8 Co 23/2024-538 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 938.662,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 847.569,85 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení (odstavec I. výroku), dále rozhodl tak, že žalobkyně a žalovaný nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku), uložil žalobkyni povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 58.167 Kč (odstavec III. výroku) a rovněž uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši 31.071,20 Kč (odstavec IV. výroku).2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno a žalovanému bude uložena povinnost zaplatit jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Uváděla, že vzhledem k tomu, že předmětem původního soudního řízení, v němž žalovaný porušil svou povinnost vyplývající mu ze zákona o advokacii, bylo uplatnění nároku na slevu z kupní ceny z titulu odpovědnosti za vady prodané věci, bylo dokazování v řízení před soudem prvního stupně zaměřeno na to, zda manželé , příjmení, coby žalobci v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku byli oprávněni požadovat slevu z kupní ceny a pokud ano, v jaké výši. V této souvislosti měla za to, že pokud jde o existenci skrytých vad (vada č. 4 a 5), které jsou pro posouzení věci podstatné, nebyla provedenými důkazy prokázána jejich existence v době prodeje domu a závěry znalce , znalec, , z nichž okresní soud vycházel, jsou do značné míry založeny na spekulacích a vycházejí z jednostranných tvrzení manželů , příjmení, . Pokud jde o vadu č. 4 (vada komínu), jsou závěry znalce o existenci vady založeny na nedoložení zpráv o pravidelných revizích. Závěr znalce přitom zcela přehlíží skutečnost, že dům byl řádně zkolaudován (což dokládá kolaudační rozhodnutí) a jedním z podkladů bylo také osvědčení o stavu komínů. Oba tyto listinné důkazy byly v řízení provedeny. V případě vady č. 5 (vada podlahového topení) znalec uvádí, že „nelze vyloučit vznik poruchy během užívání (například zvýšení tlaku v topném systému)“. To, zda vada existovala v době prodeje, tak nebylo postaveno najisto. V situaci, kdy soud dospěl k závěru, že manželé , příjmení, měli právo požadovat slevu z kupní ceny, jsou rovněž nesprávná skutková zjištění soudu vztahující se k výši slevy. Sleva ve výši 652.327 Kč, odpovídající nákladům nejdražšího z řešení, která dle vyjádření znalce přicházela do úvahy, neodpovídá požadavku přiměřenosti a není adekvátní rozsahu případného snížení funkčních vlastností domu či možností jeho využití. To zejména v situaci, kdy důsledkem vady je odpojení jedné větve topení, tedy nefunkční podlahové topení v jediné místnosti, a to v koupelně. Dle judikatury Ústavního soudu (viz nález ÚS sp. zn. III. ÚS 3432/15 ze dne 8. 8. 2017) je třeba v případě odstranění vady hledat řešení co nejméně nákladná, avšak přinášející adekvátní výsledek. Způsob odstranění vady, k němuž se přiklonil okresní soud, však požadavku neodpovídá. Tím spíše, že sami kupující vadu označovanou v posudku číslem 5. vyřešili tak, že postiženou větev podlahového vytápění pouze odpojili. Nesprávná skutková zjištění pak vedla okresní soud k nesprávnému právnímu posouzení věci, tj. že v daném případě není dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou, a že žalovaný neodpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie dle § 24 zákona o advokacii. Uplatněný nárok pak zahrnoval rovněž úrok z prodlení a náklady exekuce, která byla proti žalobkyni vedena, kdy v této souvislosti byly soudu předloženy důkazy, které však v důsledku nesprávného právního závěru neprovedl jako nadbytečné. Rovněž pak je nesprávné rozhodnutí okresního soudu ohledně nákladů řízení mezi účastníky, když mělo být užito ust. § 150 o. s. ř. Ve vztahu k nákladům státu pak žalobkyně nemohla být k jejich úhradě zavázána, neboť usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 9. 7. 