8 Co 191/2025-72 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 30.413 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím od 26. 11. 2024 do zaplacení. Žaloba na zaplacení částky: a) 29.477,10 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím, b) 23.915,90 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím, c) 24.558,96 Kč s úrokovým příslušenství, byla zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Proti tomuto rozsudku, a to proti odstavci II. výroku, podala žalobkyně včas odvolání a domáhala se jeho změny tak, že žalované bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.687 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 26. 11. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku a že jí bude přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Namítala, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že se žalovaná obohatila pouze o částku 14.746 Kč, když předmětem smlouvy o zápůjčce byla částka ve výši 20.000 Kč. Bezdůvodné obohacení představuje celkovou částku poskytnutou žalované, nikoliv pouze částku vyplacenou tzv. na ruku žalované. Žalovaná obdržela částku 20.000 Kč. Žalovaná neobdržela pouze částku 14.746 Kč, jak mylně uvádí soud I. stupně, když obohacením je třeba rozumět celkový finanční prospěch žalované, tedy i ten, který byl započten na úhradu dluhu žalované, přestože tato část nebyla reálně vyplacena na ruku žalované. To se týká pohledávky č. , číslo, . Pokud se týká pohledávky , číslo, , soud I. stupně dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že se žalovaná obohatila pouze o částku 13.211 Kč, když předmětem smlouvy o zápůjčce byla částka 20.000 Kč, na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně zápůjčku ve výši 20.000 Kč, když smlouva byla uzavřena , Anonymizováno, a bezdůvodné obohacení představuje celkově poskytnutou částku ve výši 20.000 Kč, kdy žalovaná neobdržela pouze částku 14.746 Kč, jak mylně uvádí okresní soud a žalobkyně má nárok na zaplacení částky nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 17.700 Kč (20.000 mínus 2.300 Kč, které žalovaná zaplatila). Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni částku 5.687 Kč s úrokovým příslušenstvím.3. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.4. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části, v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.5. Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěními učiněnými okresním soudem, že dne , Anonymizováno, byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20.000 Kč a žalovaná potvrdila převzetí částky 14.746 Kč a částka 5.254 Kč byla použita na splacení dříve uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na poskytnutý úvěr zaplatila žalovaná žalobkyni celkem 13.700 Kč. Okresní soud pak dospěl k závěru, že zbývá uhradit dluh 1.046 Kč. Smlouvou o úvěru ze dne , datum, , č. , číslo, věřitel poskytl žalované jako spotřebiteli úvěr ve výši 22.000 Kč a na tuto částku uhradila žalovaná celkem 9.900 Kč a na celkový úvěr zbývá žalované uhradit částku 12.100 Kč. Na základě smlouvy o úvěru ze dne , Anonymizováno, , č. , číslo, se věřitel zavázal poskytnout žalované jakožto spotřebiteli úvěr ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaná potvrdila převzetí částky 13.211 Kč a částka 6.789 Kč byla použita na splacení dříve uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na tuto částku uhradila žalovaná 2.300 Kč, a to 23. 12. 2022.6. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s právními závěry učiněnými okresním soudem, což rovněž nebylo odvolatelkou zpochybňováno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované a nesplnila tak povinnost uloženou § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZoSÚ), ve smyslu § 87 citovaného zákona má žalobkyně nárok na rozdíl mezi prokazatelně vyplaceným úvěrem a splátkami žalovanou zaplacenými.7. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle názoru odvolacího soudu okresní soud pochybil při stanovení výše bezdůvodného obohacení, které má žalovaná žalobkyni vrátit. Okresní soud vzal správně za prokázáno, že část peněz z poskytnutých úvěrů byla použita na zaplacení úvěrů, které věřitel dlužníkovi poskytl již dříve na základě jiných smluv. Toto však nemůže mít vliv na to, že v případě neplatnosti pozdější smlouvy o úvěru musí dlužník věřiteli vrátit i takovou nesplacenou část jistiny poskytnutého úvěru. To, zda v závazkovém vztahu, vzniklém podle předchozích smluv o úvěru, zaplatil dlužník věřiteli více, než měl, mohlo být řešeno jen v rámci tohoto závazkového vztahu a nikoliv v tomto řízení, kterým se žalobkyně domáhá zaplacení částek nezaplacených žalovanou, a to především z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, a ze smlouvy o úvěru č. , číslo, . Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , na jejíž úhradu směřovala částka 5.254 Kč ze smlouvy o úvěru č. , číslo, , nebyla ani předmětem tohoto sporu a stejně tak nebyla předmětem sporu smlouva o úvěru č. , číslo, , na který žalovaná z poskytnutého úvěru č. , číslo, uhradila částku 6.789 Kč. Tento závěr rovněž vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 33 Icdo 154/2022.9. Výše bezdůvodného obohacení tak u smlouvy o úvěru č. , číslo, , uzavřené dne , datum, , činí 6.300 Kč, když žalované byla poskytnuta částka 20.000 Kč a na tuto uhradila 13.700 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, činí výše bezdůvodného obohacení 12.100 Kč, když žalovaná obdržela částku 22.000 Kč a zaplatila 9.900 Kč. U smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, činí výše bezdůvodného obohacení 17.700 Kč, když žalovaná obdržela částku 20.000 Kč a na tuto uhradila 2.300 Kč. Na základě takto poskytnutých neplatných úvěrových smluv obdržela žalovaná celkem částku 62.000 Kč, na tuto uhradila 25.900 Kč a k úhradě zbývá částka 36.100 Kč. Pokud okresní soud přiznal žalobkyni částku 30.413 Kč, pak k úhradě žalované zbývá částka 5.687 Kč (36.100 - 30.413).10. S ohledem na shora uvedené odvolací soud změnil v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. rozsudek okresního soudu v odstavci II. výroku tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 5.687 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.11. Z této částky dle názoru odvolacího soudu nemá žalobkyně nárok na úroky z prodlení, a to ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy v případě neplatné smlouvy dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka – spotřebitele. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Jelikož se doposud žalovaná nedostala do prodlení se zaplacením částky 5.687 Kč, pak nemá žalobkyně nárok na úroky z prodlení z této částky. Z toho důvodu byl rozsudek okresního soudu, pokud byla zamítnuta žaloba ohledně zaplacení 12,75% úroku z prodlení ročně z částky 5.687 Kč za dobu od 26. 11. 2024 do zaplacení, jako věcně správný potvrzen, v souladu s ust. § 219 o. s. ř.12. V souladu s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. V řízení před soudem I. stupně byla žalobkyně v převážné míře neúspěšná, když se celkem domáhala včetně úrokového příslušenství zaplacení částky 140.993,58 Kč, přiznána jí byla včetně úrokového příslušenství částka 38.202,45 Kč. Žalované v řízení před soudem I. stupně žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně tak, že žádný z účastníků na ně nemá nárok.13. Pokud se týká náhrady nákladů řízení před odvolacím soudem, pak žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 93,5 %, neúspěšná v rozsahu 6,5 % a náleží jí tak náhrada nákladů řízení v rozsahu 87 %. Za odvolací řízení náleží zástupci žalobkyně odměna za 2 úkony právní služby po 1.500 Kč, a to za podané odvolání a účast u odvolacího jednání, v souladu s ust. § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 2 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, tj. 3.900 Kč a z této částky 21% DPH, tj. 819 Kč. Dále náleží zástupci žalobkyně náhrada za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 1.000 Kč. Celkem činí náklady odvolacího řízení 5.719 Kč, 87 % činí 4.975,53 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám zás