69 Co 225/2024-333 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 75.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále částku 183.300 Kč s úrokem z prodlení od 15. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 20.800 Kč s úrokem z prodlení od 28. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále částku 53.900 Kč s úrokem z prodlení od 15. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, zamítl (výrok II.), žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45.315 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III.), žalobkyni uložil zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 5.783,46 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci (výrok IV.) a žalované uložil zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 15.012,54 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci (výrok V.).2. Proti tomuto rozsudku do výroku I. a III. podala odvolání žalovaná s tím, že uplatňuje odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. e), g) a d) o. s. ř. K odvolacímu důvodu dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Okresní soud provedl potřebné důkazy, ale dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, když v odst. 7 odůvodnění konstatuje, že „v řízení také bylo prokázáno, že žalovaná užívala dále tyto nemovitosti i po nabytí vlastnictví žalobkyně, přestože byla vyzvána k jejich předání žalobkyni, která za uvedené období předmětné nemovitosti neužívala vůbec“. Nemovitosti měla žalovaná dle žalobkyně užívat minimálně za období od 1. 4. 2020 do 14. 7. 2022. Při prvním jednání ve věci žalovaná uvedené tvrzení odmítla, přičemž přiznala, že měla uskladněny movité věci v jedné ze tří garáží/skladů. Zbytek byl k dispozici žalobkyni a nic jí nebránilo v jejich užívání. Pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ostatní plocha jsou volně přístupné ze silniční komunikace bez jakéhokoliv zaplocení nebo omezení. K prokázání těchto tvrzení předložili k důkazu náhled katastrální mapy nemovitostí, kde jsou pozemky přesně vymezeny. Dále předložila žalovaná jako důkaz fotografie nemovitosti, které prokazují, že jsou bez jakékoliv překážky přístupné z komunikace na ulici Myšákova v Olomouci. Tyto důkazy okresní soud provedl při jednání 28. 6. 2023. Přestože je z náhledu katastrální mapy a z fotografií zjevné, že pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jsou volně přístupné a žalobci nic nebránilo v jejich užívání, tak soud uložil, aby žalovaná hradila bezdůvodné obohacení i za tyto ostatní plochy. Tyto pozemky nebylo nutné nijak žalobci předat, neboť je mohl zcela volně opanovat, nejsou zaploceny ani k nim není jinak omezen přístup. Před okresním soudem ani nebylo prokázáno, že by žalovaná tyto pozemky užívala a zde něco skladovala, naopak od počátku argumentuje tím, že žaloba je v tomto rozsahu zjevně nedůvodná. Znalec konstatoval, že obvyklá cena za pronájem tří skladových prostor umístěných ve stavbě č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, činí 5.400 Kč. Co se týče pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tak konstatoval, že jej nelze samostatně pronajmout. Z toho vyplývá, že obvyklá cena za pronájem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí 4.000 Kč (9.400-5.400). Nutno podotknout, že se nejedná o pozemek, který by tvořil s garážemi funkční celek, neboť je to zatravněná plocha vedle garáží, která k jejich užívání není potřebná. Ostatně toto netvrdila ani žalobkyně, a ani s tím nijak nepracoval okresní soud. Minimálně v tomto rozsahu měla být žaloba zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobce jakkoliv omezovala v užívání pozemků. Naopak bylo prokázáno, že žalobce měl možnost tyto užívat, přičemž toto nevyužil. Okresní soud se s touto argumentací vůbec nevypořádal, rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Tyto skutečnosti žalovaná tvrdila, důkazy předložila v rámci podání ze dne 13. 6. 