71 CO 43/2021-338 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem rozhodl, že ze zaniklého společného jmění manželů se do vlastnictví žalobkyně přikazují nemovité věci - pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [název], [územní celek] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok. I.), dále že žalovanému se přikazují nemovité věci - pozemek parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] postavený na parcele [číslo] pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [název], [územní celek] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok II.). Rovněž rozhodl o přikázání nesplaceného zůstatek hypotečního úvěru [číslo] u věřitele [právnická osoba] ve výši [částka] ke dni 9. 3. 2020 žalovanému (výrok III.), a uložil žalovanému povinnost zaplatit na vypořádání společného jmění manželů zaplatit žalobkyni částku 64 835,79 Kč (výrok IV.), dále rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, žalovaný je povinen zaplatit státu 1 056 Kč, žalobkyně je povinna zaplatit státu 8 851,15 Kč (výroky V. až VII.). Rozhodnutí odůvodnil tím, že dle smlouvy o smlouvě budoucí z [datum] a výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjistil, že žalovaný má od bratra zajištěny peníze na vypořádání SJM formou podeje jedné třetiny domu. Dále okresní soud přihlédl k tomu, že žalovaný dům vystavěl svépomocí za přispění jeho příbuzných. Příčiny rozvratu manželství byly shledány sice na straně obou manželů v důsledku vzájemných neshod, na které měl vliv i zdravotní stav manžela, ale rozvrat byl dovršen manželskou nevěrou manželky, která navázala vztah s jiným mužem. Žalovaný živil v minulosti během společného soužití všechny členy rodiny a manželku podporoval během jejího šestiletého studia na [název] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a splácel všechny půjčky. V současné chvíli bydlí žalovaný v RD sám a sám nemovité věci zvelebuje, stará se o ně na rozdíl od žalobkyně, která se nepodílí a neinvestuje do nich po dobu již několika let, poté co opustila společnou domácnost v r. 2012. Soud má za to, že nyní, kdy společné děti účastníků jsou již zletilé, není potřeba se zabývat bytovou potřebou dětí, nejstarší dcera má své vlastní bydlení s manželem, syn sice bydlí s matkou, ale otce pravidelně navštěvuje a má u otce svůj pokoj, mladší dcera dokončuje vysokoškolské studium, převážnou část roku bydlí na vysokoškolských kolejích. 2. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že žalovaný nemá na vyplacení vypořádacího podílu prostředky, kdy smlouvu o smlouvě budoucí nemusí jeho bratr dodržet a v minulosti i přes jeho prohlášení dvakrát posléze odmítl bratrovi peníze poskytnout. Na vybudování domu se podílela i rodina žalobkyně, k otázce, kdo dům stavěl, nebylo provedeno žádné dokazování. Příčiny rozvratu manželství souvisely s chorobou manžela a novou známost žalobkyně navázala až v důsledku rozpadu vztahu s žalovaným. Žalobkyně sice studovala vysokou školu, ale se souhlasem manžela a rovněž se starala o tři děti a domácnost. Žalovaný nemá prostředky nejen na vyplacení žalobkyně, ale ani na splácení hypotéky a údržbu domu, která je zanedbaná. Dcera účastníků i s rodinou má zájem s žalobkyní v domě bydlet a dům by byl tedy využíván více osobami, než když je užíván pouze žalobcem. Okresní soud rovněž nesprávně zohlednil výši úvěru ke dni rozvodu, nikoli ke dni rozhodnutí. 3. Žalovaný navrhoval potvrzení rozsudku, kdy má rovněž stálý příjem z invalidního důchodu. Dům stavěl svépomocí a pomocí příbuzných zhruba ze 4/5 a z 1/5 pomáhala rodina žalobkyně. Žalovaný v domě bydlí sám do roku 2012, o dům se stará a platí na hypotéku 2 500 Kč měsíčně. Prostředky na vypořádání SJM získá od bratra, který si k zajištění půjčky odkoupí 1/3 domu. Žalovaný zajišťoval rodinu po dobu studií žalobkyně. Známost s jiným mužem žalobkyně navázala za trvání manželství. Studující dcera může v domě bydlet i s žalovaným, ale zřejmě si bude hledat vlastní bydlení. 4. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání žalobkyně je pouze částečně důvodné. 5. Okresní soud nesprávně vypořádával hypoteční úvěr ke dni 23. 9. 2014, nikoli ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí, jak vyplývá z ustálené judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3779/2014, ze dne 29. 4. 