ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2024:71.Co.158.2024.1 Datum: 2024-08-21 Předmět: zaplacení částky 180.000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 206 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["podvod"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení částky 180.000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 132 (99/1963 Sb.).
1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 180 000 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně od 22. 7. 2022 do zaplacení a náklady řízení 54 027 Kč. Vyšel ze zjištění, že žalobce půjčil dne 28. 6. 1996 v hotovosti , jméno FO, částku 180 000 Kč, kterou mu měl jmenovaný vrátit do 30. 12. 2002. Dne 16. 8. 2017 se dlužník a žalobce dohodli na prodloužení splatnosti půjčky do 30. 12. 2019. Dne 22. 11. 2017 , jméno FO, zemřel, žalovaný do dědictví žalobcem přihlášenou pohledávku popřel a usnesením ze dne 18. 7. 2018, č. j. , spisová značka, bylo žalovanému potvrzeno nabytí dědictví po , jméno FO, . Výhradu soupisu dědictví žalovaný neuplatnil. Po právní stránce pak soud uzavřel, že podle § 1701 o. z. dluhy zůstavitele přechází na dědice a dle § 1704 o. z. žalovaný jakožto dědic odpovídá v plném rozsahu za dluh zůstavitele z půjčky, která byla splatná dne 30. 12. 2019.2. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které odůvodnil tím, že jeho otec měl před 20 lety jakýsi spor se žalobcem, mělo jít o podvod. Žalobce vyčkal úmrtí dlužníka a nyní to vymáhá po dědici. Usnesení soudního komisaře žádné dluhy neuvádí.3. Žalobce se vyjádřil tak, že soupis pasiv dědictví nemá vliv na existenci či neexistenci pohledávky. Navrhl potvrzení rozsudku jako správného.4. Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.5. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.6. Pokud jde o odvolací námitku, že dluh neexistuje, pak žalovaný byl řádně předvolán k přípravnému jednání a k jednání u okresního soudu, vždy se omluvil ze zdravotních důvodů s tím, že má listiny, které chce soudu předložit. Zdravotní překážku nikdy nedoložil a důvodnost omluvy neprokázal. Okresní soud tedy důvodně jednal v nepřítomnosti žalovaného. Žalovanému nic nebránilo listinné důkazy soudu zaslat včetně jeho námitek neexistence pohledávky. Žalovaný se rovněž bez omluvy nedostavil ani k odvolacímu jednání, kde by mohla být případná vada řízení napravena. Okresní soud pak na základě řádně provedeného dokazování listinami zjistil, že právní předchůdce žalovaného si částku 180 000 Kč půjčil a dosud nesplatil.7. Rovněž právní posouzení okresního soudu je správné, neboť , jméno FO, dlužil v okamžiku smrti žalobci částku 180 000 Kč z titulu půjčky dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku a dle § 1701 o. z. pak za dluhy zůstavitele odpovídají dědicové, což je žalovaný.8. Pokud jde o námitku žalovaného, že usnesení soudního komisaře neobsahuje vymáhaný dluh, je nedůvodná. Žalobce pohledávku uplatnil v pozůstalostním řízení podáními ze dne 10. 3. 2018 na č. l. 16 a ze dne 11. 6. 2018 na č. l. 22 dědického spisu a žalovaný pohledávku výslovně popřel dne 18. 7. 2018 při projednání dědictví. Důsledkem popření existence pohledávky žalovaným pak je skutečnost, že k ní notář při projednávání dědictví dle § 173 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních nepřihlíží. Proto není pohledávka ani uvedena v soupisu pasiv dědictví a usnesení o potvrzení nabytí dědictví žalovaným. Rovněž výrok o nákladech řízení včetně jejich výše je správný.9. Odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.10. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, a to 16 600 Kč za odměnu po 8 300 Kč za vyjádření k odvolání a účast u jednání dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dle § 13 náhradu hotových výdajů 600 Kč, cestovné ve výši 408,40 Kč (ujeto 52 km vozem se spotřebou 5,9 l/100 km, náhradě 5,60 Kč za km a ceně benzínu 38,20 Kč/l dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), 200 Kč za zmeškaný čas cestou k jednáním, celkem 2 půlhodiny, tj. 2 x 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu, dále náhrada za DPH 3 739,80 Kč (21 % z 17 808,40). Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení 21 548,20 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.