. Ve vztahu k postupu tvrzeného postoupení pohledávky a podpisu uvedeném na tomto dokumentu žalovaná odkazuje na webové stránky žalobkyně [webová adresa]) a uvádí, že se nejedná o podpis, ale toliko o tahy myší prováděné do prázdného pole obrazovky, samotný Assignment form se však nepodepisuje a tento podpis tak může být přenesen na jakýkoliv jiný dokument. Smlouva o postoupení pohledávky je tak neplatná jak v mezích českého, tak německého práva, na něž podmínky žalobkyně odkazují. Ke stejným závěrům došel stejný prvostupňový soud v řízení 7 C 261/2019, Obvodní soud pro Prahu 6 v obdobných věcech – 18 C 79/2019, 18 C 29/2019, atd. a rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 18 C 187/2020. Soudy dospěly k závěru, že žalobkyně není nositelem kompenzačního nároku z důvodu neplatnosti postupní smlouvy a pro neodstranitelnou překážku v řízení a při absenci aktivní legitimace žalobkyně byla vždy žaloba zamítnuta bez skutkového projednání věci. Zamítnutí žaloby navrhovala žalovaná i v tomto odvolacím řízení. 3. Žalobkyně navrhovala potvrzení napadeného rozsudku s tím, že pohledávka byla postoupena platně. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 25.790 Kč za zrušený let, který měla provozovat žalobkyně a jenž měl proběhnout dne [datum] z [město] [město] do [město], č. letu [číslo] [číslo], číslo rezervace [číslo], cestujícím vznikl nárok na náhradu škody dle čl. 5 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ve výši 250 € pro jednoho cestujícího, celkem 1.000 € pro 4 cestující, což činí 25.790 Kč. Cestující [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] postoupili svůj nárok na žalobkyni. 6. Žalovaná v řízení souhlasila s tím, že tento let byl zrušen, avšak tvrdila, že se jednalo o případ zrušení letu způsobený mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možno zamezit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Předchozí lety byly opožděny z důvodu výskytu bouřek a silných srážek nad [název] letištěm, letadlu k provedení letu [číslo] [číslo] z [město] do [město] bylo umožněno vzlétnout až ve [čas] UTC, v tomto čase by však již obsluhující posádka překročila zákonný a bezpečnostní limit 12 pracovních leteckých hodin a nemohla proto z bezpečnostních důvodů obsloužit lety [číslo] [číslo] a následně předmětný let [číslo] [číslo]. Žalovaná neměla k dispozici volnou posádku či jiné letadlo, proto byla nucena oba lety zrušit. Žalovaná zdůraznila, že z její strany došlo k podniknutí veškerých kroků, které mohla učinit, aby co nejvíce omezila komplikace cestujících, o důvodu zrušení letu je řádně informovala. 7. Okresní soud v bodě 4. odůvodnění dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným k projednání a rozhodnutí této věci. K tomu uvádí odvolací soud následující. Jedná se o smlouvu o přepravě, která je čl. 17 odst. 3 Nařízení Brusel I bis výslovně vyloučena ze zvláštních jurisdikčních pravidel pro spotřebitelské smlouvy. Čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) Nařízení Brusel I bis umožňuje v případě, kdy předmět sporu tvoří nároky ze smlouvy založit příslušnost ve státě, kde závazek byl nebo měl být splněn. Místo plnění závazku v případě poskytování služeb v oblasti letecké přepravy bylo definováno v rozsudku Rehder C -204/08, kdy Evropský soudní dvůr dospěl k závěru, že v případě letecké dopravy osob z jednoho členského státu do jiného členského státu uskutečňované na základě smlouvy uzavřené s jedinou leteckou společností, která je skutečným dopravcem, je soudem příslušným k rozhodnutí o návrhu na náhradu škody, který se zakládá na této smlouvě o přepravě a nařízení č. 261/2004 na základě volby žalobce soud, v jehož obvodě se nachází místo odletu nebo místo příletu letadla, která jsou sjednána v uvedené smlouvě. V daném případě bylo místem odletu letiště v [město] [město] a místem příletu letiště v [město]. V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) je mezinárodně příslušným český soud, místně příslušným potom [název soudu] v prvním stupni. 8. Odvolací soud se dále zabýval otázkou, zda má žalobkyně právní subjektivitu. Odvolací soud žalobkyni vyzval k doložení její způsobilosti být účastníkem řízení veřejnou listinou vydanou příslušným úřadem k tomu oprávněným s úředním překladem této listiny do českého jazyka a s opatřením tzv. apostilly, tj. doložky dle čl. 4 Úmluvy 45/1999 Sb. o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, kterou měl vystavit příslušný úřad státu, v němž byla listina vydána. Soud to po žalobkyni požadoval, aby bylo zřejmé, že se jedná o existující právnickou osobu, kdo je za tuto právnickou osobu oprávněn jednat a kde společnost sídlí. 9. Z doložených listin bylo zjištěno, že [právnická osoba] má registrované sídlo v [město] jako společnost s ručením omezeným, jednatel správní rady [jméno] [příjmení] potvrdil, že plná moc udělená předchozím jednatelem [jméno] [příjmení] osobě [jméno] [příjmení] nebyla ani odvolána ani upravena a obsahuje mimo jiné pravomoc udílení plných mocí, které jsou nezbytné k provádění právních úkonů. [jméno] [příjmení] pak udělil plnou moc zastupujícímu advokátu [titul] [jméno] [jméno]. 10. Žalovaná v podaném odvolání žádným způsobem nezpochybnila skutkový závěr okresního soudu o důvodech zrušení letu č. [číslo] [číslo] dne [datum], ani právní závěr okresního soudu o nároku cestujících za zrušený let ve výši 250 € za 1 osobu. Okresní soud dospěl k závěru, že se žalované nepodařilo prokázat dle čl. 5 bodu 3 Nařízení č. 261/2004, že zrušení letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. 11. Odvolací námitky žalované směřovaly proti závěru, že žalobkyně je aktivně věcně legitimována v daném řízení, tj. že je nositelkou práva, kterého vůči žalované uplatňuje. Žalovaná namítala, že smlouva o postoupení pohledávky je neurčitá, neboť není jasné, jaká pohledávka byla postoupena. Z listiny označené v anglické verzi jako„ Assignment form“, což bylo přeloženo jako formulář postoupení, bylo zjištěno, že klienti – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] postoupili svou pohledávku označenou jako reklamační nárok podle Nařízení č. 261/04 a Montrealské úmluvy z roku 1999, označenou kódem rezervační reference [číslo] žalobkyni. Takto lze vyložit formulaci textu, že klienti tímto udělují [právnická osoba] plné vlastnictví a právní titul na svůj reklamační nárok. V anglické verzi byly formuláře postoupení podepsány a datovány dne [datum]. V daném případě se jedná o smlouvu o postoupení pohledávky plynoucí z předchozí smlouvy o přepravě. Odvolací soud je toho názoru, že dle čl. 5 bod 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právo české, neboť cestující mají bydliště v [stát ] a z [stát ] z letiště v [město] [město] mělo letadlo zrušeného letu odletět. 12. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. 13. Odvolací soud nemá pochyb