75 Co 132/2024-471 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobce o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků s žalobcem jako oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú., Anonymizováno, , jméno FO, , o výměře , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m2, vzniklého oddělením od původní parcely č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v k. ú. , jméno FO, , o výměře , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m2, dle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 15. 7. 2020, vypracovaného , právnická osoba, , jméno FO, & , právnická osoba, ., ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, , úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, a odsouhlaseného , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, kraj, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , jenž tvoří nedílnou součást rozsudku (výrok I.), a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 10.766,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (výrok II.).2. Okresní soud pak v napadeném rozsudku dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to především z toho důvodu, že se jedná o pozemek nevhodný k vydání dle § 6 z. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, kdy zde existují zákonné překážky bránící vydání pozemku, přičemž otázka vhodnosti náhradního pozemku byla dříve než tímto soudem podrobně právně vyhodnocena v usnesení Krajského soudu v , adresa, -pobočka v Olomouci č. j. 69 Co 131/2023-173 ze dne 29. 6. 2023, které nabylo právní moci dne 21. 7. 2023 (vydáno v řízení Okresního soudu v Olomouci vedeném pod sp. zn. 20 C 377/2022, kde odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a návrh na vydání předběžného opatření zamítl). Právnímu zástupci žalobce je toto rozhodnutí známo. Známo je i právnímu zástupci žalované. Spis zdejšího soudu sp. zn. 20 C 377/2022 byl v řízení proveden k důkazu. Krajský soud uvedl, že náhradní pozemek je dle územního plánu Statuárního města , adresa, určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou. Tuto skutečnost uvádí v usnesení č. j. 69 Co 131/2023-173 ze dne 29. 6. 2023, které nabylo právní moci dne 21. 7. 2023, konkrétně v bodu 7. odůvodnění svého rozhodnutí; výslovně uvedl, že náhradní pozemek je stižen překážkou nepřevoditelnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) z. č. 503/2012 Sb. Odvolací soud dále odkázal na závěry svého rozhodnutí o nepřevoditelnosti pozemku uvedené v rozsudku č. j. 69 Co 198/2018-1286 ze dne 24. 1. 2019, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Olomouci č. j. 18 C 169/2016-965, a ještě poukázal na to, že náhradní pozemek je součástí chráněného ložiskového území s vymezeným dobývacím prostorem , adresa, -, jméno FO, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Odvolací soud dále ještě poukázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu, který rozhodoval o podaném dovolání proti rozsudku č. j. 69 Co 198/2018-1286 ze dne 24. 1. 2019, a to v řízení sp. zn. 28 Cdo 2372/2019, který závěry soudu odvolacího potvrdil. Odbornými vyjádřeními bylo dále prokázáno, že náhradní pozemek je dotčen územním plánem tak, jak bylo podrobně popsáno ve skutkových zjištěních soudu z těchto zpráv, podrobně jsou popsány jednotlivé zóny dle územního plánu. Okresní soud proto uzavírá, že náhradní pozemek je stižen překážkou nepřevoditelnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) z. č. 503/2012 Sb. Je nerozhodné, že stavební práce doposud nezačaly, respektive není známo, kdy budou zahájeny. Rozhodné je znění územního plánu, které je zveřejněné, a tedy každému, včetně žalobce přístupné. Pozemek je součástí územní rezervy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . V dané lokalitě se těchto územních rezerv nachází víc, je zjevné, že celá lokalita je lokalitou v budoucnu určenou pro sídlení lokalitu města Olomouce, nelze v ní provádět trvalou stavební činnost. Navíc je požadovaný náhradní pozemek součástí chráněného ložiskového území s vymezeným dobývacím prostorem , adresa, -, jméno FO, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), což rovněž brání vydání pozemku žalobci. Odbornými vyjádřeními báňského úřadu bylo prokázáno, že na počátku řízení byl náhradní pozemek součástí dobývacího prostoru. Z druhé zprávy podané báňským úřadem v roce 2023 se podává, že údaj o tom, že pozemek je součástí dobývacího prostoru již není u pozemku uveden. Avšak, ze zprávy se podává, že náhradní pozemek je situován