57 CO 82/2021-361 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [obec], a to pozemek parc. č. St. [číslo] o výměře 60 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. [číslo], a pozemek parc. [číslo] o výměře 332 m2, ostatní plocha (výrok I), nemovitosti specifikované ve výroku I přikázal do výlučného vlastnictví žalobce (výrok II), žalobci uložil povinnost vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 350 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů částku ve výši 25 695 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok IV). 2. Proti rozsudku podal původní žalovaný [jméno] [příjmení] včasné odvolání. Uvedl, že rozhodnutím okresního soudu se cítí značně poškozen, neboť se jedná o nemovitost, kterou od smrti rodičů užíval se svým zesnulým bratrem, po kterém synovec dědí předmětný podíl na nemovitostech. Rovněž on se domáhal přikázání podílu po zemřelém bratrovi do svého vlastnictví, avšak marně. Soud uvěřil žalobci, který se o předmětnou nemovitost za života bratra nezajímal, nepomáhal mu v ničem a nenavštěvoval ho tak, jak se na syna sluší a patří. Soudkyně při jednání prosazovala autoritativně své rozhodnutí, které bude dle jejího uvážení realizováno dražbou nemovitostí, aby tato odrážela reálnou hodnotu chaty v dané a žádané lokalitě. Proti navrhované částce 350 000 Kč nevznesl námitku pouze proto, že vyšší cenu by si musel v současnosti zajistit půjčkou. Návrh protistrany mu připadal solidní pouze pro účel úhrady vypořádacího podílu ze strany jeho osoby. Na předmětné nemovitosti jako zedník prováděl veškeré stavební práce. Je evidentní, že synovec nemá zájem nemovitost užívat, pouze ji dobře zhodnotit prodejem a získat tak pro sebe významný prospěch. Pro další objektivní posouzení soudem byli navrhováni svědci, kteří bydlí v okolí, mají tam chaty a přehled o tom, kdo tam bydlel, kdo o nemovitosti pečoval, zejména, zda tam synovec svého otce jako syn navštěvoval. Okresní soud tyto okolnosti nepovažoval za nutné hodnotit. Jeho rozhodnutí je v rozporu s dobrými mravy. Soud by měl veškeré okolnosti, které byly z jeho strany navrhovány, řádně prověřit, vyslechnout svědky a pak vynést rozhodnutí. 3. V průběhu odvolacího řízení žalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození], dne [datum] zemřel. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2022, č. j. 57 Co 82/2021-275, které nabylo právní moci 30. 8. 2022, bylo rozhodnuto, že namísto zemřelého [jméno] [příjmení] bude v řízení pokračováno s pozůstalými dcerami [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], a [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum]. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu na základě včas podaného odvolání oprávněné osoby dle ust. § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné. 5. Žalovaná strana u jednání odvolacího soudu dále doplnila svou argumentaci ohledně výše vypořádacího podílu s tím, že od podání žaloby v roce 2018 došlo ke značnému nárůstu cen nemovitých věcí, a na tuto skutečnost okresním soudem nebylo reagováno. Pokud okresní soud své rozhodnutí opřel o tvrzené souhlasné prohlášení účastníků a odborné vyjádření, z postoje žalovaného vyplývá, že částka 350 000 Kč byla pro něj akceptovatelná pouze v případě, že by mu byla uložena jako úhrada na vypořádací podíl. Dále doplnil výhrady k výroku o náhradě nákladů řízení s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. 6. Odvolací soud akceptoval námitku žalované strany, že v mezidobí došlo ke zvýšení cen nemovitostí, a jelikož účastníci řízení neučinili nespornou obvyklou cenu předmětné nemovitosti, byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [titul] [jméno] [příjmení]. 7. Znalec nejprve vypracoval znalecký posudek [číslo] kterým stanovil obvyklou cenu nemovitostí ke dni 14. 2. 