2023, tj. řádně a včas. Užívání stavby, která je součástí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, . Okresní soud nesprávně zjistil skutkový stav, když konstatuje, že žalovaná užívala celou následující nemovitost. V katastru nemovitostí je budova s č. p. , Anonymizováno, zapsaná jako jedna stavba, nicméně fakticky se jedná o tři samostatné sklady, které mají své vlastní vstupní vrata. Každá místnost má shodně 15,10 m² podlahové plochy. Pokud jsou označovány za garáže, tak se nejedná o přesné označení, neboť k tomuto účelu nejsou určeny. Jako garáže je lze využít jen pro menší vozidla, tj. z důvodu nízké světlé výšky vrat, tak z důvodu obtížného najetí, když s delším vozidlem se do něj nedá vytočit, neboť tomu brání přilehlá stavba. Větším vozidlem, které zde ze zkušeností nelze parkovat, je míněno například vozidlo tovární zn. , jméno FO, , jméno FO, . Z tohoto důvodu žalovaná využívala v minulosti objekt jako skladové prostory. Po ztrátě vlastnického práva vyklidili dvě ze tří garáží/skladů a přesunuli stroje a materiál do jiného skladového prostoru v Olomouci, což prokazovali předložením nájemní smlouvy k jiným prostorám a předložením faktur za pronájem. Tyto důkazy soud provedl, ale není seznatelné, zda je zohlednil. Žalobkyni tak nic nebránilo, aby užívala 2/3 stavby, tj. dvě místnosti, které byly vyklizeny. Pokud žalobkyně tvrdila, že neměla klíče k vratům, tak zde žalovaná poukazuje na to, že žalobkyně si mohla přístup sama poměrně snadno zajistit. Při osobním setkání dne 11. 6. 2020 s jednatelkou žalobkyně se dohodli, že do 30. 6. 2024 žalovaná nemovitost vyklidí, tj. žalobkyně měla informaci, že nemovitost je prázdná, může do ní vstoupit. Nehrozilo tak, že by došlo k protiprávnímu jednání. Jednatelka žalobkyně však odmítla vypovídat v rámci účastnické výpovědi. Za této situace mohla tvrzení žalované potvrdit svědecká výpověď vykonavatelky soudního exekutora, která nemovitost vyklízela. Soud však tento důkaz neprovedl. Soud tuto situaci nesprávně posoudil jako bezdůvodné obohacení, a to za situace, kdy žalobce jako nový vlastník nemovitosti mohl vyměnit zámky, případně nechat otevřít odborníkem za přítomnosti notáře. Pokud by tak postupovala, tak by zjistila, že 2/3 skladových prostor jsou skutečně prázdné. K svémocnému vyklizení nebytových prostor se již v minulosti vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 2940/2005 ze dne 18. 10. 2006. Rozhodnutí se sice týkalo nájmu nebytových prostor, nicméně skutkově se jedná o obdobnou situaci, jako u vyklizení nebytových prostor v důsledku změny vlastnictví. Žalovaná uznala, že užívala pouze ze skladových prostor, a to sklad, který byl následně soudně vyklizen. Žalovaná zde měla uskladněny některé movité věci, neboť v průběhu tohoto období usilovala soudní cestou o zvrácení situace, kdy exekutor pro dluh ve výši 8.167,50 Kč prodal v dražbě nemovitosti, které byly v hodnotě přesahující 1.000.000 Kč. Exekutor byl následně kárně potrestán pro nepřiměřený způsob vedení exekuce. K odvolacímu důvodu dle § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. Žalovaná tvrdila, že nevyklidila pouze jednu ze tří skladových jednotek. To mohlo prokázat navržený výslech , jméno FO, , vykonavatelky, která prováděla vyklizení. Tento výslech však soud neprovedl pro nadbytečnost. Žalobce tedy požaduje bezdůvodné obohacení za užívání všech tří jednotek, přičemž toto odůvodňuje pouze tím, že mu žalovaná nepředala klíče. Okresnímu soudu vytýká, že se nevypořádal s obranou žalované, že žalobci nic nebránilo, aby legálně opanoval nově nabyté skladové prostory, vyměnil zámky a začal je užívat. Současně nebylo prokázáno, že by žalovaná užívala všechny skladové prostory. Okresní soud neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Bezdůvodné obohacení tak mohlo vzniknout maximálně za užívaní jedné skladové prostory v budově č. p. , Anonymizováno, . Obvyklá cena tohoto prostoru činí 1.800 Kč měsíčně. Okresní soud tak žalobkyni přiznal víc, než jí náleží, přičemž to má vliv i na úspěch ve věci a tím i nákladový výrok. Žalovaná tak navrhuje zrušení rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení.3. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že napadené rozhodnutí považuje po stránce skutkové i právní za správné, když okresní soud se logicky vypořádal se všemi vznesenými argumenty a odvolání představuje pouze opakování této argumentace. Žalobce tak navrhuje potvrzení napadeného rozhodnutí. Předmětné pozemky tak, jak uvádí znalec, tvoří funkční celek s nemovitostmi a slouží k jejich užívání.4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v rozsahu podaného odvolání, tj. ve výrocích I. a III. a na nich závislých výrocích IV. a V. v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206, § 2