v chráněném ložiskovém území ID: , Anonymizováno, s názvem , adresa, -, jméno FO, (dále CHLÚ), které bylo stanoveno k ochraně výhradního ložiska ID: , Anonymizováno, cihlářské suroviny. Podle ust. § 29 odst. 1 písm. d) bod 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), vzpp., jsou CHLÚ jako účelový územní prvek vedeny v základním registru územní identifikace. Ložiskové území je tedy na pozemku stále. Ze zprávy České geologické služby bylo zjištěno, že podle podkladů, které má Česká geologická služba k dispozici a podle ročních výkazů o pohybu a stavu zásob výhradních ložisek Geo (MŽP) , právnická osoba, -01, předkládaných těžební organizaci, bylo k datu 31. 12. 2022 na celém výhradním ložisku , adresa, -, jméno FO, (číslo , hodnota, ) evidováno 3 , Anonymizováno, , Anonymizováno, m3 volných prozkoumaných bilančních zásob cihlářské suroviny, přičemž však na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nachází jenom menší část výhradního ložiska , adresa, -, jméno FO, a zásoby v této části ložiska samostatně evidovány nejsou a na základě podkladů, které jsou k dispozici, je ani není možno vyčíslit. Okresní soud pak nemá důvod odchylovat se od právních závěrů uvedených v usnesení Krajského soudu v , adresa, -pobočka v Olomouci č. j. 69 Co 131/2023-173 ze dne 29. 6. 2023.3. Žalobce dále tvrdil, že náhradní pozemek je zemědělsky obhospodařován. Doložil to přehledem subjektů (nájemců žalovaného) pobírajících dotace, který byl proveden k důkazu. Žalobce tvrdil, že zemědělské obhospodařování náhradního pozemku se nikterak nedotýká ložiska nerostu a využití ložiska. Argumentoval tak vůči argumentům žalované, která tvrdila, že na náhradním pozemku se nachází ložisko cihlářské hlíny. Náhradní pozemek je aktuálně vlastněn státem. Jde o subjekt, který je vlastníkem nerostu – cihlářské hlíny na pozemku. Vlastník ložiska tak při nakládání s nerostným bohatstvím je schopen sám rozhodnout o dalším využití jak tohoto ložiska, tak i pozemku a jeho obhospodařování. Pokud by soud nahradil projev vůle žalované, změnil by tuto optimální situaci, kdy vlastník ložiska by musel brát v potaz případně odlišné zájmy (již odlišného) vlastníka náhradního pozemku při hospodářském využití náhradního pozemku. Tím by mohlo docházet k obtížím při hospodářském využití náhradního pozemku (Řešení kolizí mezi zájmy toho, kdo zemědělsky hospodaří, a toho, kdo má zájem ložisko hospodářsky využití, nebo je povinen k určitým činnostem souvisícím s tím, že ložisko je třeba udržovat, zabezpečovat, či chránit. Soud musí brát v úvahu všechny tyto okolnosti, které mohou v budoucnu nastat. Není možné je nyní vyloučit mimo jakoukoli rozumnou pochybnost. Je tak dán další důvod, pro který náhradní pozemek není možno žalobci vydat a žalobu je na místě zamítnout. Vedle toho vzal soud v úvahu i tu skutečnost, že žalobce vede aktivně i další soudní řízení, ve kterých se domáhá vydání dalších náhradních pozemků. Lze uzavřít, že tu jsou jiné další pozemky ve vlastnictví žalovaného, u nichž takové specifické obtíže při hospodaření vznikat nebudou, a tedy žalobce nebude při zemědělské činnosti na takových jiných vhodných pozemcích limitován přítomností ložiska cihlářské hlíny tak jako v případě pozemku náhradního. Bude tedy vhodnější žalobce uspokojit vydáním jiného, respektive jiných náhradních pozemků (s ohledem na výši doposud neuspokojeného restitučního nároku žalobce).4. S ohledem na tyto závěry soudu, nebylo třeba v řízení provádět další navržené důkazy, o kterých bylo rozhodnuto, že provedeny nebudou, zejména bylo nadbytečné provádět výslechy znalců, či při soudem zjištěném odlišném ocenění náhradního pozemku, ač ocenění bylo prováděno dle stejných právních předpisů, zadávat případně revizní znalecký posudek. Soud dospěl k závěru, že náhradní pozemek není možno vydat. Pokud by soud dospěl k závěru, že vydání náhradního pozemku žádná z výše uvedených právních skutečností nebrání, bylo by na místě zabývat se v řízení také oceněním náhradního pozemku. Soudu byl předložen znalecký posudek o určení hodnoty náhradního pozemku , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s. r. o. ze dne 10. 1. , Anonymizováno, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ze kterého soud zjistil, že ke dni 8. 1. 2022 byla tímto znaleckým posudkem určena cena náhradního pozemku částkou , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ,10 Kč. Žalobce závěry tohoto znaleckého posudku zpochybnil. Žalobce předložil znalecký posudek zpracovaný znalk