8 Co 169/2025-87 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 24.237 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 4.693 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 19.544 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení (odstavec I. výroku) a dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11.979 Kč (odstavec II. výroku).2. Okresní soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu, na základě které žalovaná odebírala elektřinu do odběrného místa a byla povinna za to zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kupní cenu. Žalobkyně prokázala, že do odběrného místa bylo dodáno v období 1. 9. 2021 až 30. 9. 2021 4,355 MWh elektřiny a v období 1. 10. 2021 až 13. 10. 2021 2,735 MWh elektřiny. Žalobkyně doložila smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, dle této smlouvy měla dodávat právní předchůdkyně žalobkyně žalované elektřinu v době od 1. 8. 2017 do 31. 12. 2019. Ve vztahu k žalovanému období však žalobkyně neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o dodávkách služeb elektrické energie do předmětného odběrného místa, když dle smlouvy předložené žalobkyní měla právní předchůdkyně žalobkyně dodávat a žalovaná odebírat elektřinu jen do 31. 12. 2019 a smlouva mohla být měněna jen písemnými dodatky. Žádný takový dodatek nebyl soudu předložen. Za této situace dospěl okresní soud k závěru, že nárok žalobkyně by vůči žalované mohl být posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, zbavila se možnosti být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout důkazy k prokázání trvání smluvního vztahu, resp. výše kupní ceny, když žalobkyně neprokázala, v jaké výši měla být dohodnuta kupní cena za odebranou elektřinu v žalovaném období a stejně tak nemohla být ani poučena ve vztahu k prokázání výše nároku na vydání bezdůvodného obohacení (tj. zejména k doplnění tvrzení a prokázání skutečností, kdy, jakým způsobem, v jakém rozsahu a zejména v jaké výši se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně a dále, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení (resp. k zaplacení peněžité náhrady). Žalobkyně tedy ve vztahu k žalovanému nároku neunesla břemeno tvrzení ani důkazní a proto byla žaloba zamítnuta.3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Uváděla, že okresní soud správně zjistil existenci smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, který vznikl na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny , Anonymizováno, . Rovněž správně zjistil, že v článku II., bod 2 smlouvy je uvedeno, že dodávka elektřiny do odběrných míst zákazníka byla sjednána pro období od 1. 8. 2017 do 31. 12. 2019 a v případě prolongace smlouvy se dodávka měla prodloužit o další kalendářní rok. Za správné lze označit i zjištění, že v čl. VIII., bod 7 smlouvy bylo ujednáno, že smlouva může být měněna a doplněna pouze vzestupně číslovanými písemnými dodatky podepsanými k tomu oprávněnými zástupci smluvních stran. Nicméně okresní soud již dále nezjistil, že v čl. VIII. bod 6 bylo ujednáno, že pokud jedna ze smluvních stran písemně nesdělí druhé smluvní straně nejpozději do 31. 8. před 31. 12. 2019, že nemá zájem na pokračování smluvního vztahu po tomto datu, prodlužuje se smluvní vztah o jeden rok, a to i opakovaně. S ohledem na uvedené tak okresní soud došel k nesprávnému závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o existenci smluvního vztahu v roce 2021, kdy vznikly dvě žalované pohledávky z faktur č. , číslo, a č. , číslo, . Žalobkyně od počátku existenci smluvního vztahu v roce 2021 tvrdila. Žalovaná pak tuto existenci vůbec nerozporovala. Její obrana spočívala toliko ve zpochybnění odebraného množství elektřiny. Právní předchůdkyně žalobkyně i po 31. 12. 