16 Co 190/2025-25 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 506 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 286 Kč za dobu od 18. 7. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 220 Kč za dobu od 18. 10. 2024 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 2 373 Kč.2. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti výroku o nákladech řízení, podala odvolání žalobkyně, která namítala, že soud prvního stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení nesprávně aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť při vyčíslení nákladů na právní zastoupení žalobkyně u odměny zástupce za dva ze tří úkonů právní pomoci přiznal částku 300 Kč za úkon. Žalobkyně proti samotné aplikaci § 14b advokátního tarifu odvoláním nebrojila. Měla však za to, že soud prvního stupně měl u každého ze tří úkonů právní pomoci přiznat náhradu odměny právního zástupce ve výši 400 Kč s ohledem na tarifní hodnotu převyšující 10 000 Kč. Soud prvního stupně tak měl namísto částky 2 373 Kč na náhradě nákladů řízení správně přiznat částku 2 615 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 6 advokátního tarifu) a náhrada ve výši 315 Kč odpovídající 21% sazbě DPH podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř.3. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, jakož i řízení jemu předcházející, bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání je zcela důvodné.4. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.5. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalobkyně doložila, že předtím, než se domáhala zaplacení své pohledávky u soudu, vyzvala žalovanou v souladu s citovaným ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. tzv. předžalobní výzvou ze dne 27. 1. 2025 k zaplacení jistiny s příslušenstvím do 7 dnů od doručení výzvy, a to včetně upozornění, že jinak bude věc řešena soudní cestou a dojde k navýšení dlužné částky o náklady soudního řízení. Jelikož žalovaná přes toto upomenutí v uvedené lhůtě dluh včas neuhradila, má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení.6. Žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, a to včetně náhrady nákladů za zastoupení advokátkou a zaplacený soudní poplatek. Výši těchto nákladů je nutno v souladu s § 151 odst. 2 věta prvá, část za středníkem, o. s. ř. určit podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), což soud prvního stupně učinil.7. Soud prvního stupně náležitě přihlédl k tomu, že šlo o spor do 50 000 Kč a že řízení bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, neboť náhradu odměny za zastoupení advokátem určil podle § 14b advokátního tarifu. Přehlédl však, že tarifní hodnota převyšovala 10 000 Kč, proto měl u každého ze tří úkonů právní pomoci přiznat náhradu odměny ve výši 400 Kč, nikoli pouze ve výši 300 Kč. Zástupce žalobkyně učinil tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastupování, přebžalobní výzva a návrh na vydání elektronického platební rozkazu) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, což představuje celkem 1 200 Kč. Vedle odměny má žalobkyně právo dále na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč [3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu], tj. celkem 1 500 Kč. Tuto částku je třeba navýšit o náhradu za 21 % DPH ve výši 315 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. Žalobkyni náleží rovněž náhrada za zaplacený soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč. Celkem tak soud prvního stupně měl správně přiznat na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč.8. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II per analogiam podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 2 615 Kč.9. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch, proto má právo i na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení jí vznikly náklady ve výši 726 Kč, které spočívají v odměně za jeden úkon právní služby (sepis odvolání) ve výši 150 Kč z tarifní hodnoty 242 Kč podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu (k otázce tarifní hodnoty srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 1992, sp. zn. 1 Cdo 47/93, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 2/1996), a jednom režijním paušálu ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 600 Kč. Tuto částku je třeba opět navýšit o náhradu za 21 % DPH ve výši 126 Kč.