75 CO 21/2022-236 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení shora uvedeného okresní soud žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí podílu o velikosti ½ na nemovitých věcech, a to na pozemku parcela č. st. 240 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parcela č. st. 262 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je jiná stavba bez čp./če., pozemku parcela č. 23/3 – ostatní plocha, pozemku parcela č. 57/1 – zahrada, pozemku parcela č. 57/2 – ostatní plocha, pozemku parcela č. 69/6 – trvalý travní porost, pozemku parcela č. 70/7 – vodní plocha, pozemku parcela č. 78 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 80/20 – vodní plocha, pozemku parcela č. 80/22 – vodní plocha, pozemku parcela č. 86/3 – ostatní plocha, pozemku parcela č. 93/15 – orná půda, pozemku parcela č. 94/4 – ostatní plocha, pozemku parcela č. 105/1 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 105/2 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 105/3 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 105/10 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 114 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 154 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 167 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 176/7 – trvalý travní porost, pozemku parcela č. 176/8 – ostatní plocha, pozemku parcela č. 176/13 – orná půda, pozemku parcela č. 176/27 – ostatní plocha, pozemku parcela č. 178/2 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 178/3 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 180/2 – trvalý travní porost, pozemku parcela č. 207/3 – lesní pozemek, pozemku parcela č. 223/3 – ostatní plocha, pozemku parcela [číslo] – ostatní plocha, pozemku parcela č. 229 – ostatní plocha a pozemku parcela č. 301/22 – orná půda, vše v obci a k. ú. [obec], jejichž vlastníkem je dosud v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, zamítl (výrok I.), rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 56.224 Kč do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudku (výrok II.) a dále, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů státu částku ve výši 7.000 Kč do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku dospěl závěru, že žalobkyni nevzniklo vůči žalovanému právo požadovat vrácení darovaných nemovitostí zpět do jejího vlastnictví, když v řízení bylo prokázáno, že podíl jedné poloviny na předmětných nemovitostech byl žalovanému darován oběma jeho rodiči - žalobkyní a jejím již zemřelým manželem [jméno] [příjmení] a žalobkyně není v dané věci aktivně věcně legitimována k tomu, aby se domáhala určení, že je vlastnicí podílu jedné poloviny na předmětných nemovitostech, neboť toto žalobkyní požadované určení vlastnictví neodpovídá zásadě revokace daru, kdy se vlastnický vztah vrací do stavu, v jakém byl před realizací daru. Dále dospěl k závěru, že i kdyby ve věci byla žalobkyně aktivně věcně legitimována, nebyly by naplněny zákonné předpoklady dle § 2072 občanského zákoníku pro odvolání daru pro nevděk. Okresní soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalovaný se vůči žalobkyni nedopustil jednání, které by bylo možno označit jako nevděk, či jako jednání v rozporu s dobrými mravy, když bylo prokázáno, že žalovaný a jeho rodina žalobkyni poskytli a nabízeli pomoc v případě její první operace, kterou žalobkyně využila jen částečně. Dále pak, že žalobkyně sama svým jednáním, zejména tvrzením o zahraniční dovolené v době, kdy měla nastoupit operaci kyčle s následnou rehabilitací, způsobila, že žalovaný ani nevěděl, že pomoc potřebuje. Uvedené nastalo již v době rozporů mezi žalobkyní a žalovaným ohledně rozsahu chovu domácího zvířectva. Možnost poskytnutí pomoci ze strany žalovaného tak vyloučila a její výpovědí bylo prokázáno, že žalovaného o žádnou pomoc nepožádala. Žalovaný, který se měl a mohl domnívat, že žalobkyně je na dovolené v zahraničí, neměl důvod pátrat po jejím pobytu. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, podala včasné odvolání žalobkyně, kterým se domáhala, aby krajský soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobě bude vyhověno. Namítala, že okresní soud věc nesprávně právně posoudil. Pokud jde o důvod zamítnutí s ohledem na to, že žalobkyně není ve věci aktivně věcně legitimována, má za to, že na základě usnesení o dědictví ze dne 27. 3. 