2022 ve výši 2 890 000 Kč (za podmínky doložení vyjádření o veřejné komunikaci a zřízení věcného břemene ke studni) a ve výši 2 460 000 Kč (bez doložení potvrzení o veřejné komunikaci a bez zřízení věcného břemene ke studni). Žalobce s takto stanovenou obvyklou cenou nemovitostí nesouhlasil, mimo jiné i z toho důvodu, že od vypracování znaleckého posudku došlo naopak k poklesu nemovitostí. Jelikož tato námitka byla relevantní s ohledem na vývoj cen nemovitostí po skončení opatření v souvislosti s nemocí Covid 19, odvolací soud uložil znalci, aby vypracoval dodatek ke znaleckému posudku [číslo] určil aktuální obvyklou cenu předmětných nemovitostí. V dodatku ze dne [datum] znalec stanovil obvyklou cenu ve výši 2 250 000 Kč za podmínky„ doložení vyjádření o veřejné komunikaci a zřízení věcného břemena ke studni“, ve výši 1 820 000 Kč„ bez doložení potvrzení o veřejné komunikaci a bez zřízení věcného břemene ke studni“. U jednání odvolacího soudu dne 6. 2. 2023 účastníci učinili nesporným, že k předmětným nemovitostem není veřejná cesta (přístup), a neměli žádné výhrady k obvyklé ceně stanovené dodatkem znaleckého posudku. Odvolací soud proto při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel z obvyklé ceny stanovené znalcem ve výši 1 820 000 Kč. 8. Ostatní skutková zjištění okresního soudu jsou správná, odvolací soud na ně odkazuje a vychází z nich. Pro další postup bylo významné, že v odvolacím řízení došlo ke změně na žalované straně z důvodu úmrtí [jméno] [příjmení] a do řízení vstoupily jako jeho právní nástupkyně dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žádná z nich neuvedla žádné skutečnosti, pro které by měly být nemovitosti přikázány do jejich vlastnictví a akceptovaly výši obvyklé ceny nemovitostí. Za této situace odvolací soud dospěl k závěru, že není třeba provádět další dokazování výslechem svědků, jak navrhoval původní žalovaný, kteří měli prokázat, že původní žalovaný předmětné nemovitosti užíval a podílel na jejich zvelebování, na rozdíl od žalobce. Tato okolnost pro posouzení otázky, komu budou nemovitosti přisouzeny do vlastnictví, již není v odvolacím řízení významná, neboť obě strany jsou v postavení potomků předchozích vlastníků. 9. Za situace, kdy bylo mezi účastníky nesporné, že rozdělení nemovitostí není možné, nepřicházela do úvahy veřejná dražba, obě strany souhlasily se zrušením podílového spoluvlastnictví, a byla shoda na tom, že společné užívání nepřichází do úvahy, je i nadále na místě postup dle § 1140 odst. 1 a § 1143 o. z. 10. Odvolací soud proto hodnotil další okolnosti, které dle okresního soudu svědčily ve prospěch žalobce, a to zejména okolnosti týkající se trestního stíhání původně žalovaného [jméno] [příjmení] a dále otázku, který účastník je dostatečně solventní k vyplacení vypořádacího podílu. 11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalovaných byl pravomocně odsouzen ze spáchání trestného činu [označení trestného činu] a byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Žalované neuvedly žádné nové okolnosti, které by mohly mít na posouzení této otázky vliv. Rovněž bylo prokázáno, že žalobce disponuje financemi na výplatu vypořádacího podílu, údržbu i investice do nemovitostí. Dle žalobce žalovaná 2 je v exekuci, takže lze předpokládat, že její finanční situace není dobrá, a navíc ani jedna ze žalovaných v odvolacím řízení neprojevila o nemovitost zájem. Odvolací soud se souhlasí se závěrem okresního soudu, že je na místě, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. 12. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, odvolací soud vycházel z obvyklé ceny nemovitostí ve výši 1 820 000 Kč, jak byla stanovena v dodatku ke znaleckému posudku. Žalobci byla proto uložena povinnost zaplatit každé ze žalovaných vypořádací podíl ve výši 455 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 13. Z výše uvedených důvodů byl rozsudek okresního soudu změněn dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. 14. Jelikož odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu dle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl znovu o nákladech řízení u soudu prvního stupně. 15. Dle současné judikatury Ústavního soudu (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22, nález ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 572/19 a nález ze dne 10. listopadu 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20), zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Jen je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, a