71 CO 229/2020-226 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni 43.708 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 2. 2019 do zaplacení (odstavec I.) a dále zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 25.297,40 Kč (odstavec II.). 2. Tento rozsudek napadla včasným odvoláním žalovaná s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná namítla, že odmítá hradit nájemné za dobu, po kterou jí byl byt znehodnocen, a ona nemohla využívat základní životní potřeby. V důsledku demontáže plynové trubky nemohla vařit, topit a užívat teplou vodu. Žalovaná se chce se svým dluhem řádně vypořádat, a to i formou splátek, když v současné době nemá dostatek finančních prostředků, pobírá vdovský a invalidní důchod a je bez zaměstnání. Žalovaná opakovaně namítla podjatost okresního soudu s odůvodněním, že jí byl předmětný rozsudek doručen až po urgenci. 3. Žalobkyně navrhovala potvrzení napadeného rozsudku, neboť s námitkami žalované se okresní soud vypořádal řádně již dříve a žalobkyně se závěry okresního soudu souhlasí. 4. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že podanému odvolání nelze vyhovět. Přesto však jsou dány podmínky pro částečnou změnu tohoto rozhodnutí. 5. Jedná se o v pořadí druhý rozsudek okresního soudu, jímž zavázal žalovanou k peněžitému plnění žalobkyni ve výši 43.708 Kč s příslušenstvím. Původní žalobou se žalobkyně domáhala plnění ve výši 43.676 Kč a podáním ze dne 30. 5. 2019 rozšířila svůj požadavek o 1.463 Kč na částku 45.139 Kč (s příslušenstvím). Okresní soud změnu žaloby připustil a rozsudkem ze dne 24. 2. 2020, č. j. 216 C 7/2019-117 vyhověl žalobě, co do částky 43.179 Kč s přísl. (odstavec I.) a ohledně 1.960 Kč s odpovídajícím příslušenstvím žalobu zamítl (odstavec II.). 6. K odvolání žalované odvolací soud usnesením ze dne 7. 12. 2020, č. j. 71 Co 229/2020-176 odvolání do odstavce II. výroku (1.960 Kč s přísl.) odmítl a v rozsahu odstavce I. výroku (43.179 Kč s přísl.) rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 7. Předmětem dalšího řízení tak zůstala částka 43.179 Kč s přísl. Aniž by došlo ze strany žalobkyně k jakékoliv dispozici s žalobou, přiznal okresní soud nyní napadeným rozsudkem žalobkyni 43.708 Kč s přísl., tedy o 529 Kč s přísl. více, než bylo požadováno. 8. Tímto postupem se okresní soud dopustil vady řízení, neboť v rozsahu 529 Kč s přísl. rozhodl bez žalobního podkladu. 9. Vzhledem k tomu, že řízení se zahajuje na návrh (§ 79 odst. 1 věta prvá o. s. ř.), přičemž soud je tímto návrhem vázán, jedná se v případě překročení rozsahu plnění vymezeného tímto návrhem (žalobou) o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, proto odvolací soud v uvedeném rozsahu rozsudek okresního soudu zrušil a řízení zastavil podle § 104 odst. 1 věty prvé o. s. ř. 10. Ve zbývajícím rozsahu pak odvolací soud rozsudek okresního soudu, resp. odvolání žalované věcně projednal. K nájemnému 11. V řízení bylo prokázáno, že nájemní poměr žalované trval do 16. 10. 2018, kdy došlo k faktickému vyklizení žalované (viz závěry předchozího kasačního rozhodnutí odvolacího soudu), přičemž žalovaná jako nájemkyně byt užívala od 28. 6. 2017. Podle nájemní smlouvy měla žalovaná platit nájemné 5.000 Kč měsíčně, což nečinila. 12. Žalobkyně vypočetla dlužné nájemné za 12/ 2017, 1, 3 - 16. 10. 2018 na částku 47.581 Kč (9 x 5.000 Kč + poměrná část za říjen roku 2018 2.581 Kč) od toho odečetla 5.529 Kč (zápočet jistoty 5.000 Kč a úroky z jistoty 529 Kč) a v žalobě uplatnila 42.052 Kč. Před okresním soudem pak žalobkyně upřesnila, že zápočet uplatnila proti pohledávce nájmu za listopad roku 2017 (tento měsíc však ani nebyl předmětem žaloby) a platbu ze dne 16. 11. 2017 použila na úhradu nájemného za prosinec roku 2017. 13. Jestliže však žalobkyně požadovala dlužné nájemné i za prosinec roku 2017, který jak sama potvrdila, je řádně uhrazený, pak je žaloba v tomto rozsahu nedůvodná od samého počátku. 14. Z toho důvodu odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu ohledně částky 5.000 Kč s přísl. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a žalobu jako nedůvodnou zamítl. 15. Ve zbývajícím rozsahu 37.052 Kč považuje odvolací soud, s odkazem na správné skutkové a právní závěry okresního soudu, žalobu za opodstatněnou a odvolací námitky žalované za nedůvodné. 