16 Co 116/2024-124 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí dne 3. 5. 2023 se žalobkyně proti žalované domáhala určení existence věcného břemene k tíži pozemku ve vlastnictví žalované ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalobkyně spočívající ve zřízení, provozování, údržbě a opravách sdružené vodovodní přípojky. Žalobu odůvodnila tím, že pozemek žalobkyně bezprostředně sousedí s pozemky žalované. Původní vlastníci předmětných pozemků, tedy rodiče žalobkyně a rodiče žalované, vybudovali roku 1984 sdruženou vodovodní přípojku připojenou k veřejnému vodovodnímu řadu. Takto vybudovaný vodovod vede přes pozemky ve vlastnictví nyní žalované k pozemku žalobkyně, na které mimo jiné stojí budova č. ev. , Anonymizováno, . Nemovitost ve vlastnictví žalobkyně má přístup k vodě pouze přes tento vodovod napojený na veřejný vodovodní řad. V minulosti s užíváním vodovodu nebyly žádné problémy, a to až do léta 2019. V té době začala žalovaná vyvíjet na žalobkyni nátlak za účelem vybudování vodovodu mimo pozemky žalované. Mezi léty 2018 a 2019 žalovaná bez souhlasu a vědomí žalobkyně instalovala na předmětný vodovod uzávěr, což se následně projevilo vypínáním vody ze strany žalované a žalobkyně tak byla ve své nemovitosti bez vody. Požadavku žalované, kdy žádá po žalobkyni vybudování nového samostatného připojení na vodovodní řad, nelze vyhovět. Žalobkyně by si musela zajistit oprávnění odpovídající služebnosti infrastruktury, protože k veřejnému obecnímu vodovodnímu řadu je možný přístup jen přes pozemky v rukou jiných vlastníků. Přístup přes pozemek žalované je nejjednodušší. Žalovaná žalobkyni v roce 2020 zaslala výzvu k odstranění neoprávněné přípojky vody. V roce 2021 pak návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, což žalobkyně odmítla s tím, že existence věcného břemene je dána vydržením. V červenci 2022 žalovaná pustila vodu jen omezeným průtokem a k úplnému vypnutí vody došlo v srpnu 2022. Žalobkyně situaci řešila za asistence Policie ČR. Žalobkyně tvrdí, že pokud jde o předmětnou vodovodní přípojku, došlo k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni, když od roku 1984 právo užívat tento vodovod bez přerušení vykonávala žalobkyně, resp. její právní předchůdci, až do roku 2019. K vydržení tak došlo dle názoru žalobkyně již za účinnosti předcházející právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, s odkazem na ustanovení § 134, právní úpravy platné a účinné do 31. 12. 2013, resp. dle ustanovení § 1095 současné právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění novel, došlo k mimořádnému vydržení tohoto práva, když do doby užívání se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K mimořádnému vydržení předmětného věcného břemene vedení vodovodu tak došlo ke dni 1. 1. 2019. Naléhavý právní zájem na určení existence věcného břemene žalobkyně odůvodňuje tím, že na základě tohoto rozhodnutí lze právo zapsat do katastru nemovitostí, když k souhlasnému prohlášení vlastníků nedošlo s přihlédnutím k situaci, kdy ze strany žalované je činěn nátlak a protiprávní postup vypínání vody a hrozby rozkopání vodovodu.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Na svou obranu uvedla, že pokud jde o připojení nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně z veřejného vodovodu přes pozemek žalované, že se v minulosti, tedy v 80. letech minulého století, stejně jako nyní, jednalo toliko o dočasné připojení vody. Stavba dočasného připojení vody není nikde evidována, nebylo zahájeno žádné stavební řízení pro stavbu vodovodní přípojky. Žalobkyně není u společnosti , právnická osoba, evidována jako odběratel vody. Vyúčtování spotřebované vody probíhalo vždy pouze mezi žalobkyní a žalovanou na základě měření podružným vodoměrem, který je umístěn ve stavbě ve vlastnictví žalobkyně, k němuž však žalovaná nemá žádný přístup. Žalovaná se snažila věc řešit opakovaně jednáním s žalobkyní. Sama žalovaná vyvolala jednání o legalizaci dočasného připojení vody žalobkyně. V době, kdy se přípojka budovala, jednalo se toliko o dočasný stav. Žalobkyně o tomto věděla, nejednala tedy v dobré víře, ani její právní předchůdci a k vydržení věcného břemene tedy nemohlo v žádném případě dojít.3. Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví žalobu, aby soud určil existenci věcného břemene in rem k tíži pozemků parc. č. , Anonymizováno, – zahrada a parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , spočívající ve zřízení, provozování, údržbě a opravách sdružené vodovodní přípojky, s právem vstupu na tyto pozemky za účelem provedení oprav, kontroly průtoku vody, zprovoznění a zapnutí vodovodního uzávěru a údržby, výměny ve prospěch žalobkyně a každého dalších vlastníka pozemků parc. č. , Anonymizováno, – trvalý travní porost a parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , , adresa, , zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že návrh žalobkyně, jímž se domáhá určení existence věcného břemene sdružené vodovodní přípojky na základě vydržení při započtení řádné držby svými právními předchůdci k datu 1. 1. 2019, posoudil s odkazem na ustanovení § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ale zejména pak z pohledu ustanovení § 498 odst. 1 a následujících občanského zákoníku. V řízení je prokázáno, že k vodovodnímu potrubí, které přivádí vodu do nemovitosti žalobkyně, neexistuje stavební řízení pro vybudování vodovodní přípojky či podružné vodovodní přípojky ani smlouva pro odběr vody. Potrubí navazující na vodoměrnou šachtu s vodoměrným zařízením, které je umístěno před nemovitostí ve vlastnictví žalované a jímž je zásobována vodou nemovitost žalované, není vodovodní přípojkou ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích. Okresní soud dospěl k závěru, že sporné vodovodní potrubí, bez ohledu na skutečnost, zda bylo vybudováno právními předchůdci stran jako propojení dočasné či nikoli, je toliko částí vnitřního vodovodu žalované ve smyslu ustanovení § 2 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., ve znění novel, zákona o vodovodech a kanalizacích. Dotčené potrubí navazuje na konec vodovodní přípojky a vede dál nemovitostí žalované pod povrchem pozemkové parcely č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované jako součást vnitřního vodovodu žalované, a je proto zároveň součástí nemovitosti ve vlastnictví žalované ve smyslu ustanovení § 505 a § 506 odst. 1 občanského zákoníku. Sporné potrubí proto není věcí v právním smyslu slova ve smyslu ustanovení § 498 odst. 1 občanského zákoníku a nelze k němu nabýt, a to ani mimořádným vydržením ve smyslu ustanovení § 1095 občanského zákoníku ani na základě jiných právních skutečností, právo odpovídající právu věcného břemene či služebnosti. Zároveň okresní soud dospěl k závěru, že se nejedná ani o liniovou stavbu ve smyslu ustanovení § 509 občanského zákoníku vzhledem k jeho funkčnosti, když prokazatelně neslouží k provozování veřejné inženýrské sítě. Za situace, kdy uvedené sporné vodovodní napojení není samostatnou stavbou, resp. samostatnou věcí v právním smyslu slova, nemohlo dojít k vydržení práva žalobkyně ke zřízení, provozování, údržby a opravy vodovodní přípojky tak, jak se v předmětném řízení domáhá. Žalobkyně měla možnost postupovat ve smyslu ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích a požádat stavební úřad o změnu užívání dotčené části vnitřního vodovodu na vodovodní přípojku. Jak však bylo v řízení prokázáno, tento návrh nepodala. Ze všech těchto důvodů proto okresní soud, aniž by se blíže zabýval tvrzeným vydržením, nárok žalobkyně zamítl, když předmět tvrzeného práva není způsobilý pro nabytí práva odpovídající věcnému břemeni.4. Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně odvolání. V odvolání uvedla, že řízení před okresním soudem je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, okresní soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozsudek okresního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Na jednání dne 5. 9. 2023 okresní soud z pohledu zásady předvídatelnosti rozhodnutí upozornil na institut mimořádného vydržení a na to, že z obsahu tvrzení stran je zřejmé, že k vybudování přípojky došlo v roce 1984 a až do roku 2019 byla mezi stranami shoda ohledně užívání vodovodní přípojky, strany byly dále poučeny, že ve věci nelze rozhodnout bez vypracování geometrického plánu, z něhož by bylo zřejmé uložení vodovodní přípojky, a vyzval žalobkyni k doložení do spisu tohoto geometrického plánu. Na posledním jednání dn