15 CO 5/2023-64 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), dále žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 172,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum] (výrok II.) a současně zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 973 Kč (výrok III.). 2. Proti celému tomuto rozsudku si žalovaný podal včasné odvolání s tím, že dne [datum] uhradil na účet žalobkyně částku 9 532,62 Kč, čímž byl celý dluh uhrazen. Žalovaný navrhoval zrušení rozsudku okresního soudu. 3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že bere žalobu zpět, přičemž v doplnění ze dne [datum] uvedla, že vzala žalobu zpět v celém rozsahu, a to proto, že žalovaná částka byla celá uhrazena před podáním žaloby. 4. Odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na zpětvzetí žaloby v průběhu odvolacího řízení není namístě projednat odvolání žalovaného věcně. 5. Podle § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li žalobce za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. 6. Podle § 222a odst. 2 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení. 7. Odvolací soud považuje za nutné v prvé řadě uvést, že žalovaný svým odvoláním napadl celý rozsudek, a to včetně výroku II., kterým byla žaloba částečně zamítnuta. Subjektivně oprávněn (legitimován) k podání odvolání je přitom pouze ten účastník řízení, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně zcela vyhověno či mu byla způsobena jiná újma. Přitom existenci případné újmy lze posuzovat pouze z procesního hlediska a v tomto směru je rozhodující výrok soudu prvního stupně. A protože žalovaný byl ve výroku II. procesně úspěšný (žaloba byla v této části zamítnuta), jeho odvolání není proti tomuto výroku subjektivně přípustné. Proto odvolací soud odvolání žalovaného proti výroku II. rozsudku okresního soudu výrokem I. tohoto usnesení podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl. 8. S ohledem na odmítnutí odvolání žalovaného co do výroku II. se pak mohl odvolací soud zabývat přezkumem rozsudku okresního soudu pouze ohledně výroků I. a III. Ve smyslu § 206 odst. 1 o. s. ř. totiž nenabývá právní moci pouze rozhodnutí, které je napadeno přípustným odvoláním podaným včas a osobou oprávněnou. S ohledem na závěr o nedostatku oprávnění žalovaného podat si odvolání proti výroku II. rozsudku okresního soudu je nutno dospět k závěru, že v této části již rozsudek nabyl právní moci. Odvolací soud tak mohl odvolacímu přezkumu podrobit jen výrok I. rozsudku okresního soudu a v tomto rozsahu se také mohl zabývat i zpětvzetím žaloby učiněným žalobkyní, tj. ohledně částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Ve zbylém rozsahu (tedy v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku okresního soudu) pak bylo zpětvzetí žaloby učiněno až po právní moci rozhodnutí o věci. Rozsudek okresního soudu totiž nabyl právní moci ve výroku II. dne [datum], přičemž na okamžik nabytí právní moci tohoto výroku nemělo vliv podání subjektivně nepřípustného odvolání žalovaným proti výroku II. Pokud tedy žalobkyně učinila zpětvzetí žaloby v rozsahu výroku II. rozsudku okresního soudu podáním doručeným soudu dne [datum], stalo se tak až po právní moci tohoto výroku. Proto o zpětvzetí žaloby v této části nenáleží rozhodnout odvolacímu soudu, ale učiní tak v souladu s § 96 odst. 5 o. s. ř. soud okresní poté, co mu bude věc vrácena odvolacím soudem. 9. Žalovaný pak ve svém podání ze dne [datum] vyslovil se zpětvzetím žaloby souhlas. Odvolací soud proto dle § 222a odst. 1 o. s. ř. zrušil svým výrokem II. tohoto usnesení napadený rozsudek pouze v odvoláním řádně napadeném rozsahu (tedy ve výroku I.), neboť odvolání proti němu bylo podáno včas, osobou oprávněnou a je přípustné. Současně odvolací soud rozhodl o zastavení řízení v tomto rozsahu. 10. Ohledně náhrady nákladů prvostupňového řízení (o němž s ohledem na zrušení části rozsudku okresního soudu v důsledku zpětvzetí žaloby rozhodoval odvolací soud originárně) dospěl odvolací soud k závěru o plném procesním úspěchu žalovaného. Žaloba byla v rozsahu výroku II. zamítnuta a ve zbylém rozsahu (výrok I.) bylo řízení zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby učiněným žalobkyní bez zavinění žalovaného. Žalobkyně totiž ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že důvodem pro zpětvzetí žaloby byla úhrada žalované částky před podáním žaloby. Je tak evidentní, že žalobkyně nepodala žalobu důvodně. Ve smyslu § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. tak má žalovaný v řízení před okresním soudem vůči žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady v této fázi řízení nevznikly, rozhodl odvolací soud dle § 224 o. s. ř. svým výrokem III. tohoto usnesení tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení. 11. V rámci odvolacího řízení je již nutno uvažovat o pouze poměrném úspěchu žalovaného, neboť odvolání žalovaného proti výroku II. bylo odmítnuto, což je nutno považovat za procesní neúspěch žalovaného. Naopak žalovaný byl dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. procesně úspěšný v rozsahu výroku I., ohledně něhož vzala žalobkyně bez zavinění žalovaného žalobu částečně zpět v průběhu odvolacího řízení. Odvolací soud kvantifikoval procesní úspěch žalovaného částkou 8 238,47 Kč (jistina 8 000 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni rozhodnutí odvolacího soudu ve výši 238,47 Kč) a stejně tak i jeho procesní neúspěch, a to částkou 3 761,31 Kč (jistina 3 172,60 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 588,71 Kč). Po odečtení procesního neúspěchu žalovaného (31,3 %) od jeho procesního úspěchu (68,7 %) dospěl odvolací soud k závěru, že žalovaný má vůči žalobkyni nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 37,4 % Náklady žalovaného v odvolacím řízení činí částku 300 Kč jako paušální náhradu výdajů dle § 1 odst. 3 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za sepis odvolání. K odvolacím nákladům žalovaného je dále nutno dále připočítat i zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který nelze v tomto rozsahu vrátit. Z celkové částky odvolacích nákladů žalovaného ve výši 1 300 Kč pak byla žalovanému vůči žalobkyni přiznána náhrada v rozsahu 37,4 %, tedy částka 486 Kč. K zaplacení této částky pak zavázal odvolací soud žalobkyni výrokem IV. tohoto usnesení v souladu s § 224 odst. 1 o. s. ř. 12. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyně zavázána zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek odvolací soud neshledal žádných důvodů.