71 CO 231/2021-134 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud uložil 1) žalované povinnost vyklidit pozemek parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] do patnácti dnů od právní moci rozsudku (odstavec I.), 2) žalovanému uložil povinnost vlastním nákladem odstranit stavbu samoobslužné čerpací stanice sestávající z dřevěného čelně odkrytého přístřešku ukotveného v betonovém základu, v němž je tankovací nádrž, nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] do patnácti dnů od právní moci rozsudku (odstavec II.), 3) žalovanému uložil povinnost vlastním nákladem odstranit stavbu kovové posunovací vstupní brány a oplocení, sestávající z betonové podezdívky a pletiva, nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (odstavec III.) a všechny žalované zavázal k povinnosti zaplatit žalobci, společně a nerozdílně, k rukám zástupkyně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec IV.). 2. Tento rozsudek napadli včasným odvoláním všichni žalovaní s návrhem na jeho změnu ve smyslu zřízení věcného břemene ve prospěch žalovaných za náhradu nebo zamítnutí žaloby pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaní nesouhlasí se závěrem okresního soudu o tom, že předmětné stavby byly původně oprávněné, postavené se souhlasem původní vlastnice dotčeného pozemku [jméno] [příjmení] a neoprávněnými se staly až následně odvoláním souhlasu ze strany nynějšího žalobce. Jsou naopak toho názoru, že se jedná o stavby neoprávněné od samého počátku, neboť nebylo doposud prokázáno, že by existoval jakýkoliv právní titul opravňující žalované ke stavbě na cizím pozemku. Žalovaní připustili, že [jméno] [příjmení] o realizaci staveb věděla, avšak písemný či ústní souhlas k jejich realizaci nikdy neudělila. Za této situace měl okresní soud neoprávněné stavby vypořádat podle § 135c zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) a nikoliv podle § 1042 nyní platného občanského zákoníku. Odstranění staveb se jeví jako neúčelné a proto by práva a povinnosti účastníků k těmto stavbám měla být řešena prostřednictvím zřízení věcného břemene ve prospěch žalovaných (k tomu viz sp. zn. II. ÚS 2818/16, sp. zn. 22 Cdo 432/02). Žalovaní rovněž nesouhlasí se skutkovým závěrem okresního soudu o tom, že nezjistil nic, co by zakládalo úvahu o rozporu výkonu vlastnického práva žalobce s dobrými mravy. Využívání staveb (čerpací stanice a oplocení) fakticky žádným způsobem neomezuje žalobce ve výkonu jeho vlastnického práva, neboť žalobce je i nadále společníkem žalované 1) a předmětný pozemek kupoval s vědomím, že jsou na něm stavby umístěny a užívány v souvislosti s podnikatelskou činností žalované 1) (k tomu viz sp. zn. 22 Cdo 4588/16). Žalovaní se v minulosti pokoušeli vyřešit celou záležitost smírně, například odkupem pozemku, jeho pronájmem, případně zřízením věcného břemene žalobce však jejich návrhy odmítal, resp. nabízel možnost odkupu pozemku, avšak za neúměrně vysokou cenu. 3. Žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku, s jehož skutkovými i právními závěry zcela souhlasí. Předmětný pozemek zakoupil proto, aby si zajistil přístup k pozemkům, které jsou nyní v jeho vlastnictví, nemá v úmyslu tento pozemek prodat, naopak jej chce využít pro své podnikatelské záměry. Jeho majetková účast ve společnosti 1) žalované je ryze formální, žalobce se fakticky nepodílí na podnikatelských aktivitách 1) žalované, o jejím hospodaření nemá žádné informace a nemá z této činnosti žádný ekonomický prospěch. Jednatelem této společnosti přestala být v roce 2011 pro rodinné neshody, které započaly v roce 2009 a pro nesouhlas se způsobem provozu této společnosti i jeho ryze formálním postavení. Na realizaci předmětných staveb se nepodílel. Rodinné vztahy mezi účastníky se narušily v roce 2009 poté, co manželka žalobce koupila pozemek, který proměnila na stavební parcely. Žalobce byl vykázán ze svého dosavadního obydlí a spory se promítly i do vztahu rodičů žalobce a 3) žalovaného, kdy matka darovala žalobci své pozemky (k nimž předmětná parcela zajišťuje přístup), bratr žalobce (3. žalovaný) začal stavět plot bránící přístupu manželky žalobce k jejím nemovitostem a odstranění tohoto plotu se řeší exekučně. 4. Z podnětu včasného odvolání žalovaných přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné a jsou podmínky pro potvrzení tohoto rozhodnutí. 5. Odvolací soud převzal skutková zjištění okresního soudu jako věcně správná a pro posouzení věci úplná a v podrobnostech na ně odkazuje. 