2017, č. j. 21 D 1173/2016-39, po zemřelém manželovi se žalobkyně stala výlučnou dědičkou věcí, které patřily do jejich SJM. Dcera nabyla pozemek, který nepatřil do SJM, a žalovaný jako syn nenabyl ničeho. Z tohoto důvodu je žalobkyně aktivně věcně legitimována k podání předmětné žaloby. Žalobkyně setrvávala na své argumentaci, kterou uváděla v průběhu celého řízení s tím, že žalovaný o ni neprojevoval takový zájem, jaký by jako dítě o svého rodiče projevovat měl. Žalobkyně od něj nečekala nějaký vděk za to, že mu darovala nemovitosti, ale čekala zájem, pomoc v nemoci a psychickou podporu. Žalobkyni chování žalovaného velmi mrzí a trápí ji, k naplnění ustanovení § 2072 o.z. je pak důležité nejenom hledisko objektivní, ale i subjektivní, jinak pociťuje nezájem osoby blízké a nevděk člověk v produktivním věku, mladý, který má život před sebou, pracuje, a jinak člověk v důchodovém věku, který je sám nemocný a nesoběstačný. Žalovaný pak žalobkyni ani nenavštěvoval ani o ni neprojevoval zájem a po podání žaloby se situace ještě zhoršila a rodina žalovaného se o žalobkyni přestala zajímat úplně. Všichni lidé pracují a to, že je žalovaný řidič kamionu, není argument, aby se takto k žalobkyni choval. Takové jednání dítěte vůči rodiči by nemělo být legalizováno. 4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit s tím, že pokud se žalobkyně domnívá, že je aktivně věcně legitimována k podání předmětné žaloby jako dědička po zemřelém manželovi, s tímto nelze souhlasit. Dědické řízení po otci žalovaného probíhalo v souladu s jeho vůlí, kdy všechen podstatný majetek byl rozdělen za života zůstavitele dohodou, na základě které žalovaný nabyl vlastnické právo předmětným nemovitostem. Žalobkyně nebyla jedinou dědičkou po svém zesnulém manželovi. Byli zde i ostatní dědicové, takže ona sama se po smrti svého manžela nemohla dovolávat vrácení celého podílu, který ze svého SJM společně s manželem darovali žalovanému. Navíc jde o tvrzení a důkazy uváděné po koncentraci řízení a odvolací soud by se tímto neměl vůbec zabývat. Žalovaný zopakoval svá předchozí tvrzení v průběhu řízení uváděná, že žalobkyně nemůže po žalovaném požadovat, aby se vzdal svého zaměstnání a své rodiny a veškerý svůj volný čas věnoval výhradně žalobkyni a jejím zájmům a potřebám. Žalobkyně musí pochopit, že žalovaný má svůj vlastní život. Je sice ochoten jí i nadále dle svých možností pomáhat, nicméně žalobkyně nemůže žalovaného a celou jeho rodinu doslova zotročovat a vyžadovat od nich péči o rozsáhlé hospodářství. Navíc o svém pobytu v lázních žalovaného neinformovala, tudíž asi ani o pomoc nestála. 5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou podanou u okresního soudu dne 22. 5. 2018 domáhala určení, že je vlastníkem poloviny nemovitostí popsaných shora. Žalobu odůvodnila tím, že smlouvou o převodu nemovitostí z 23. 9. 2016 darovala společně se svým již zemřelým manželem [jméno] [příjmení] žalovanému podíl jedné poloviny předmětných nemovitostí a žalovaný tento podíl na nemovitostech do svého vlastnictví přijal a citovanou darovací smlouvou zřídil žalovaný společně s obdarovanou [jméno] [příjmení] žalobkyni a jejímu manželovi věcné břemeno spočívající v právu doživotního bezplatného užívání části nemovitostí, a to pozemku p. č. st. 262 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku [parcelní číslo] zahrada a pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha a to tak, jak je užívali ke dni podpisu smlouvy. Vklad práva dle darovací smlouvy byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště v [obec]. Dne 9. 2. 2017 podstoupila žalobkyně operaci, následně musela po dobu šesti týdnů dojíždět do nemocnice v [obec], kde absolvovala 33 procedur chemoterapie. Tato situace byla pro žalobkyni velice náročná a požádala žalovaného, jestli by ji mohl do nemocnice vozit svým autem, to však žalovaný odmítl a sdělil žalobkyni, aby jezdila vlakem nebo autobusem. Dne 31. 10. 2017 se žalobkyně podrobila operaci kyčelního kloubu, následně podstoupila rehabilitaci ve [obec]. Žalovanému byl její nepříznivý zdravotní stav znám, ale ani jednou za celou tuto dobu, co byla v lázních, ji nenavštívil, nezatelefonoval a ani se jiným způsobem nezajímal o její stav. Žalovaný žalobkyni i přesto, v jakém zdravotním stavu se nacházela, ani nepomáhal s úklidem nemovitostí, které mu darovala a ke kterým ji zřídil věcné břemeno užívá