71 CO 296/2021-126 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit každému z žalobců finanční zadostiučinění ve výši 20.000 Kč (odstavce I., II., III., IV.), zamítl žalobu ve vztahu ke každému z žalobců co do částky 40.000 Kč s odpovídajícím příslušenstvím (odstavce V., VI., VII., VIII.) a žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení žalobcům ve výši [částka] (odstavec IX.). 2. Tento rozsudek napadli včasným odvoláním všichni žalobci i žalovaná. 3. Žalobci své odvolání zaměřili do zamítavých výroků v odstavcích V. - VIII. a domáhali se jejich změny tak, že žalobě bude zcela vyhověno, případně že bude rozsudek v této části zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobci vytkli okresnímu soudu, že věc nesprávně právně posoudil v otázce volné úvahy o výši přiměřeného zadostiučinění, za neoprávněný zásah žalované do jejich práva na soukromý a rodinný život. Okresní soud správně uzavřel, že toto právo je chráněno článkem 10 LZPS, potažmo i článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ovšem již opomenul, že žalovaná svým jednáním porušila také článek 7 Listiny základních práv EU a ve vztahu k žalobcům a) a b) také článek 16 Úmluvy o právech dítěte. Mezi protiprávní útoky patří i šikana, včetně různých kyberútoků majících za následek [anonymizována dvě slova] dítěte. Mezi tyto útoky lze zařadit i nedobrovolné zveřejnění fotografií. Ochrana dítěte a jeho cti a pověsti může vyžadovat zvýšenou citlivost a opatrnost než je tomu u dospělých. Ochrana se přitom nevztahuje jen na děti, ale také na jejich rodinu. Výše odškodnění by měla plnit nejen funkci satisfakční, ale též funkci odrazovat škůdce od jeho protiprávního počínání v budoucnu. Výši okresním soudem přiznané satisfakce srovnali žalobci s výši tržeb žalované za jedno vydání jejího týdeníku (cca 50 000 čtenářů), poukázali na judikaturu ESLP (případ Dupate proti Lotyšsku, stížnost [číslo] Ratičová proti Slovensku, stížnost [číslo] M. L. proti Slovensku, stížnost [číslo] nebo [příjmení] proti Rusku, stížnost [číslo]) a na judikaturu Ústavního soudu například I. ÚS 1589/09, II. ÚS 833/19, I. ÚS 2844/14 nebo I. ÚS 1586/09) a namítli, že okresním soudem přiznaná výše zadostiučinění je nepřiměřeně nízká. 4. Žalovaná svým odvoláním napadla vyhovující výroky v odstavcích I. - IV. a výrok o nákladech řízení v odstavci IX. a navrhovala změnu rozsudku tak, že se žaloba zamítá. Žalovaná vytkla okresnímu soudu, že nesprávně posoudil, zda ve smyslu objektivního principu vznikla žalobcům újma a pokud dospěl k závěru, že ano, pak nesprávně vyhodnotil její intenzitu jako předpokladu pro stanovení způsobu přiměřeného zadostiučinění, které by mělo být žalobcům poskytnuto. 5. Žalobci ve svém vyjádření zpochybnili důvodnost odvolání žalované námitkou, že žalovaná dává najevo, že nezletilí žalobci a) a b) nejsou zvlášť zranitelnou skupinou a že si nezaslouží zvýšenou ochranu. Poukázali přitom na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 19/16 nebo sp. zn. I. ÚS 1737/16. 6. Z podnětu včasného odvolání obou procesních stran přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že důvodné je pouze odvolání žalobců a jsou podmínky pro částečnou změnu napadeného rozsudku. 7. Skutkový stav zjištěný okresním soudem (proti němuž neměli námitky ani odvolatele) převzal odvolací soud i pro odvolací řízení jako věcně správný a v podrobnostech na ně odkazuje. 8. Žalovaná, která je vydavatelem [anonymizována tři slova]“ ve dvou případech, a to [datum] a [datum] zveřejnila v tomto [anonymizováno] vždy 2 fotografie téže skupiny dětí ([anonymizováno 5 slov]) lišící se jedenácti drobnými rozdíly s cílem vyřešit kvízovou otázku„ …najděte 11 rozdílů…“. Na této skupinové fotografii jsou mimo jiné zachyceny [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]) [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]) [anonymizována dvě slova]). Tyto fotografie pocházejí z archivu žalované a byly zveřejněny bez souhlasů a vědomí žalobců. 9. Dle ust. § 81 odst. 1 OZ chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. 10. Podle ust. § 81 odst. 2 OZ ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 11. Podle ust. § 82 odst. 1 OZ člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. 