75 CO 358/2022-107 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 22.898 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22.898 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč (výrok I.) Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 20.039 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Okresní soud takto rozhodl, když zcela vyhověl žalobě, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala právě zaplacení shora uvedené částky s přiznaným příslušenstvím, a to na základě skutkových tvrzení, podle nichž si žalovaná u žalobkyně objednala následující zboží: [anonymizováno] tiskárnu [příjmení] [příjmení] 3 [anonymizována dvě slova] tiskárnu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] 1.75mm [anonymizováno] 1kg černý, [anonymizována čtyři slova] transparentní a [anonymizována dvě slova] 1.75mm PLA 1kg červený. Na úhradu kupní ceny zboží vystavila žalobkyně dne 30. 3. 2020 na vrub žalované fakturu [číslo] na částku 24.164 Kč. Z objednaného zboží však byly dodány žalované dne 7. 4. 2020 pouze dvě první položky - 3D tiskárny a zbývající část objednávky nebyla žalované dodána. Žalobkyně z důvodu dodání pouze části zboží vystavila ve prospěch žalované dobropis, omylem však dobropisovala celou částku z faktury [číslo]. Na úhradu ceny skutečně dodaného zboží následně žalobkyně vystavila dne 4. 6. 2020 novou fakturu [číslo] na částku 22.898 Kč s datem splatnosti 4. 6. 2020. Žalovaná částku neuhradila, na předžalobní výzvu nereagovala. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po datu splatnosti faktury až do úplného zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Okresní soud po projednání věci dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 o. z., žalobkyně se na základě objednávky žalované zavázala odevzdat žalované objednané zboží a umožnit k němu nabýt vlastnické právo, žalovaná se zavázala zboží převzít a zaplatit jeho cenu. Žalobkyně splnila svou povinnost odevzdat dopravci část zboží, tedy dvě 3 D tiskárny, přičemž již jejich odevzdáním prvnímu dopravci, tedy [právnická osoba], byla žalovaná povinna zaplatit část kupní ceny bez ohledu na to, zda jí zboží bylo předáno dopravcem. Žalovaná jednoznačně nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou kupní cenu v celkové výši 22 898 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila kupní cenu, ocitla se dnem následujícím po splatnosti faktury [číslo] v prodlení se splacením peněžitého závazku a tudíž žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení kupní ceny i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Důvodně žalobkyně rovněž požaduje zaplatit i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 2. Proti tomuto rozsudku, a to proti oběma jeho výrokům, podala včasné odvolání žalovaná, která se domáhala, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení. Jako dovolací důvod uváděla v obecné rovině, že okresní soud rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, neboť neprovedl důkazy, které žalovaná k prokázání rozhodných skutečností navrhla (což z obsahu spisu nevyplynulo). Tvrdila, že platbu 30. 3. 2020 hradila platební bránou PayPal, platební kartou, kdy ochranná lhůta pro prodávajícího i kupujícího je 90 dnů, čímž rozporovala skutkové zjištění soudu, že platba 24.164 Kč byla provedena bankovním převodem, přičemž, bez bližšího zdůvodnění, uváděla, že rozdíl mezi popisovanými způsoby úhrady je značný. Popírala, že by jí byl doručen informační email o doručování zboží a že by z jakéhokoli emailu vyplývalo, že žalobkyně zboží odeslala. Tvrdila, že souřadnice přepravní služby ukazují na kancelářskou budovu se stovkami lidí, kde každý den přijíždí všechny kurýrní služby. Tvrdila, že podpis na dokladu o převzetí zboží s tvarem O není její, když ona dokumenty parafuje písmenem H. Odkazovala na obchodní podmínky žalobkyně, a to na pasáž upravující dodání věci kupujícímu v případě, že má žalobkyně věc odeslat. Dovozuje, že kupní smlouva byla zrušena doručeným dobropisem dne 17. 4. 2020. Obecně pak zpochybňovala dokumenty žalobkyně vycházející z jejího systému, když nelze určit, zda tam byly či nebyly vloženy následně, a když si žalobkyně může vytvářet, dle jejího názoru, dokumenty ve svůj prospěch. Zdůrazňovala, že žalobkyni nikdy nepotvrdila žádný dodací list. 3. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že toto považuje za nedůvodné a napadený rozsudek za věcně správný. Skutková zjištění soudu prvního stupně jednoznačně odpovídají provedeným důkazům. Žalovaná v odvolání tvrdí, že soud neprovedl důkazy z její strany navržené k prokázání rozhodných skutečností, avšak z podaného odvolání není vůbec zřejmé, o jaké důkazy se má jednat. Skutečnosti, které jsou rozhodné pro věc, tedy učinění objednávky, respektive uzavření kupní smlouvy na dodání zboží, vznik závazku žalované zaplatit kupní cenu zboží, odeslání objednaného zboží ze strany žalobce a jeho následné doručení, byly dle žalobkyně provedenými důkazy prokázány. Žalobkyně navíc shodně se závěry soudu prvního stupně poukazuje na ustanovení § 2090 občanského zákoníku, dle kterého platí, že má-li prodávající věc odeslat, odevzdá věc kupujícímu předáním prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího. Posledně uvedené navíc obsahují i obchodní podmínky žalobkyně, na což žalovaná sama ve svém odvolání poukazuje. Tvrzení žalované týkající se skutečnosti, že žalovaná původně uhradila kupní cenu na základě vystavené faktury [číslo] prostřednictvím služby PayPal, tj. platební kartou a nikoliv bankovním převodem, je dle žalobkyně zcela nepodstatné pro danou věc, když v obou případech se jedná o bezhotovostní platební styk a částka byla žalobkyni připsána na bankovní účet. Pokud jde o tvrzení žalované, že souřadnice na předloženém potvrzení o doručení mohou odkazovat na kancelářskou budovu se stovkami lidí, je v daném případě irelevantní, když v projednávané věci se o takový případ rozhodně nejedná a uvedené souřadnice odkazují na branku před rodinným domem, v němž má žalovaná sídlo a její jednatelka a jediná společnice v jedné osobě rovněž bydliště. K tvrzení žalované, že vystavením dobropisu žalobkyně zrušila kupní smlouvu, je třeba uvést, že se jedná o zcela chybný právní závěr, neboť samotné vystavení (opravného) daňového dokladu nezakládá ani neruší závazkový právní vztah. Spekulace žalované ohledně možného zkreslování předložených záznamů z informačního systému žalobkyně zásadně odmítla. Dále k výzvě soudu doplnila, že žalovaná učinila objednávku v e-shopu žalobkyně způsobem typickým pro všechny e-shopy, tedy zboží vložila do virtuálního nákupního košíku a dokončením objednávky v prostředí e-shopu potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami a že s nimi souhlasí. Při zadání objednávky žalovaná zvolila jako způsob úhrady PayPal. Po dokončení objednávky obdržela žalovaná platební údaje k provedení úhrady objednaného zboží a provedla úhradu. Na každé zboží, které zákazník na e-shopu žalobkyně nakoupí, dopadají obchodní podmínky, se kterými se zákazník může seznámit před dokončením objednávky a zároveň jsou mu doručeny do e-mailu jako příloha potvrzení objednávky. Žalobkyně po přijetí objednávky automaticky odesílá potvrzení objednávky e-mailem na adresu uvedenou zákazníkem. Objednávka žalované [číslo] se dostala do dispoziční sféry žalobkyně dne 30. 3. 2020. Žalobkyně komunikuje se svými zákazníky prostřednictvím e-mailu na e-mailovou adresu, kterou zákazník zadá buď při registraci v e-shopu, nebo při zadání objednávky v případě, že nakupuje bez registrace. Jak potvrzení objednávky, tak i vystavené faktury a dobropisy jsou doručovány zákazníkům vždy e-mailem. Žalovaná obdržela veškeré dokumenty související s objednávkou do e-mailové schránky radka.havlinova@czechproduct. Faktura [číslo] se dostala do dispoziční sféry žalované dne 30. 3. 2020, kdy ji bylo na výše uvedený e-mail odesláno potvrzení objednávky s odkazem pro stažení této faktury. Faktura [číslo] se dostala do dispoziční sféry žalované dne 4. 6. 2020, kdy ji byla zaslána na výše uvedený e-mail, nejpozději však byla žalované doručena dne 9. 6. 2020, jak vyplývá z výstupu informačního systému žalované. 4. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 5. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 14. 11. 2021 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 22.898 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 5. 6. 2020 do zaplacení s odůvodn