69 Co 204/2024-32 — Krajský soud v Ostravě

Okresní soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.976 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, dále částku 9.760 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení ve lhůtě třídenní (výrok I.) a žalované uložil povinnost zaplatil žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.000 Kč k rukám právního zástupce ve lhůtě třídenní (výrok III.).Výrok II. rozhodnutí okresního soudu napadla včasným odvoláním žalobkyně z důvodů pochybení okresního soudu při rozhodování o náhradě nákladů řízení, když byla žalobkyni přiznána odměna za 2 úkony nezastoupeného účastníka a soudní poplatek. Soud prvého stupně neshledal náklady právního zastoupení účelnými, neboť má za to, že je-li žalobkyně ze zákona pověřena uplatněním a vymáháním příspěvku do garančního fondu, je na místě, aby si k tomu vytvořila potřebné personální a materiální předpoklady. K údajné neúčelnosti právního zastoupení se žalobkyně vyjádřila tak, že je soukromou právnickou osobou, podnikatelem a dle ustanovení § 24 odst. 1 o. s. ř. se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, jež si zvolí. Právo nechat se zastoupit v řízení advokátem je realizací jednoho ze základních pilířů právních řádů všech demokratických zemí, v případě, kdy by žalobce byl sankcionován nepřiznáním náhrady nákladů na právní zastoupení, došlo by k porušení tohoto práva, přičemž žalobkyně odkazovala na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 756/2014. Otázkou nákladů právního zastoupení se zabýval také Ústavní soud přímo ve vztahu k žalobkyni, konkrétně v usnesení sp. zn. IV. ÚS 2309/2013, dále usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3696/2013 a konečně rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1119/2016, kde výslovně Nejvyšší soud uvedl, že žalobkyně nepatří mezi subjekty hospodařící s veřejnými prostředky a že má-li právo na náhradu nákladů na právní zastoupení účastníka, který je sám advokátem, tím spíše nelze toto právo upřít žalobkyni, jejímž předmětem činnosti není poskytování právnických služeb. Navrhovala proto, aby odvolací soud vydal usnesení, kterým změní rozhodnutí okresního soudu tak, že uloží žalované povinnost zaplatit na náhradu nákladů řízení částku 2.252 Kč, které podrobně specifikovala.Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud rozhodnutí ve výroku III. o nákladech řízení, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.) a po přezkoumání obsahu spisu dospívá k závěru, že odvolání je důvodné.Okresní soud správně rozhodl o základu náhrady nákladů řízení, když úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Okresní soud však nesprávně postupoval, pokud zástupkyni žalobkyně přiznal paušální náhradu dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za dva úkony, když náhradu za odměnu za zastupování advokátem nepřiznal pro neúčelnost. S úvahami, které okresní soud vedl k takovému postupu, se odvolací soud neztotožňuje.Závěry judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu ohledně náhrady nákladů řízení za zastupování advokátem týkající se zastupování státu, krajů, měst, městských částí, případně dalších subjektů hospodařících s veřejnými prostředky (, právnická osoba, , , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, ) nelze rozšiřovat na subjekty, jejichž povaha je odlišná. , právnická osoba, mezi subjekty hospodařící s veřejnými prostředky nepatří (srov. zejména § 18 odst. 5 a § 65 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Ostatně v praxi dovolacího soudu je náhrada nákladů za zastoupení , právnická osoba, běžně přiznávána, například srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1098/2009, usnesení NS ČR sp. zn. 25 Cdo 4086/2007 a zejména usnesení NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1119/2006).Žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náhrada nákladů právního zastoupení, která je tvořena součtem částky mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu ve výši 900 Kč a částky náhrady hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč, celkem 1.200 Kč (jedná se o úkony příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé). Po navýšení o 21 % DPH, tj. o 252 Kč se jedná o částku 2.252 Kč.Okresní soud tak nerozhodl věcně správně a krajský soud proto jeho rozhodnutí v odvoláním napadeném výroku II. o nákladech změnil (§ 220 o. s. ř.).O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch a má právo na náhradu nákladů, která sestává z odměny za 1 úkon právní služby, (odvolání při tarifní hodnotě částky nákladů uplatněné odvoláním, tj. částky 2.252 Kč), tedy 1.000 Kč, 1x režijní paušál po 300 Kč a DPH 21 %, celkem 1.573 Kč.