8 Co 20/2025-165 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem v odstavci I. výroku okresní soud určil, že žalovaný je vlastníkem stavby kanalizačního řádu vedeného po pozemku par. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, zapsaného na LV č. , hodnota, , pozemku par. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, zapsaného na LV č. , hodnota, , pozemcích par. č. , hodnota, a par. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, zapsaných na LV č. , hodnota, , to vše zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , vedeného v linii kanalizačních šachet vyznačených a očíslovaných dle geodetického zaměření stavby kanalizace ze dne , Anonymizováno, , v linii mezi šachticemi č. , hodnota, a č. , hodnota, , spojnicí přes šachtice č. , hodnota, a č. , hodnota, , když tyto body jsou určeny geodetickým zaměřením dle souřadnicového systému JSTK takto:, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, AnonymizovánoDále pak v odstavci II. výroku okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 237.016 Kč.2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta. V prvé řadě měl za to, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil otázku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení u žalobců e) a g) coby spoluvlastníků pozemku parc. č. , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, , neboť není zřejmé, jak by se toto mělo projevit na jejich současném právním postavení. Skutečnost, že budovy v jejich vlastnictví jsou na spornou část kanalizace napojeni, naléhavý právní zájem nezakládá. Dále se okresní soud nesprávně vypořádal s posouzením pasivní legitimace žalovaného ve sporu. Ze čtených listin totiž vyplynulo, že jako investoři stavby kanalizace na , adresa, připadaly celkem tři „subjekty“: Městský úřad , adresa, , Okresní úřad , Anonymizováno, a Krajský investorský útvar , adresa, (Inženýrská správa , Anonymizováno, ). Soud prvního stupně pak bez dalšího stanovil, že investorem stavby byl Městský úřad ve , adresa, , aniž by však jakkoliv odůvodnil, z jakých důvodů ostatní subjekty vyloučil. Nadto nelze bez dalšího klást rovnítko mezi investorstvím Městského úřadu ve , adresa, coby orgánu (organizační jednotky) obce a vlastnictvím města , adresa, coby veřejnoprávní korporace nadané samostatnou právní subjektivitou. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby č. , Anonymizováno, se navíc podává, že Městský úřad ve , adresa, vystupoval pouze v pozici „budoucího uživatele“ kanalizace, když tato měla být vložena do majetku (základního kapitálu) společnosti SmVaK , adresa, a.s. Tak se nepochybně i stalo, když společnost SmVaK , adresa, a.s. se ke stavbě kanalizace dodnes coby její vlastník hlásí. Pokud v daném případě vznikla kanalizace jako jedna stavba (jak dovodil okresní soud), nedává výrok I. napadeného rozhodnutí právně smysl. V případě sporné části kanalizace se ve skutečnosti jedná o tzv. sdruženou kanalizační přípojku ve spoluvlastnictví žalobců coby vlastníků pozemků nebo staveb na ni připojených. Z žádného důkazu pak nevyplývá závěr soudu o tom, že stavebním povolením byla povolena stavba kanalizace včetně „nově rozšířené a vyprojektované větve kanalizace , Anonymizováno, , šachty , Anonymizováno, dle projektu , Anonymizováno, , pro domy v , Anonymizováno, ulici až k budově , právnická osoba, ., v čísle popisném nyní , Anonymizováno, “. Naopak kolaudační rozhodnutí „popisuje stavbu betonových trub DN 300 v délce 114 m, včetně 7 kusů revizních šachet, což odpovídá pouze kanalizaci v , adresa, .“ Pokud toto okresní soud označil za nesprávné, pak tímto závěrem nepřípustně porušil zásadu presumpce správnosti správních aktů vydaných orgány veřejné správy. Vymezená stavba kanalizace v žádném případě nezahrnuje stavbu sdružené kanalizační přípojky na pozemcích žalobců. Správnost uvedeného závěru pak podporuje i skutečnost, že za kanalizační přípojku předmětnou stavbu považuje i vlastník kanalizace na , adresa, – společnost SmVaK , adresa, a.s. Vlastníkem takové kanalizační přípojky pak musí být žalobci coby vlastníci pozemků nebo staveb na ni připojených, neprokáže-li se opak. Jako důkaz o opaku pak zcela nelze akceptovat ničím nepodložený závěr soudu o tom, že „žalobci jako vlastníci pozemků nejsou vlastníky kanalizační přípojky, když se na financování stavby nijak nepodíleli, nebyli účastníky správního řízení, nerozhodovali o projektu, a pouze pasivně trpěli položení kanalizace do svého pozemku“. Jen např. ze zápisu z jednání ze dne 29. 