2020, č. j. 21 C 109/2020100 jí bylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků.3. Vedlejší účastník a žalovaný se k podanému odvolání vyjádřili shodně tak, že navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Namítali, že ohledně skryté vady č. 4 (týkající se komína), není rozhodně pravdivé odvolací tvrzení žalobkyně, že závěry znalce jsou založeny na “nedoložení zpráv o pravidelných revizích ze strany žalobkyně“. Znalec v posudku a následně i při u jednání soudu řádně vysvětlil, že vada komínu existovala od počátku, tj. od postavení rodinného domu. Při opravě této skryté vady byla navíc novým majitelem domu pořízena fotodokumentace, která je přílohou znaleckého posudku. Pokud se znalec vyjadřoval k “nedoloženým revizním zprávám“, pak k dotazu právní zástupkyně žalobkyně výslovně uvedl, že pokud by mu byly doloženy revizní zprávy, pak by to bylo “na žalobu na revizního technika“, který by se podepsal pod to, že je komín v pořádku. Znalec jednoznačně uvedl, že při revizní prohlídce by muselo být zjištěno, že komín v pořádku není, že jsou tam obrácená hrdla, že není v pořádku zaústění do komína. Pokud se týká vady č. 5 (podlahové topení), pak žalobkyně závěry znalce opět interpretuje zavádějícím způsobem. Minimálně při jednání soudu dne 23. 8. 2023 znalec konstatoval, že lze učinit jednoznačný závěr, že stěny domu nesly známky nasákání vlhkosti a topení tedy muselo kapat již v době, kdy se dům prodával. Pokud se týká otázky výše přiměřené slevy, pak i zde soud dospěl ke správným závěrům, které řádně odůvodnil. Existence podlahového topení v nemovitosti je významným stavebnětechnickým prvkem, který při užívání nemovitosti poskytuje užívací komfort i energetické úspory. Pokud tedy noví majitelé kupovali od žalobkyně rodinný dům, předpokládali funkční podlahové vytápění. Žalobkyně rovněž argumentuje zavádějícím způsobem, když uvádí, že k nefunkčnosti podlahového topení došlo pouze v jediné místnosti, a to v koupelně, ačkoli ve skutečnosti je podlahové topení nefunkční rovněž v části obývacího pokoje. Žalobkyně opakovaně argumentuje tím, že kupující sami vyřešili vadu č. 5 tím, že odpojili jednu z větví podlahového topení a tím měli dosáhnout řešení, které z funkčního hlediska přináší adekvátní výsledek. Žalobkyně ovšem zcela pomíjí, že toto řešení kupující zvolili právě za situace, kdy se jim dostalo finanční kompenzace v podobě slevy z ceny předmětu koupě, tedy kupující obětovali komfort podlahového topení v koupelně a části obývacího pokoje za nižší cenu nemovitosti. Argumentace nálezem Ústavního soudu III. ÚS 3432/15 je pak nepřípadná, když naopak i v této Ústavním soudem posuzované věci bylo za rozhodující skutečnost pro stanovení výše přiměřené slevy považováno kritérium nákladů potřebných pro odstranění zjištěných vad. Okresní soud tedy věc nepochybně správně právně posoudil, pokud si vyřešil předběžnou otázku tak, že výše přiměřené slevy v původním řízení by činila částku 652.327 Kč a tedy, že žalobkyně by (jako žalovaná) v původním řízení bez ohledu na porušení povinnosti advokáta nebyla úspěšná, což znamená, že v nynějším řízení není dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti advokáta a vznikem tvrzené škody. Stejně tak zde není ani příčinná souvislost ve vztahu k nákladům exekuce. Pokud totiž žalobkyně v původním řízení nemohla být úspěšná a byla by jí proto uložena povinnost zaplatit žalobou požadovanou částku s příslušenstvím, pak by k prodlení žalobkyně a vzniku nákladů exekuce došlo v každém případě, nikoli v důsledku porušení povinnosti žalovaným advokátem.4. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.5. Pokud se jedná o skutková zjištění učiněná okresním soudem, tyto zcela odpovídají obsahu provedených důkazů a stejně tak tyto důkazy okresní soud vyhodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř., tj. jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Pro stručnost na ně proto odvolací soud v celém rozsahu odkazuje. Na základě hodnocení těchto důkazů dospěl okresní soud ke zcela logickým a dostačujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci, které rovněž správně právně posoudil.6. Platí to zejména ve vztahu k závěrům ohledně zastupování žalobkyně žalovaným v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 109 C 13/2019, a to na základě plné moci ze dne 30. 5. 2019. V uvedeném řízení se manželé , příjmení, domáhali po žalobkyni zaplacení slevy z kupní ceny ve výši 652.327 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 652.327 Kč od 12. 3. 2019 do zaplacení. To vše s tím, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost předat jim nemovitosti převedené na ně podle kupní smlouvy ze dne 27. 7. 2018 v ujednaném množství, jakosti a provedení, neboť nemovitosti vykazovaly vady, které vznikly před přechodem nebezpečí škody na ně jako kupující. Mimo jiné se jednalo o vadu označenou jak