12. Podle ust. § 85 odst. 1 OZ rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. 13. Dle článku 16 Úmluvy o právech dítěte 1. Žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence ani nezákonným útokům na svou čest a pověst. 2. Dítě má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. 14. Podle článku 7 Listiny základních práv Evropské unie každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. 15. Svolení k zachycení podoby člověka zakládá nevyvratitelnou domněnku souhlasu též k rozmnožování a rozšiřování podoby člověka obvyklým způsobem, jak je mohla vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat osoba průměrných vlastností. Použití zachycené podoby nepřiměřeným způsobem nebo v rozporu s nedotknutelnými osobnostními zájmy zachyceného je bez ohledu na předchozí souhlas neoprávněné (viz rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 801/20). 16. V poměrech souzené věci je bez právního významu případný předchozí souhlas [anonymizována dvě slova] s pořízením fotografie dětí v roce 2018, neboť souhlas byl dán za účelem propagace mateřské školy. Takto se fotografie dostala do archivu žalované, byla však použita pro zcela jiný účel, a to bez vědomí a souhlasu žalobců. 17. Použití podobizny nezletilých žalobců a) a b) tedy bylo neoprávněné v rozporu s ust. § 85 odst. 1 OZ a je tedy neoprávněným zásahem do osobnostních práv všech žalobců tvořících rodinu, a to do práva na jejich soukromý a rodinný život. Tím také byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou utrpěli žalobci v přímé příčinné souvislosti s výše popsaným neoprávněným zásahem. 18. Podle ust. § 2951 odst. 2 OZ nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. 19. Preventivně sankční funkce peněžité náhrady nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do osobnostních práv informačním médiem se může uplatnit pouze v rámci funkce kompenzačně satisfakční. Důvodem pro stanovení podstatně vyšší náhrady tato funkce sama o sobě není. Jestliže dehonestující, nepravdivé či indiskrétní informace ze svých internetových stránek odstraní ten, kdo je na ně umístil (provozovatel zdrojové webové stránky), splní tím svou povinnost zdržet se závadného jednání (viz rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 27/20). 20. Při stanovení výše relutární satisfakce vyšel odvolací soud z konstantní judikatury a srovnatelných případů a zohlednil skutečnost, že na fotografiích zveřejnění nezletilí žalobci a) a b) jsou ( (na rozdíl od žalobců c) a d)) zvlášť zranitelnými osobami, které nejsou schopny se samy bránit, proto jim náleží vyšší finanční satisfakce, než jejich rodičům. Společným kritériem u všech žalobců je časově omezené zveřejnění ve 2 vydáních s odstupem jednoho týdne v tištěném týdeníku regionálního rozsahu a skutečnost, že tyto fotografie neměly vést a ani nevedly k dehonestaci či zesměšnění žalobců, nebyly urážlivé ani útočné, nebyly mířeny cíleně na kteréhokoliv z žalobců. 21. Šlo o náhodně vybrané fotografie zveřejněné [anonymizována čtyři slova] určené dětem a byly podkladem pro kvízovou otázku typu„ …najděte 11 rozdílů…“. Rozdíly (pozměnění fotografií) se projevily ve zcela neutrálních detailech na oděvech dětí. Fotografie tedy byly použity k dobrému úmyslu a nikoliv v souvislosti s kriminálním, násilným či jinak společensky nepřijatelným činem. 22. S ohledem na výše uvedené považuje odvolací soud za přiměřenou výši relutární satisfakce 25.000 Kč pro každého z nezletilých žalobců a) a b) a 15.000 Kč pro každého z žalobců c) a d). 23. Na tomto závěru nic nemění okolnost, že se nezletilé děti o zveřejnění svých podobizen nedozvěděly a subjektivně tak žádnou újmu nepocítily, podstatné je, že se jedná o zvlášť zranitelné osoby a tento protiprávní zásah je objektivně způsobilý újmu v právu na soukromý a rodinný život vyvolat a takto také vnímali i jejich rodiče žalobci c) a d). 24. Přiznání relutární satisfakce odůvodňuje rovněž skutečnost, že žalovaná, ač posléze uznala své vybočení ze zpravodajské licence, se dosud žalobcům ani neomluvila. 25. Pro srovnání uvádí odvolací soud již výše zmíněný rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 27/20 týkající se sice zletilé a veřejně známé osoby, avšak do