6. Žalobce nabyl vlastnictví k předmětnému pozemku kupní smlouvou ze dne 19. 9. 2013 v době, kdy již na něm byly umístěny stavby čerpací stanice ve výlučném vlastnictví 2) žalovaného a oplocení ve výlučném vlastnictví 3) žalovaného. 1) žalovaná na pozemku parkovala motorová vozidla provozovaná v rámci své podnikatelské činnosti. Stavby byly realizovány se souhlasem předchozí vlastnice pozemku [jméno] [příjmení], což opakovaně tvrdili v rámci své procesní obrany žalovaní 2) a 3). Žalobce v postavení nového vlastníka pozemku tento souhlas odvolal a vyzval žalovanou 1) k vyklizení pozemku. 7. Odvolací soud zcela přisvědčuje skutkovému závěru okresního soudu o tom, že stavby na předmětném pozemku byly realizovány se souhlasem tehdejší vlastnice [jméno] [příjmení], neboť to opakovaně tvrdili sami žalovaní 2) a 3). Jejich pozdější verzí o pouhé vědomosti [jméno] [příjmení] s realizací staveb hodnotí odvolací soud jako účelovou, ve snaze dosáhnout příznivějšího právního posouzení věci podle § 135c obč. zák. Lze si jen stěží představit, že by žalovaní realizovali na cizím pozemku stavby bez souhlasu vlastníka pozemku, když zároveň panovala mezi [jméno] [příjmení] a žalovanými dohoda o tom, že jím [jméno] [příjmení] pozemek následně prodá. Okolnost, že pozemek prodala žalobci, na výše uvedených závěrech nic nemění. Žalobce 2) a 3) žalovaní tvořili rodinnou firmu, tedy 1) žalovanou. 8. Takto zjištěnému skutkovému stavu odpovídá i právní posouzení věci podle § 1042 o. z. 9. Byla-li stavba zřízena na základě časově omezeného či vypověditelného práva, které již zaniklo, nelze vypořádat vztah ke stavbě na cizím pozemku podle § 135c obč. zák. V daném případě se jednalo o stavby realizované se souhlasem vlastníka pozemku, tj. na podkladě výprosy, proto byly oprávněné. Výprosa dle občanského zákoníku zákona č. 40/1964 Sb., za jehož účinnosti stavby vznikly, spočívala v tom, že vlastník dovolí užívat svoji věc (v tomto případě předmětný pozemek) jiné osobě, aniž by uživateli k věci vzniklo nějaké právo. O takový případ šlo právě v dané věci. Tyto stavby se staly neoprávněnými až odvoláním tohoto souhlasu žalobcem. Odvoláním výprosy ztrácí vlastník stavby obligační právo mít na cizím pozemku svou stavbu a od toho okamžiku neoprávněně zasahuje do výkonu vlastnického práva vlastníka pozemku. Vlastník pozemku se proto může domáhat ochrany svého vlastnického práva prostřednictvím § 1042 o. z. (dříve § 126 obč. zák.). 10. Stala-li se stavba neoprávněnou v důsledku odvolání souhlasu (zrušení výprosy), nelze k ní zřídit věcné časově neomezené právo věcného břemene (k tomu viz sp. zn. 22 Cdo 162/07, sp. zn. 22 Cdo 2284/09). 11. Okresní soud se zcela správně vypořádal i s otázkou případného rozporu žaloby s dobrými mravy v závěru, že nebylo zjištěno nic, co by úvahu o rozporu výkonu vlastnického práva žalobce s dobrými mravy zakládalo (bod 18. rozsudku). V poměrech nynější právní úpravy § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Stavby (čerpací stanice a oplocení) byly postaveny bez stavebního povolení, řadu let sloužily k provozování podnikatelské činnosti 1) žalované a v současné době takové využití pozemku odporuje platnému územnímu plánu obce Ženklava. Ekonomický zájem žalovaných nemůže převážit nad právem žalobce realizovat své vlastnické právo k pozemku podle vlastní vůle. Na tomto závěru nic nemění okolnost, že žalobce je dosud společníkem 1) žalované, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že jeho majetková účast je ryze formální. Vztahy mezi účastníky i širší rodiny jsou dlouhodobě vážně narušeny a přesahují rámec tohoto sporu. 12. Ve světle všech těchto závěrů a s odkazem na správné skutkové a právní závěry okresního soudu vyhodnotil odvolací soud odvolání žalovaných jako nedůvodné a rozsudek okresního soudu v odstavcích I. - III. výroku jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. 13. Ve výroku o nákladech řízení změnil odvolací soud rozsudek okresního soudu dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, aby povinnost 1) - 3) žalovaných k náhradě nákladů řízení žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. odpovídala jejich procesní účasti ve věci a obsahu spisu. 14. Celkové náklady řízení žalobce sestávají za 1) z odměny advokátky žalobce za 4 ÚPS (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a návrh na přistoupení 2) a 3) žalovaných do říze