16. Mezi účastnicemi není sporu o výši tohoto dluhu, sporný je jen důvod, proč žalovaná přestala nájemné platit. Žalovaná odůvodňovala neplacení nájemného výskytem plísně v bytě a demontáží (ze strany žalobkyně) nejprve vodoměru a plynoměru a následně demontáží plynové trubky zajišťující přívod plynu do bytu s tím, že tento stav (odpojení bytu od plynu) trval až do vyklizení bytu, to je do 16. 10. 2018. S vadami týkajícími se plísně a demontáže plynoměru a vodoměru se soudy vypořádaly již dříve ve správném závěru, že na výši nájemného neměly žádný vliv. Bylo prokázáno, že plíseň se začala vyskytovat v bytě až během jeho užívání žalovanou (zvýšenou vlhkostí a nedostatečným větráním) a pouze po určitou dobu. Demontáž vodoměru a plynoměru nemohla ztížit žalované užívání bytu, neboť si žalovaná obratem zařídila montáž nových měřících zařízení (viz předchozí rozsudek OS č. j. 216 C 7/2019-117 a usnesení odvolacího soudu č. j. 71 Co 229/2020-176). 17. Pokud jde o ztížené užívání bytu vlivem jeho odpojení od přívodu plynu trvající od poloviny června roku 2018 do vyklizení žalované, měla žalovaná podat žalobu o slevu z nájmu a úhradu nájemného (respektive jeho část) skládat do notářské úschovy. Vyhnula by se tak nebezpečí vzniku dluhu z titulu úhrady nájemného a mohla by disponovat soudním rozhodnutím, zda a v jaké výši jí sleva náleží. Žalovaná takto nepostupovala a nájemné přestala hradit svévolně zcela. Její námitka slevy z nájmu uplatněná v tomto řízení v rámci procesní obrany je vzhledem k předmětu řízení právně irelevantní, neboť tuto otázku nelze řešit v tomto řízení jako předběžnou. S touto námitkou se okresní soud vypořádal správně v bodu 26. rozsudku, na který odvolací soud dále odkazuje. Lze tedy uzavřít, že námitky žalované ve vztahu k dlužnému nájemnému nejsou důvodné a žalovaná je povinna dluh na nájemné uhradit dle § 2201 a § 2217 odst. 1 o. z. K vodnému a stočnému 18. Předmětem řízení (po prvním rozsudku okresního soudu) zůstal dluh na vodném a za část roku 2018 ve výši 801 Kč. Jedná se o úhradu za dodávku vody za období od 23. 3. 2018, kdy došlo k výměně vodoměru do 16. 10. 2018. Množství odebrané vody ani její cenu žalovaná nerozporovala a k této položce žádné konkrétní odvolací námitky nevznesla. Výše tohoto nedoplatku není sporná a je povinnosti žalované jej uhradit. Této položky se zápočet provedený žalobkyní nijak nedotknul. K osvětlení společných prostor 19. Ani tato položka není mezi účastníky sporná. Žalovaná měla dle nájemní smlouvy povinnost hradit za poskytování této služby paušální částku 50 Kč měsíčně, přičemž za dobu 12/ 2017, 1/ 2018 a 6 - 10/ 2018 jí z toho titulu vznikl dluh v celkové výši 326 Kč Ani v tomto ohledu žalovaná žádnou odvolací námitku neuplatnila. Žaloba je i v tomto ohledu důvodná. 20. Vodné a stočné a osvětlení společných prostor jsou služby poskytované s nájmem bytu a zálohy na tyto služby (případně paušální platby) se platí společně s nájmem bytu. Po vyúčtování záloh je povinností nájemce doplatit případný nedoplatek (§ 2251 odst. 1 o. z.). 21. Žalovaná je tedy povinna uhradit žalobkyni dlužné nájemné 37.052 Kč, úhradu vodného 801 Kč a za osvětlení společných prostor 326 Kč, celkem 38.179 Kč. 22. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním tohoto dluhu v prodlení je povinna dle § 1968, § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. zaplatit i zákonný úrok z prodlení od 11. 2. 2019 do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení této částky ve lhůtě do 10. 2. 2019, a protože tak neučinila, je od 11. 2. 2019 v prodlení. 23. Nedůvodná je rovněž námitka podjatosti soudkyně JUDr. Marcely Mrkalové, neboť je odůvodněna okolností spočívající v postupu soudkyně v řízení o projednávané věci (doručení napadeného rozsudku žalované až po urgenci) a takový důvod není způsobilý dle § 14 odst. 4 o. s. ř. vyloučení soudkyně vyvolat. Jiné důvody (skutečnosti) vztahující se k poměru soudkyně k účastníkům řízení, k jejich zástupcům či k věci samé ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. tvrzeny nebyly a neplynou ani z obsahu spisu. 24. S odkazem na výše uvedené závěry a závěry obsažené v předchozím kasačním rozhodnutím odvolacího soudu a v nyní napadeném rozhodnutí OS nevyhověl odvolací soud podanému odvolání a rozsudek okresního soudu v jeho napadené části ohledně 38.179 Kč s příslušenstvím v odstavci I. jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. 25. O prvostupňových nákladech řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu žalobkyně ve věci, který činí 69 % (žalobkyně požad