15 CO 221/2022-124 — Krajský soud v Ostravě

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud žalobě co do částky 52 003 Kč s příslušenstvím vyhověl (výrok I.), žalobu co do částky 25 000 Kč s přísl. zamítl (výrok II.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 538 Kč (výrok III.), a dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě částku ve výši 39 % náhrady nákladů jmenovaného opatrovníka žalovaného, jež bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení (výrok IV.). 2. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení státu odůvodnil okresní soud odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. Zdůraznil, že dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzované věci byl usnesením podepsaného soudu ze dne 4. 10. 2021, č. j. 40 C 17/2021-49, žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu k ochraně jeho zájmů v této věci ustanoven opatrovníkem advokát [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul]. Žalobkyni v řízení nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Proto soud rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalovaného České republice v rozsahu neúspěch 39 %, přičemž konkrétní částka bude vyčíslena v samostatném usnesení. 3. Proti výroku IV. rozsudku o náhradě nákladů řízení státu podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobkyně není povinna hradit státu náklady právního zastoupení žalovaného. Namítala, že okresní soud na otázku náhrady nákladů řízení státu představovaných odměnou a hotovými výdaji opatrovníka žalovaného, jež byl žalovanému ustanoven, aplikoval nesprávné ustanovení. Ustanovení § 148 o. s. ř. totiž dopadá pouze na náklady státu vzniklé dokazováním, přičemž o náhradě nákladů řízení státu za náklady spočívající v odměně a hotových výdajích ustanoveného opatrovníka měl soud rozhodovat dle § 149 odst. 2 o. s. ř., přičemž žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, například na rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3776/2016). Žalobkyně dále uvedla, že byla ve sporu procesně úspěšnější než žalovaný, a proto není povinna ničeho státu na náhradě nákladů řízení žalovaného hradit. 4. Vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně nebylo podáno. 5. Krajský soud, jako soud odvolací, přezkoumal ve smyslu § 212a odst. 6 o. s. ř. rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tj. toliko ve výroku IV., a to spolu s řízením jeho vydání předcházejícím a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je plně důvodné a napadené rozhodnutí okresního soudu neobstojí. 6. Dle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně 64) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem 57d). V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu. 7. Dle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. 8. Odvolání žalobkyně je plně důvodné. 9. Z rozsudku, jež v rozsahu výroků I., II. a III. nabyl odděleně právní moci, se podává, že ve věci samé byla procesně úspěšnější žalobkyně, a vzniklo jí tak vůči žalovanému právo na poměrnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to v rozsahu 22 % jí vzniklých nákladů řízení, kterou okresní soud vyčíslil částkou 8 538 Kč (viz výrok III. rozsudku okresního soudu). Je tedy zcela zjevné, že žalovanému právo na náhradu nákladů řízení vůbec nevzniklo, a proto nemohly být náklady státu na odměnu a hotové výdaje ustanoveného opatrovníka dány k náhradě žalobkyni (§ 149 odst. 2 o. s. ř.), jak okresní soud nesprávně výrokem IV. učinil. 10. Žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem (jako opatrovníkem), jehož mu ustanovil soud na náklady státu. Stát tak nepochybně bude platit dle § 140 odst. 2 o. s. ř. odměnu a hotové výdaje tohoto ustanoveného opatrovníka. Státu tak placením těchto nákladů na zastoupení žalovaného vzniknou náklady. Stát má právo na náhradu tohoto druhu nákladů jen tehdy, pokud účastník, jemuž byl opatrovník ustanoven, v řízení uspěje, jinak řečeno, jen tehdy, pokud účastníku, jemuž byl na náklady státu opatrovník ustanoven, vznikne právo na náhradu nákladů řízení proti protistraně (§ 149 o. s. ř.). Pokud ne, pak státu zůstanou tyto náklady nenahrazeny. Ustanovení § 148 o. s. ř. vůbec nelze na otázku náhrady nákladů spojené s náklady na odměnu a hotové výdaje ustanoveného zástupce použít, protože tuto otázku řeší výslovně § 149 odst. 2 o. s. ř. 11. Výrok IV. rozsudku je zjevně nesprávný, a proto odvolací soud dle § 220 o. s. ř. napadený výrok změnil, jak ve výroku ad I.) tohoto usnesení uvedeno. 12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla se svým odvoláním plně procesně úspěšná a dle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí vzniklo právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto odvolacího řízení. Tyto spočívají v odměně advokáta za sepis odvolání proti výroku nikoliv ve věci samé a v náhradě hotových výdajů k tomuto úkonu právní služby a v náhradě za 21% DPH. Odměnu advokáta je nutno určit z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), neboť předmětem řízení byl toliko výrok o nákladech řízení a nikoliv věc sama, a nadto toliko výrok o základu těchto nákladů. Rozhodnutí o základu, tj. komu vznikla povinnost hradit státu náklady a v jakém procentním rozsahu, není penězi ocenitelné, a proto je tarifní hodnotou částka 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu Náklady žalobkyně činí celkem částku 1 271 Kč a tato sestává z odměny ve výši poloviny mimosmluvní odměny dle § 11 odst. 2 písm. c) tarifu za sepis odvolání, tj. částka 750 Kč, dále jedna náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu a náhrada za 21% DPH ve výši 221 Kč. 13. Žádné důvody k aplikaci § 150 o. s. ř. shledány nebyly, tyto nebyly tvrzeny ani účastníky řízení. 14. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř.