71 CO 45/2022-180 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na určení, že žalobkyni náleží za zůstavitelem [jméno] [příjmení], narozeným [datum], bytem [adresa], pohledávka ve výši 1.170.500 Kč z titulu smluvní pokuty za dobu od 29. 1. 2002 do 26. 6. 2008 (500 Kč denně za dobu 2 341 dnů) ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako věřitelem a zůstavitelem jako dlužníkem, přihlášená do pozůstalostního řízení vedeného u Okresního soudu v Novém Jičíně pod spisovou značkou [spisová značka] (odstavec I. výroku) a zavázal žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení částku 2.700 Kč (odstavec II. výroku). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že u Okresního soudu v Novém Jičíně je vedeno pozůstalostní řízení zůstavitele [jméno] [příjmení], zemřelého [datum] (dále jen zůstavitel), pod spisovou značkou [spisová značka]. Podáním ze dne 11. 2. 2016 žalobkyně přihlásila do tohoto řízení pohledávku ve výši 1.170.500 Kč. Právním titulem pohledávky je smlouva o půjčce ze dne [datum], na základě které původní věřitel [jméno] [příjmení] poskytl zůstaviteli jako dlužníkovi půjčku ve výši 150.000 Kč se splatností do 1. 8. 2001. Dlužník se zavázal dluh splatit pod sankcí smluvní pokuty ve výši 500 Kč denně. Nárok na smluvní pokutu vznikl žalobkyni i za dobu od 29. 1. 2002 do 26. 6. 2008, tj. za 2 341 dnů, což představuje žalovanou částku. Zemřelý dlužník svůj dluh uznal co do důvodu a výše v rámci notářského zápisu sepsaného notářem [titul] [jméno] [příjmení] pod spisovou značkou [spisová značka] ze dne 29. 1. 2002 (dále jen notářský zápis), jehož součástí je i plná moc ze dne 15. 11. 2001, v níž dlužník svůj závazek z titulu smluvní pokuty uznává. Žalobkyně pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] od původního věřitele. Žalobkyně pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení, vedeného na majetek zůstavitele u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Pohledávka byla popřena a v průběhu vedení incidenčního sporu dlužník zemřel. Žalobkyně byla vyzvána soudní komisařkou k doplnění přihlášky do pozůstalostního řízení a dodatečnému předložení listin, zejména smlouvy o půjčce. Tuto žalobkyně nepředložila a přezkumného jednání dne 4. 10. 2018 se nezúčastnila. V rámci tohoto přezkumného jednání byla pohledávka žalobkyně popřena. Žalobkyně byla poté vyzvána k podání žaloby o určení, že jí pohledávka náleží a v jaké výši. 3. Po právní stránce posoudil okresní soud nárok žalobkyně dle příslušných ustanovení zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen z. ř. s.), občanského zákoníku č. 40/1946 Sb., platného do 31. 12. 2013 a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět z několika důvodů. 4. V souladu s ust. § 263 z. ř. s., je v pozůstalostním řízení notář vázán skutečnostmi, které věřitel vymezil v přihlášce, popř. k výzvě soudního komisaře, pokud k němu došlo nejpozději do okamžiku, v němž byla při přezkumném jednání taková pohledávka přezkoumána. Důvodem vzniku uplatněné pohledávky a zároveň právním titulem je smlouva o půjčce ze dne [datum], přičemž pohledávka přihlášená do pozůstalostního řízení představuje kapitalizovanou smluvní pokutu. Dle závěrů Nejvyššího soudu, který vyslovil ve svém rozhodnutí o podaném dovolání, se tato zákonná koncentrace týká pouze skutečnosti (tvrzení), nikoli důkazních prostředků. Po provedeném dokazování okresní soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala právní důvod vzniku pohledávky, tj. písemné uzavření smlouvy o půjčce, ze které by vyplývala povinnost hradit smluvní pokutu, která mohla být sjednána toliko písemně. Žalobkyně smlouvu s podpisy všech zúčastněných stran nepředložila, její existenci prokazovala nepřímými důkazy. Ohledně výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] poukázal na rozpory, jak v jejich výpovědích navzájem, tak ve svých výpovědích v tomto řízení a v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 207/2004, které byly čteny k důkazu. Žádný z nich nedokázal obsah smlouvy popsat natolik přesně, aby jejich výpovědi mohly nahradit absenci písemně uzavřené smlouvy. Smlouva o zřízení zástavního práva hovoří pouze o zajištění pohledávky ve výši 150.000 Kč, nikoliv o smluvní pokutě. Rovněž ve smlouvě o postoupení pohledávky je uvedena pouze částka jistiny, nehovoří se v ní o smluvní pokutě a navíc obsahuje jiné datum jejího uzavření. 5. Okresní soud zpochybnil rovněž uznání dluhu, ke kterému žalobkyně předložila jednak plnou moc udělenou [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 11. 