11 Co 230/2025-30 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost vyklidit a odevzdat žalobci byt č. , hodnota, v domě čp. , číslo, na , adresa, , části , adresa, , jenž je součástí pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , sestávající ze dvou pokojů a kuchyně s přísl. ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 1.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání, jímž brojil pouze proti jeho nákladovému výroku, kterým mu okresní soud právo na náhradu nákladů řízení proti žalované v rozsahu 4/5 nepřiznal. K důvodům použití § 150 o. s. ř. uvedl, že žalovaná je zdravotně handicapovanou osobou se III. stupněm invalidity a má příjem ve výši 16.527 Kč. Nezohlednil ovšem další skutečnosti, zejména fakt, že žalobce žádal pouze o náhradu za soudní poplatek za žalobu. V rozsahu všech dalších nákladů (jízdného a paušálních výdajů dle vyhl. č. 254/2015 Sb.) se svého práva vzdal. Žalovaná byla o vyklizení bytu žalobcem opakovaně, avšak bezvýsledně upomenuta. Žalobce odkládal podání žaloby vzhledem k příslibu, že žalovaná si najde jiné bydlení, což neučinila. Podle judikatury NS ČR (např. usnesení ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3081/2014) okolnostmi hodnými zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř. se rozumí takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci neměl úspěch, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Takové okolnosti nelze spatřovat pouze v tom, že by přiznání náhrady nákladů přivodilo jednomu účastníku větší újmu než účastníku druhému. Porovnání dopadu uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkových sfér účastníků může mít z hlediska aplikace § 150 o. s. ř. vliv pouze tehdy, přistupují-li ke skutečnosti, že by jejich přiznání přivodilo jednomu účastníku větší újmu než účastníku druhému, okolnosti další. Nemůže jít o okolnosti libovolné, nýbrž jen o takové, jež mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. K citovaným judikaturním závěrům okresní soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení nepřihlédl. Žalobce okresnímu soudu dále vytýkal, že k případnému použití ust. § 150 o. s. ř. neměl možnost se vyjádřit. Domáhal se změny rozsudku okresního soudu v napadené části tak, že žalované bude uloženo zaplatit žalobci na náhradě prvostupňových nákladů řízení částku 5.000 Kč.3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v části dotčené odvoláním, tj. v odstavci II. výroku, postupem dle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Učinil tak se závěrem, že odvolání je důvodné.5. Řízení bylo zahájeno žalobou doručenou okresnímu soudu dne 27. 6. 2025 s návrhem, ať je žalované uložena povinnost vyklidit a odevzdat žalobci byt výše specifikovaný. Žalobce odůvodnil žalobu následující skutkovou verzí, kterou v řízení také prokázal: Nájem žalované k označenému bytu byl naposledy sjednán dodatkem č. , číslo, nájemní smlouvy ze dne , datum, . Za účelem dalšího prodloužení nájemního poměru byla žalovaná dne 23. 4. 2025 upozorněna žalobcem na nutnost předložit mu doklad o absenci dluhu, na případné skončení nájemního poměru a na svou povinnost byt vyklidit do 9. 5. 2025 za předpokladu, že požadovaný doklad nedodá. Žalovaná potvrzení o bezdlužnosti nedoložila a byt ve stanovené lhůtě nevyklidila. Dodatečná lhůta ke splnění povinnosti byt vyklidit jí byla stanovena do 30. 5. 2025; žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem doručeným dne 22. 5. 2025. V písemném vyjádření k žalobě ze dne 21. 8. 2025 žalovaná uvedla, že se žalobou nesouhlasí, a navrhla její zamítnutí. Na tomto svém procesním stanovisku v řízení před okresním soudem trvala.6. Žalobce zaplatil soudní poplatek za žalobu dne 31. 7. 2025 v částce 5.000 Kč.7. Okresní soud nařídil ve věci jednání na den 14. 10. 2025. Žalobce před vydáním napadeného rozsudku požádal o náhradu nákladů ve výši hodnoty zaplaceného soudního poplatku za žalobu. Okresní soud rozhodl o náhradě nákladů v poměru mezi účastníky, aniž zjišťoval cokoli o majetkových poměrech účastníků a aniž žalobce vyzval, aby se k možnosti použití § 150 o. s. ř. vyjádřil.8. Podle § 150 o. s ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.9. Odvolací námitka žalobce o absenci důvodů pro použití § 150 o. s. ř. je opodstatněná. Žalobce v řízení uspěl, a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu vzniklo právo na náhradu účelně zaplacených nákladů. Mezi ně náleží hodnota soudního poplatku za žalobu, tj. částka 5.000 Kč. Žalovaná o použití ust. § 150 o. s. ř. nepožádala a neuvedla okolnosti, jež by aplikaci cit. ust. odůvodňovaly. Okresní soud účastníky řízení neseznámil se svým záměrem v otázce náhrady nákladů řízení uplatnit moderační právo a nedal jim příležitost se k němu vyjádřit, čímž porušil princip rovnosti účastníků řízení. Nezabýval se otázkou, jaký je konkrétní zdravotní stav žalované a zda tento stav může být důvodem k odepření náhrady žalobci. Relevantní tvrzení ohledně mimořádných okolností ve smyslu § 150 o. s. ř. žalovaná nepřednesla ani v odvolacím řízení. Žalobce vyúčtoval pouze část nákladů, o jejichž náhradu mohl jako procesně úspěšný účastník důvodně požádat. Krajský soud dále zohlednil, že žalobce uplatnil své právo na vyklizení bytu proti žalované až poté, kdy jí poskytl delší lhůtu ke splnění její povinnosti byt vyklidit. Přiléhavý je tedy žalobcův odkaz na usnesení NS ČR ze dne 13. 8. 2014, sp. z. 22 Cdo 3081/2014, jehož závěry lze v dané věci rovněž použít. Předpoklady pro aplikaci § 150 o. s. ř. nebyly splněny.10. Krajský soud s těmito závěry podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek okresního soudu v napadené části změnil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů prvostupňového řízení ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto usnesení částku 5.000 Kč.11. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobce, který s odvoláním uspěl, o náhradu odvolacích nákladů nepožádal. Podle obsahu spisu mu v souvislosti s odvoláním náklady nevznikly.