§ 112 občanský zákoník – Přenechání části lidského těla
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 112 občanského zákoníku stanoví, že člověk může přenechat část svého těla jinému jen za podmínek stanovených jiným právním předpisem, s výjimkou vlasů a podobných částí, které se obnovují a lze je bezbolestně odejmout. Své vlasy nebo podobné části těla, které se obnovují a lze je bezbolestně odejmout, můžete přenechat jinému člověku i za peníze. (§ 112 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 112 odkazuje 202 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Člověk může přenechat část svého těla jinému jen za podmínek stanovených jiným právním předpisem. To neplatí, jedná-li se o vlasy nebo podobné části lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují; ty lze přenechat jinému i za odměnu a hledí se na ně jako na věc movitou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Své vlasy nebo podobné části těla, které se obnovují a lze je bezbolestně odejmout, můžete přenechat jinému člověku i za peníze.
- Na vlasy a podobné části těla se v tomto případě hledí jako na movitou věc.
- Jiné části svého těla můžete přenechat jen podle zvláštních zákonů.
Příklad
Paní Nováková se rozhodne prodat své dlouhé vlasy výrobci paruk. Může tak učinit a dostat za ně zaplaceno, protože vlasy splňují podmínky paragrafu 112 (obnovují se, lze je bezbolestně odejmout).
Na co si dát pozor
- Přenechání jiných částí těla než vlasů (např. orgánů) se řídí jinými, speciálními zákony.
- Paragraf se týká pouze částí těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 112
Jak soudy aplikují § 112
… obchodního zákoníku neobsahuje řešení přerušení běhu promlčecí doby v případě zahájení vykonávacího (exekučního) řízení. 4/ Dovolatelka v podrobnostech namítala, že pokud právní úprava obchodního zákoníku neřeší přerušení běhu promlčecí doby v případě zahájení vykonávacího (exekučního) řízení, pak je nutné aplikovat § 112 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“), který přerušení běhu promlčecí doby pro uvedený případ (s využitím § 1 odst. 2 obč. zák.) upravuje.
Ohledně uplatnění věřitelova práva u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a řádného pokračování v řízení podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 [§ 112 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále také jen „obč. zák.“)] z rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že v zahájeném řízení řádně pokračuje i ten účastník soudního řízení, který součinnost se soudem v řízení sám nevyvíjí, svými úkony však nebrání průběhu řízení a jeho skončení rozhodnutím soudu ve věci (srov. zejména rozsudek …
… o. z. Z tohoto ustanovení potom zřetelně vyplývá (a to ze spojení „…až do svého zakončení…“), že podle dosavadních předpisů (tedy podle obč. zák. a obch. zák.) je nutno posoudit jednak okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí doby (actio nata), jednak okolnosti, mající vliv na její běh (typicky její stavení - § 112 obč. zák.) a jednak nakonec i okolnosti, podle nichž se určuje její konec (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 292/2018).