2015; ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017). S ohledem na delší dobu od vypracování znaleckého posudku v řízení před okresním soudem a obecnému růstu cen nemovitostí, je nutno vypořádávat hodnotu nemovitostí rovněž ke dni rozhodování a je nutno aktualizovat jejich obvyklou cenu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 367/2013, ze dne 24. 9. 2014). 6. Odvolací soud proto dle § 213 odst. 4 o. s. ř. a § 212a odst. 3 o. s. ř. doplnil dokazování, kdy dle potvrzení zaměstnavatele žalobkyně měl průměrný čistý příjem za měsíce leden až červen 2020 ve výši 34 904 Kč, červenec až prosinec 2020 ve výši 42 184 Kč a leden až červen 2021 ve výši 39 612 Kč. Dle dodatku znaleckého posudku znalecké kanceláře [název] [anonymizována dvě slova] z [datum] odvolací soud zjistil, že obvyklá cena pozemků [číslo] a [číslo] činí 4 724 842 Kč a cena zbývajících pozemků [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] činí 3 025 158 Kč Celkem hodnota nemovitostí účastníků činí 7 750 000 Kč [právnická osoba] ze [datum] byl zůstatek úvěru č. [bankovní účet] ke dni [datum] částka [částka], úroky [částka] a poplatek [částka]. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný od září 2014 dosud hradil žalobkyni částku 2 500 Kč měsíčně. Dle čestného prohlášení [jméno] [příjmení], dodatku ke smlouvě o smlouvě budoucí [číslo] z [datum] je připraven poskytnout žalovanému částku 1 100 000 Kč na vypořádání SJM oproti nabytí 1/3 domu. Dle výpisu z účtu má bratr žalovaného na účtu částku 1 158 586,16 Kč. 7. Žalovaný rovněž vznesl před jednáním dne [datum] požadavek zápočtu jeho vnosu do nemovitosti v podobě montáže tepelného čerpadla a částky 146 435 Kč, kterou za toto vynaložil. Dle smlouvy o zápůjčce z [datum] žalovaný od [správní orgán] čerpal zápůjčku 200 000 Kč na pořízení tepelného čerpadla, kdy první splátka zápůjčky bude uhrazena z dotace a zbytek bude žalovaný splácet po 500 Kč měsíčně. Dne [datum] žalovaný uhradil zálohu na čerpadlo 36 000 Kč. Dle faktury č. [číslo] činí cena čerpadla včetně DPH 288 935 Kč a žalovaný měl uhradit doplatek 52 935 Kč za tepelné čerpadlo, což dle výpisu z bankovního účtu dne [datum] uhradil a rovněž hradí půjčku na čerpadlo po 1 463 Kč měsíčně. 8. V zásadě lze nemovitý majetek manželů rozdělit na dvě ucelenější části a) rodinný dům s pozemky [číslo] b) další 4 pozemky [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Účastníci oba chtějí rodinný dům s dvěma pozemky a odmítají mít 4 nezastavěné pozemky. Žalobkyně má stálý příjem ve výši minimálně 35 000 Kč čistého měsíčně a je schopna např. formou hypotéky vyplatit vypořádací podíl. Celou dobu hradí splátky hypotéky 4 777 Kč včetně pojištění, na které jí žalovaný částkou 2 500 Kč přispívá. Žalovaný má stálý příjem z invalidního důchodu, je však zatížen splátkami dluhů 1 463 Kč a 500 Kč. Pro případ přikázání domu má žalovaný zajištěny prostředky ve výši 1 100 000 Kč, které lze užít na vypořádání SJM a na jednorázovou úhradu hypotečního dluhu. Děti účastníků jsou již zletilé, nelze tedy zohledňovat jejich bytové potřeby. Ani jeden z účastníků dům nevystavěl výlučně sám. Argument, že dům by žalobkyně lépe využívala včetně dětí, kterým by zůstal např. i jako dědictví, není důvodný. Vlastník může kdykoli dům prodat, přijít o něj v exekuci apod. Za této situace, kdy ani jeden z důvodů pro přikázání nepřevažuje u žádného z účastníků, lze dům přikázat kterémukoli z účastníků. Odvolací soud pak dále přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný v domě 10 let bydlí, investuje do něj (tepelné čerpadlo), dle svých možností dům udržuje. Rovněž odvolací soud přihlédl k chorobě žalovaného, kdy pro něj by bylo obtížnější si nové bydlení zajistit. Proto dospěl k závěru, že rozdělení tak, jak jej provedl okresní soud výrokem I. a II., je tedy správné a dle § 219 o. s. ř. v této části rozsudek potvrdil jako věcně správný. 9. Podíly manželů mají být pokud možno stejné. Jelikož dům je přikázán žalovanému, má proto hradit i hypotéku, která ke dni 1. 3. 2022 činí 392 788,02 Kč, proto odvolací soud změnil výrok III. napadeného rozsudku, pokud jde o výši úvěru, který je žalovanému k úhradě přikázán. 10. Rovněž okresní soud nesprávně nezohlednil úhrady obou manželů na společný dluh po rozvodu a nesprávně stanovil výši vypořádacího podílu. Žalobkyně od 23. 9. 2014 do února 2020 uhradila 334 619 Kč, od března 2020 do března 2021 uhradila 57 324 Kč, celkem tedy uhradila 391 943 Kč. Žalovaný za toto období uhradil 195 000 Kč, chybí tedy doplatek 971,50 Kč, který žalobkyně uhradila nad svou polovinu