8 CO 27/2022-169 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6.894.507,06 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1.200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení v částce 3.985,98 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím ve výši z částek a za dobu tam uvedenou a na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 12.000 Kč byla zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že vzájemný návrh, aby žalobkyně zaplatila žalované částku 4.150.000 Kč, se zamítá. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 606.314,06 Kč a dále byla žalované uložena povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ze vzájemného návrhu v částce 207.500 Kč. 2. Okresní soud vzal za prokázáno, že účastníci uzavřeli ústně sjednanou smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 občanského zákoníku, že písemná objednávka ze dne [datum] měla charakter účetní technikálie potvrzující dříve uzavřenou smlouvu, kde odesláním této objednávky [titul] [jméno] [příjmení] žalobkyni byla aktem formálně technické povahy, než skutečnou nabídkou, když prvotně obsah takové smlouvy byl dohodnut již ústně mezi jednateli účastníků předtím a tato objednávka pouze obsah předtím uzavřené dohody formálně zachycovala, přestože byla učiněna [titul] [jméno] [příjmení], který byl pověřen jednatelem žalované [jméno] [příjmení] k zastupování žalované při úkonech realizace stavby bytového domu v [název] Uzavření smlouvy o dílo tak bylo nepochybně prokázáno. Žalovaná přebírala dílo, platila dílo, které dle ní ve skutečnosti vůbec neobjednala a toto dílo pak sama předávala svému objednateli. Pokud se týká nároku žalované na zaplacení škody ve výši [částka], okresní soud dospěl k závěru, že ani přes několikeré poučení k tomuto obrannému nároku žalovaná neuvedla vůbec žádná tvrzení krom obecného konstatování, že žalobkyni ji svým prodlením s prováděním díla způsobila škodu. Okresní soud poté nárok žalobkyně posoudil v souladu s ust. § 2053 a § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, kdy dospěl k závěru, že žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala a bylo na ní, aby prokázala neexistenci tohoto nároku. Z výpovědi [titul] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že dílo nevykazovalo při předání zásadní vady i po kontrole generálním investorem, tento dílo převzal jako dílo plnící technické normy. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že v průběhu řízení prokázala, že dílo nebylo realizováno řádně a včas. V důsledku prodlení žalobkyně byla žalovaná s prodlením s předáním díla vůči [název] [anonymizováno]. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že dílo vady vykazovalo, byť uvedl, že to se objevuje často. [titul] [příjmení] nebyl oprávněn za žalovanou dílo převzít a podepsat předávací protokol. Na základě předávacího protokolu soud vyhodnotil, že dílo bylo předáno řádně a včas, avšak vůbec se nevypořádal s žalovanou předloženou emailovou komunikací, která potvrzuje, že dílo bylo prováděno neprofesionálně, s vadami a se zpožděním. Dále uvedla, že v bodu 9 rozsudku soud uvádí, že vzal za prokázáno na základě provedených důkazů, že účastníce jako podnikatelky mezi sebou uzavřely ústně sjednanou smlouvu o dílo dle § 2586 občasného zákoníku, kdy smlouvu o dílo za účastnice uzavřeli přímo její jednatelé, za žalobkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] a za žalovanou jednatel [jméno] [příjmení], když [titul] [příjmení] potvrdil, že tito mezi sebou se dohodli na bližších podmínkách realizace díla. Písemná objednávka ze dne [datum] tak má charakter pouze účetní technikálie potvrzující již dříve uzavřenou smlouvu, tedy odeslání této objednávky [titul] [jméno] [příjmení] žalobkyni, byla aktem formálně technické povahy, než skutečnou nabídkou, když prvotně obsah smlouvy jako takové byl dohodnut již ústně mezi jednateli účastníků předtím a tato objednávka již pouze obsah předtím uzavřené dohody formálně zachycovala, i přesto však byla učiněna [titul] [jméno] [příjmení], který ale také byl pověřen jednatelem žalované [jméno] [příjmení] k zastupování žalované při úkonech realizace stavby. V bodě 6 rozsudku uvádí okresní soud, co vzal za prokázané, svědek [příjmení] [příjmení] nikde nemluví o tom, že by jednatelé uzavřeli ústně smlouvy dříve než před objednávkou. Žalované tak není zřejmé, na základě čeho k takovému závěru soud došel. Svědek