16 CO 188/2022-171 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 11 000 Kč s úroky z prodlení. V žalobě tvrdil, že byl zaměstnán u žalované na pozici [anonymizována dvě slova] a dohodou ze dne [datum] byl jeho pracovní poměr ke dni [datum] rozvázán. Požadavek uplatněný v žalobě představuje část tzv.„ Bonusu [číslo]“ za rok [rok], což je roční bonus za přeplnění hospodářského výsledku ([anonymizováno]) skupiny, na který žalobci podle jeho tvrzení vznikl nárok a žalovaná mu jej odmítá vyplatit. Nárok na vyplacení tohoto bonusu opíral žalobce v žalobě o tabulku nazvanou„ Prémie managementu měsíční a roční“, kterou mu byly v roce [rok] stanoveny podmínky výplaty prémií, včetně Bonusu [číslo] jehož výše činila při splnění hospodářského výsledku skupiny na 106 % 2 platy + 5 tisíc Kč. Tato tabulka se podle žalobce vztahuje také na roky [rok] a [rok]. Žalobce zdůraznil, že mu tyto prémie nebyly nikdy formálně odebrány a naopak mu byly s výjimkou žalobou uplatněného bonusu za rok [rok] vypláceny po celou dobu trvání pracovního poměru. Žalobci byla dokonce podle předmětné tabulky vyplacena v lednu [rok] roční odměna za rok [rok] odpovídající Prémii 2. Podle žalobce došlo v roce [rok] k přeplnění hospodářského výsledku skupiny o 106 % a podle tohoto výsledku má nárok na roční bonus ve výši 135 000 Kč odpovídající součtu jeho dvou měsíčních mezd ve výši 65 000 Kč a částky 5 000 Kč„ V zájmu nenavyšování nákladů řízení“ však uplatnil v žalobě požadavek jen na částku 11 000 Kč včetně úroků z prodlení. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a nárok uplatněný v žalobě neuznala s odůvodněním, že veškeré bonusy, na které mohl vzniknout žalobci za rok [rok] nárok, jsou uvedeny ve mzdovém výměru ze dne [datum]. V tomto mzdovém výměru je uvedena pouze měsíční prémie a roční bonus za přeplnění hospodářského výsledku skupiny zde uveden není. Podle žalované nebyla žalobci žádná tabulka zakládající bonus za přeplnění hospodářského výsledku skupiny v roce [rok] zaslána a tabulka vztahující se k bonusům za rok [rok] žalobci nárok na bonusy za rok [rok] nezakládá. 3. Okresní soud rozsudkem identifikovaným v záhlaví (napadený rozsudek) žalobu zamítl (I.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení (II.). V důvodech rozsudku okresní soud uvedl, že až do organizační změny, kterou žalovaná společnost provedla s účinností od [datum], byl žalobce součástí top managementu a byl přímo podřízen generálnímu řediteli, proto měl nárok i na odměnu za hospodářský výsledek společnosti (tzv. Bonus 3), která byla nárokovou složkou mzdy a jejíž výplata i výše záležely na splnění objektivně měřitelných kritérií (hospodářském výsledku). Organizační změna, která byla žalovanou s účinností od [datum] provedena, sledovala legitimní cíl, a to zejména zefektivnit řízení společnosti snížením osob, které jsou přímo podřízené generálnímu řediteli. Tato organizační změna dopadla i na žalobce, který tak již s účinností od [datum] nebyl přímo podřízen generálnímu řediteli, ale jeho nadřízeným byl ředitel logistiky a nákupu [jméno] [příjmení]. V souvislosti s touto organizační změnou byl žalobci předán nový mzdový výměr, ve kterém již měl pobídkovou složku mzdy upravenou jako nenárokovou, neboť mu byla přiznána měsíční prémie (nikoliv roční), která měla být vyplacena podle uvážení zaměstnavatele při 100 % plnění ve výši 20 000 Kč měsíčně. Na Bonus 3 za rok [rok] již žalobce s ohledem na uvedenou organizační změnu, v důsledku které přestal být součástí top managementu, nárok nemá. 4. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání, a to jak do výroku o věci samé, tak do výroku o nákladech řízení. Soudu prvního stupně předně vytkl nesprávná skutková zjištění ohledně účinnosti organizační změny, protože z provedených důkazů (výpověď [titul]. [příjmení], jeho e-mail ze dne [datum]) vyplývá, že organizační změna proběhla již v roce [rok], a nikoliv až s účinnosti od [datum]. Z provedených důkazů podle žalobce rovněž nevyplývá, že se k datu účinnosti organizační změny změnil i prémiový systém žalobce. Naopak z výpovědi člena představenstva žalované [titul] [jméno] [příjmení] a svědka [titul] [jméno] [příjmení] vyplývá, že u žalované došlo ke dni [datum] k organizační změně, po které již žalobce nebyl přímo podřízen generálnímu řediteli, avšak žalobci byly v roce [rok] prémie vypláceny ještě dle původního prémiového systému. Tvrzená změna prémiového systému měla nastat až od [datum], tj. teprve rok po přijetí organizační změny, což se podle