2019 žalované elektřinu dodávala, žalovaná ji odebírala, a dokonce za elektřinu platila. Lze tak s naprostou jistotou tvrdit, že smluvní vztah, založený smlouvou v roce 2017, pokračoval i v roce 2021, a to v důsledku automatického obnovování smluvního vztahu sjednaného v přehlédnutém čl. VIII. odst. 6 smlouvy. V témže ustanovení pak byla upravena i cena odebírané elektřiny, a to odkazem na aktuální ceník pro dané budoucí období.4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil. Měla za to, že i pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky trval, výsledek sporu by byl stejný. V daném případě žalobkyně neprokázala sjednanou výši kupní ceny, ani její splatnost a v neposlední řadě pak má žalovaná za to, že minimálně částka, účtovaná fakturou č. , číslo, , znějící na 4.693 Kč, je promlčená. V této souvislosti proto vznesla námitku promlčení ve vztahu k danému nároku.5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.6. Odvolací soud poté, co u jednání opětovně provedl k důkazu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, , souhlasí se závěry okresního soudu o skutkovém stavu potud, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, a žalovaná se dne 19. 7. 2017 dohodly, že společnost , právnická osoba, bude dodávat žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, , a to v období od 1. 8. 2017 do 31. 12. 2019, a žalovaná bude hradit dohodnutou cenu. Dále bylo dohodnuto, že v případě prolongace smlouvy se dodávka prodlužuje o další kalendářní rok. Cena plnění byla dohodnuta pro roky 2017, 2018 a 2019 na částku 1.142 Kč za MWh ve vysokém tarifu. Mezi stranami bylo dále dohodnuto (čl. III bod 2 a 3 smlouvy), že součástí ceny jsou i ceny za službu dopravy elektřiny a další regulované platby dle cenového rozhodnutí ERÚ. V čl. IV bod 5 smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splatné pohledávky ze strany žalované je společnost , právnická osoba, oprávněna účtovat žalované smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně, a to až do zaplacení. Dále bylo mezi účastníky dohodnuto, že smlouva může být měněna a doplňována pouze písemnými dodatky podepsanými k tomu oprávněnými zástupci smluvních stran. Do odběrného místa na adrese , adresa, , bylo za období 1. 9. až 30. 9. 2021 dodáno 4,355 MWh elektřiny a za období od 1. 10. 2021 do 13. 10. 2021 2,735 MWh elektřiny (srov. potvrzení společnosti , právnická osoba, . ze dne 24. 3. 2025). Společnost , právnická osoba, vystavila žalované vyúčtování č. , hodnota, znějící na částku 4.693 Kč se splatností 22. 10. 2021 a dále vyúčtování č. , hodnota, znějící na částku 19.544 Kč se splatností 30. 11. 2021 (srov. fakturu č. , hodnota, a fakturu č. , hodnota, ). Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti , právnická osoba, postoupena na žalobkyni (srov. smlouvu o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 9. 2022). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, bezvýsledně.7. Pokud však na daném místě okresní soud uzavřel, že předmětná smlouva o sdružených dodávkách elektřiny uplynutím sjednané doby, tj. dnem 31. 12. 2019 zanikla, nelze s jeho závěry souhlasit, neboť zjevně pominul, že v čl. VIII. bod 6 předmětné smlouvy bylo sjednáno, že pokud jedna ze smluvních stran písemně nesdělí druhé smluvní straně nejpozději do 31. 8. před uplynutím doby uvedené v odst. 5 daného článku (tj. před 31. 12. 2019), že nemá zájem na pokračování smluvního vztahu po uplynutí této doby, prodlužuje se trvání smlouvy o dobu 1 roku, a to i opakovaně. V případě prodloužení smluvního vztahu dle ustanovení tohoto odstavce bude pro zákazníka závazná cena elektřiny platná od 1. 1. nadcházejícího období, která mu bude vhodným způsobem sdělena.8. Žádný z účastníků pak v tomto směru netvrdil a tím méně prokazoval, že by oznámil druhé straně svůj zájem o neprodloužení trvání dané smlouvy kdykoliv od roku 2020 a rovněž pak ani nezpochybňoval účtovanou cenu elektřiny včetně ceny dopravy elektřiny a regulované složky, která byla stanovena ve smyslu příslušného ujednání v čl. III. smlouvy a v čl. VIII. bod 6 smlouvy pro žalované období s platností od 1. 1. 2021. Žalovaná pak do koncentrace řízení před soudem prvního stupně zpochybňovala pouze výši odebrané elektřiny, nicméně tuto lze vzít za prokázanou z potvrzení společnosti , právnická osoba, . ze dne 24. 3. 2025. Ani přes poučení před soudem odvolacím pak žalovaná nenabídla taková tvrzení a důkazy, pro které by z daného potvrzení nebylo možno vycházet.9. Po právní stránce tak lze v projednávané věci uzavřít, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny do odběrného místa žalobkyně