4. 1992 (MěÚ ve , Anonymizováno, ze dne 14. 5. 1992) či dopisu MěÚ ve , Anonymizováno, ze dne 22. 4. 1992 lze s jistotou dovodit, že majitelé nemovitostí mezi ulicemi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byli jednání souvisejících s výstavbou kanalizace na , adresa, účastni a zároveň byli vyzváni k rekonstrukci svých přípojek. Tomu konečně i odpovídá poznámka v zápise o předání a převzetí budovy nebo stavby č. , Anonymizováno, , která uvádí, že „realizace kanalizačních přípojek pro domy , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, … není předmětem předávacího protokolu“.3. Žalobci se k podanému odvolání vyjádřili tak, že navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil. Uváděli, že k vlastnictví kanalizace na , adresa, ze strany SmVaK se vyjádřil svědek , jméno FO, , ředitel kanalizací SmVaK , adresa, a tento svědek uvedl, že větev kanalizačního řadu, která je předmětem toho sporu, není ve vlastnictví SmVaK , adresa, a tato k této části kanalizace nikdy nepřistupovala jako ke svému majetku a nestarala se o ni. Byl to totiž investor označený jako Městský úřad , adresa, , který nedostatečně zajistil předání vybudované stavby kanalizace pro domy v , Anonymizováno, ulici a vydání kolaudačního rozhodnutí v jasně vymezeném rozsahu. Tento závěr okresního soudu jednoznačně vyplývá z provedeného dokazování listinami, v nichž je zachyceno, že „zmatečnost postupu“ zavinil právě tento investor tím, že začal původně plánovanou stavbu rozšiřovat. Následně pak toleroval přepisování chybného popisu stavby z jednoho dokumentu do druhého. Žalobci ani jejich právní předchůdci nebyli účastníky žádného řízení a nebylo v jejich moci obsah těchto dokumentů jakkoliv ovlivnit. Předmětné vedení kanalizace v pozemcích žalobců pak neodpovídá kanalizačním přípojkám. I tento závěr soudu má oporu v provedeném dokazování, zejména obsah jednotlivých projektů a časová osa jejich realizace. Je proto bezpředmětné řešit jakékoliv kanalizační přípojky, které nejsou předmětem Projektu , Anonymizováno, , nýbrž až následného Projektu , Anonymizováno, , a které jsou vystavěny až po ukončení výstavby kanalizace , Anonymizováno, ul. dle , anonymizováno, jejíž součástí je předmětná větev , Anonymizováno, . Žalobci hradili pouze kanalizační přípojky z kameninových trub DN 200 a na předchozí stavbě a financování ostatní kanalizace se nepodíleli, což potvrzují svědecká výpověď paní , jméno FO, a účastnická výpověď , jméno FO, . Pokud žalovaný odkazuje na stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, v nichž je zachycena „stavba kanalizace v ul , Anonymizováno, z trub DN 300, v délce 114 m, včetně revizních šachet“, pak účelově pomíjí, že oba tyto dokumenty výslovně také uvádějí pozemky, ve kterých se vybudovala kanalizace, která je předmětem tohoto sporu, přičemž tyto pozemky nikdy nebyly součástí úvodního základního projektu před jeho rozšířením. V daném případě se ani nemůže jednat o sdruženou kanalizační přípojku, což je pojem, který platné právo nezná. Žádnou dohodu o společném odkanalizování budov jednou kanalizační přípojkou pak žalobci mezi sebou neuzavřeli. Pokud se jedná o naléhavý právní zájem na určení u žalobců označených pod písm. e) a g), pak tento je totožný tomu, z jakého vedou tento spor i ostatní žalobci. Jakmile bude nezbytné opravit kanalizaci, která je předmětem sporu a která odvádí splašky ze všech domů na uvedenou část připojených, bude se jednat o velice nákladnou investici do opravy potrubí uloženého v hloubce , Anonymizováno, . V případě, kdyby nebylo najisto postaveno, kdo je povinen rekonstrukci provádět a hradit náklady s tím spojené, byli by žalobci nuceni takovou otázku v dalším sporu řešit. Výsledek tohoto sporu tak najisto vyřeší postavení citovaných žalobců vůči aktuálnímu žalovanému ve vztahu k dané části kanalizace. Pokud se dále jedná o argument nedostatku pasivní legitimace žalovaného spočívající v striktním odlišení rolí Městského úřadu a Města, pak je nutno uvést, že celá stavba probíhala na počátku 90. let, v době celospolečenských změn. Jako investorovi a účastníku řízení byly Městskému úřadu ve , adresa, adresovány správní akty, především stavebního rozhodnutí a kolaudace a tento byl aktivním účastníkem procesu stavby. Stavební úřad tímto označením pojmenoval toho, kdo o stavbu žádal a kdo ji následně uvedl do provozu (kolaudoval). Je tedy zjevné, že stavební úřad ani nikdo z o