žalobce jeví nelogické. Okresní soud se s touto časovou nenávazností organizační změny a tvrzené změny prémiového systému nijak nevypořádal. Žalobce dále nesouhlasí s právním závěrem okresního soudu, podle kterého byly od roku [rok] prémie nenárokovou složkou jeho mzdy. Žalobce v této souvislosti poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2018 sp. zn. 21 Cdo 5984/2017 (na který odkazoval již v žalobě), dle něhož lze zaměstnanci odejmout pohyblivou složku mzdy jako takovou jen do budoucna a rozhodnutí o odebrání pohyblivé složky mzdy musí zaměstnavatel doručit zaměstnanci nejpozději v den, kdy změna má nabýt účinnosti. Z citovaného rozhodnutí podle žalobce vyplývá, že v situaci, kdy žalobci byly v roce [rok] nastaveny prémie tabulkou, podle které bylo postupováno i v následujícím roce [rok], tak pokud měla žalovaná zájem žalobci prémie pro následující rok odejmout, nemohlo postačovat, když mu předala mzdový výměr se stejnou formulací jako v roce [rok], z níž nijak nevyplývá žádná změna prémiového systému oproti předchozímu období. Žalovaná mohla žalobci prémiový systém platně změnit jen tím, že by mu řádně doručila rozhodnutí o odejmutí původního prémiového systému, případně rozhodnutí o přidělení nového prémiového systému, z něhož by ale zcela jednoznačně vyplývalo, že tímto novým prémiovým systémem se původní prémiový systém nahrazuje. Žádné takové rozhodnutí žalobci doručeno nebylo, což žalovaná ani netvrdila a ani z nového mzdového výměru nevyplývá, že by na žalobce měl dopadat nový prémiový systém. Podle žalobce se soud prvního stupně rovněž nevypořádal s tím, že žalobce doložil pracovní verzi souboru„ Prémie managementu měsíční a roční“ za rok [rok] a mzdové listy za rok [rok], z nichž bylo patrné, že se z tohoto souboru stále vycházelo při stanovení měsíčních prémií, kdy součástí tohoto souboru bylo i stanovení roční prémie a sporného bonusu [číslo]. V řízení pak nebylo účastnickou výpovědí člena představenstva žalované [titul] [jméno] [příjmení] ani výslechem svědka [jméno] [příjmení] vyvráceno, že svědek [jméno] [příjmení], který je v tomto souboru uveden, s tímto souborem skutečně v roce [rok] pracoval a vyplývá to i ze mzdového řádu za rok [rok], který stanoví výslovně pouze měsíční prémii při 100% plnění, kdy výše měsíční prémie při jiném než 100% plnění byla stanovena navazujícím dokumentem, kterým byla právě tabulka„ Prémie managementu měsíční a roční“. Žalobce dále v odvolání vytkl soudu prvního stupně, že nevyslechl žalobcem navržené svědky, a to bývalého nadřízeného žalobce [jméno] [příjmení], který žalobci stanovoval výši a kritéria pro výplatu prémií a [jméno] [příjmení], který byl po určitou dobu také nadřízeným žalobce a stanovoval, resp. předkládal ke schválení generálnímu řediteli prémie žalobce podle tabulky„ Prémie managementu měsíční a roční“. Tito svědci byli s prémiovým systémem podrobně obeznámeni a mohou potvrdit, že žalobci byly prémie touto tabulkou stanovovány. Žalobce v odvolání uvedl také samostatné námitky proti nákladovému výroku, kdy výši náhrady nákladů řízení považuje za nepřiměřeně vysokou. Za nesprávnou považuje přiznanou náhradu za ztrátu času ve výši 28 započatých půlhodin, protože právní zástupce žalované uplatnil cestovní výdaje za cesty z [obec] do [obec] a zpět. Za neúčelnou považuje také náhradu cestovních výdajů za dvě cesty k soudnímu jednání v celkové výši 10 077 Kč, kdy takto vysoká výše cestovních výdajů je podle odvolatele zcela nepřiměřená cestám z [obec] do [obec] a zpět. Za neúčelný výdaj považuje žalobce také náhradu nákladů za ubytování na dvě noci. Jednání konané dne [datum] bylo zahájeno ve 12:30, zástupce žalované tak měl dostatek času na cestu z [obec] do [obec] (mohl cestovat v dopoledních hodinách). Za neúčelné považuje žalobce také náklady na ubytování v souvislosti s jednáním dne [datum], které bylo zahájeno v 9:00 a zástupce žalované měl dostatek času k tomuto jednání přijet z [obec] ten den. Právnímu zástupci žalované také nic nebránilo, aby u soudního jednání dne [datum] požádal, aby i druhé soudní jednání proběhlo v pozdějším čase a mohl také zvolit levnější ubytování. 5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Ve vyjádření k odvolání (prostřednictvím zástupce) upozornila, že k zavedení organizačních změn došlo od [datum] a změna v odměňování související s touto organizační změnou měla„ roční zpoždění“. Žalovaná dále zdůraznila, že tabulka z roku [rok] se týkala pouze roku [rok] a nikoliv roku [rok]. V této souvislosti ža