2001 a jednak notářský zápis. V plné moci nejde o jednostranný uznávací právní úkon dlužníků adresovaný věřiteli, nýbrž o zmocnění k určitému právnímu úkonu. Rovněž notářský zápis neobsahuje uznávací prohlášení dlužníků ve vztahu ke smluvní pokutě ve výši 500 Kč denně za dobu od sepisu notářského zápisu do budoucna, která je předmětem sporu. Předmětná smlouva o půjčce pak není jeho přílohou. V rámci dohody o úhradě dluhu zmocněnec uznal dluh ve výši 241.000 Kč s tím, že tato částka se zvyšuje za každý další den prodlení ode dne 29. 1. 2002 o 500 Kč. Ve svém důsledku to znamená, že i kdyby byla uhrazena jistina a dlužníci byli v prodlení s úhradou kapitalizované smluvní pokuty ve výši 91.000 Kč, trvala by jejich povinnost platit smluvní pokutu 500 Kč denně. Okresní soud rovněž poukazoval na nesprávný výpočet kapitalizované smluvní pokuty, která by měla činit toliko částku 90.500 Kč. Zmocněnec rovněž prohlásil, že dlužníci uhradí náklady za sepis notářského zápisu, k čemuž neměl zmocnění. Zmocněnec tak překročil své oprávnění jednat za zmocnitele a ti jeho právní úkon dodatečně neschválili. Nejsou tak z jeho jednání zavázáni a k dohodě mezi dlužníky a věřitelem nedošlo. Rovněž přisvědčil námitce, že zájmy [titul] [příjmení] jsou v rozporu se zájmy zastupovaných dlužníků, když [titul] [příjmení] podnikal společně s věřitelem [jméno] [příjmení], byli společníky a jednateli v několika společnostech. [titul] [příjmení] se účastnil všech jednání ohledně vzniku smlouvy o půjčce, vystupoval jako pomocník a poradce věřitele, podílel se na vymáhání dluhu. 6. Okresní soud dále dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy, když sjednaná výše smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká. Jako důvodnou shledal námitku žalované o promlčení nároku žalobkyně, když tato je za období od 29. 1. 2002 do 31. 2. 2007 promlčená. 7. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně a domáhala se jeho změny tak, že bude žalobě vyhověno. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu o neprokázání existence smlouvy o půjčce, když tuto předložili sami [příjmení] v řízení zahájeném na základě jimi podané žaloby pod sp. zn. 7 C 207/2004. Obsah smlouvy vyplývá rovněž z předloženého notářského zápisu. Vytýkal tendenčnost okresního soudu při hodnocení svědeckých výpovědí, když svědci vypovídali o skutečnostech, ke kterým došlo před 20 lety. Trval na provedení výslechu svědků [příjmení] a [příjmení], když nebylo postaveno najisto, že jejich výslech nelze provést s ohledem na zdravotní stav svědkyně [příjmení], popř. soud nedostatečně zjišťoval aktuální pobyt svědka [příjmení]. Při hodnocení notářského zápisu a udělené plné moci okresní soud nerespektoval zásadu, že je nutno upřednostnit interpretační pravidla, která vedou k závěru o platnosti právního úkonu než naopak. Nesprávný je také závěr o kolizi zájmů dlužníků s [titul] [jméno] [příjmení], když zájem dlužníků a věřitele na uznání dluhu byl shodný. Není rovněž pravdou, že by byl [titul] [jméno] [příjmení] spřízněn s věřitelem, když mezi nimi není žádná příbuznost, [titul] [příjmení] byl pouhým koordinátorem postupu obou stran a oběma jim byl nápomocen při realizaci jejich shodných stanovisek. Odkazoval na ustálenou judikaturu týkající se přijatelné výše smluvní pokuty, ze které vyplývá, že výše smluvní pokuty sjednaná ve smlouvě o půjčce není nepřiměřeně vysoká. Nesouhlasil rovněž se závěrem okresního soudu o částečném promlčení nároku, když došlo ke stavění promlčecí doby podáním návrhu na exekuci a uznáním nároku běží nová 10letá promlčecí doba. 8. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného, když tento se řádně vypořádal se všemi námitkami učiněnými v průběhu řízení. 9. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Odvolací soud zopakoval důkaz, který byl ze strany okresního soudu proveden, avšak nebyl z jeho strany v napadeném rozsudku žádným způsobem hodnocen, a to čtení výslechu [jméno] [příjmení] ze spisu vedeném u okresního soudu pod sp. zn. 7 C 207/2004. Z této listiny bylo zjištěno, že se na ni obrátil její syn [jméno] [příjmení], že potřebuje půjčku 150.000 Kč na podnikání a zda by v této souvislosti mohli s manželem zastavit jejich byt. S tímto souhlasili, obdobně postupovali již dříve a synovi důvěřovali. Za tím účelem jeli do [obec], kde se setkali s p. [příjmení] a p. [příjmení], který půjčku zprostředkoval. Bylo jim řečeno, že smlouva o půjčce m