pouze uvedl, že účastníci před objednávkou spolu hovořili o předmětu díla, zároveň však sdělil, že takto bylo jednáno s dalšími dvěma subjekty. Takto učiněný závěr soudu je v rozporu s jeho zjištěními, která vzal za svá a je nelogický. V bodě 10 rozsudku, v rozporu se svou následnou argumentací soud uvádí, že se žalovaný dostal do prodlení díla vůči [název] [anonymizováno], kdy uvádí, že žalobkyně se na tomto prodlení podílela. Pokud v průběhu řízení žalovaná nevznesla námitku kompenzační, tedy vůči žalobcem uplatněné pohledávce započte svou pohledávku, avšak pouze ve stejném rozsahu jako je žalovaná pohledávka, soud posuzuje jeho projev jen jako procesní obranu proti návrhu dle ustanovení § 98 o. s. ř. Žaloba zněla na částku [částka] a žalovaná požadovala [částka] z titulu náhrady škody a nepožadovala více. Není tak zřejmé, na základě, čeho došel soud k závěru, že se jedná o vzájemný návrh, kdy navíc žalovaný náhradu škody uplatnil jakožto kompenzační námitku ve smyslu ustanovení § 98 o. s. ř. jako obranu žalované a touto obranou se kvalifikovaně nelze zabývat. Rozlišování vzájemného návrhu a kompenzační námitky, neboli obrany, má vliv také na poplatkovou povinnost. Žalovaná nebyla vůbec poučena o možnosti posuzování námitky jakožto vzájemného návrhu a ani o následcích podání vzájemného návrhu v důsledku čehož by jí bylo odepřeno jeho zákonné právo na doplnění skutkových tvrzení a navrhnutí důkazů k prokázání jejich tvrzení. Soud se námitkou žalované během jednání vůbec nezabýval, nepoučil ji o povinnosti tvrzení a důkazní k prokázání nároku na náhradu škody. Rozsudek okresního soudu je tak nepřezkoumatelný, neboť jeho odůvodnění postrádá logické odůvodnění, kdy absentuje provázanost a jasný odůvodněný závěr soudu. 4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, pokud se týká tvrzení žalované, že žalovaná nesouhlasí s tím, že dílo nevykazovalo vady, že žádné vady díla nebyly ani v průběhu soudního řízení uplatněny. Skutečnost, že dílo bylo řádně provedeno, potvrdil i svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který k výslovné otázce zástupkyně žalované uvedl, že dílo bylo provedeno bez vad, s tím, že případné vady byly odstraněny. Pokud se týká tvrzení žalované, že [titul] [příjmení] nebyl oprávněn za žalovanou dílo převzít a podepsat předávací protokol, jedná se o účelové tvrzení žalované, které je v rozporu s praxí žalované a ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR. Nelze odhlédnout od vlastního jednání žalované, jak ho popsal [titul] [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi, že byl pověřen i k tomu, aby učinil objednávku ve vztahu k [právnická osoba], kromě toho činil i další objednávky v rámci této stavby a nikdy mu nebylo jednatelem vytýkáno, že by překračoval své pravomoci. Existuje dokument, který podepsal [právnická osoba] [anonymizováno], kde byl pověřen vedením stavby obecně jako celku a byl oprávněn i k převzetí zhotoveného díla. Žalovaná nikdy po předání díla nevyrozuměla žalobkyni o tom, že [titul] [jméno] [příjmení] není oprávněnou osobou k předání a převzetí díla. Ostatně nic takového žalovaná ani mimo řízení ani v průběhu řízení netvrdila. Dílo bylo žalovanou řádně předáno, když [titul] [jméno] [příjmení] byl oprávněným zástupcem žalované. K problematice překročení zástupčího oprávnění odkázala žalobkyně na rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 4530/2016. Pokud se týká kompenzační námitky žalované, žalobkyně se zcela ztotožňuje s právním názorem soudu v odvoláním napadeném rozhodnutí. 5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Odvolací soud se plně ztotožňuje se skutkovými zjištěními, jak je učinil okresní soud z objednávky ze dne [datum], z předávacího protokolu ze dne [datum], ze zápisu jednatelů ze dne [datum] a jak je učinil ze svědecké výpovědi [titul] [jméno] [příjmení]. V podrobnostech na tato skutková zjištění učiněná okresním soudem krajský soud odkazuje. Objednávkou z [datum] tak žalovaná u žalobkyně objednala dodávku železobetonových konstrukcí na stavbu [název] [anonymizováno] za cenu [částka] a termín ukončení byl dle harmonogramu stavby. Za žalovanou tuto objednávku podepsal [titul] [jméno] [příjmení], přičemž dle jeho výpovědi stavba byla prováděna podle této objednávky a [titul] [příjmení] byl pověřen [jméno] [příjmení], jednatelem žalované, aby učinil objednávku, přičemž mu nikdy nebylo vytýkáno, že by překra