11 Co 159/2024-331 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky každý z ideální jedné poloviny pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p. č. , číslo, jsou vymezeny spojnicí lomových bodů označených v dokumentaci Vytyčení vlastnické hranice číslo zakázky číslo , hodnota, zhotovenou společností , právnická osoba, ., , tituly před jménem, , jméno FO, , úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem pod čísly , číslo, , č. , hodnota, č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, a jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, jsou vymezeny spojnicí lomových bodů pod číslem , hodnota, a číslem , hodnota, , dále pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p. č. , číslo, jsou vymezeny spojnicí lomových bodů označených v téže dokumentaci o vytyčení vlastnické hranice zhotovené , tituly před jménem, , jméno FO, pod body číslo , hodnota, , číslo , hodnota, , číslo , hodnota, , číslo , hodnota, , číslo , hodnota, číslo , hodnota, číslo , hodnota, , číslo , hodnota, , číslo , hodnota, a číslo , hodnota, , a jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p. č. , číslo, jsou vymezeny spojnicí lomových bodů označených v dokumentaci pod číslem , hodnota, a číslo , hodnota, a číslo , hodnota, . Dále pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p. č. , číslo, jsou vymezeny v téže vytyčovací dokumentaci pod číslem , hodnota, , číslo , hodnota, , číslo , hodnota, , číslo , hodnota, a číslo , hodnota, (výrok I.). Dále zavázal žalobce zaplatit společně a nerozdílně žalované na nákladech řízení 33.379 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.) a zavázal žalobce společně a nerozdílně zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech řízení částku 32.839 Kč (výrok III.).2. Rozsudek napadli žalobci včasným odvoláním. Navrhovali zrušit napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení s ohledem na nezbytnost vyhotovení geometrického plánu, který musí být součástí rozsudku a jehož vypracování k návrhu žalobců soud zamítl. Fakticky požadovali změnu rozsudku okresního soudu a vyhovění žalobě. Žalobci rozporovali tvrzení okresního soudu v odůvodnění napadeného rozsudku, že se domáhají určení vlastnictví k části pozemku žalované, když takovéto tvrzení je nepravdivé a nemá žádnou oporu ve spise. Žalobci se podanou žalobou prvotně domáhali vůči žalované určení průběhu hranic mezi jejich pozemky p. č. , číslo, a pozemky žalované p. č. , číslo, vše v k. ú. , adresa, . Uvedené pozemky žalobců a žalované mají společnou vlastnickou hranici, přičemž hranice mezi pozemky v katastrální mapě je zakreslená s přesností lomových bodů s kódem charakteristiky kvality souřadnic 4 až 8 a v takovém případě může být mezní polohová chyba 2,83 m, což představuje pruh pozemku, který si mohou nárokovat obě strany sporu. Na základě objednávky žalobců došlo k prvnímu vytyčení vlastnické hranice , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 2002, z něhož pro další vytyčení vycházela rovněž žalovaná. Žalobci v žalobním petitu po výzvě okresního soudu požadovali určení vlastnického práva z původního žalobního návrhu na určení hranic pozemků, přičemž ke zpřesnění žalobního petitu navrhli vypracování geometrického plánu zhotoveného na základě vytyčení hranic pozemků provedených v roce 2002 společností , právnická osoba, . a jeho zaměstnancem , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobní petit tak zní, že jsou podílovými spoluvlastníky ke svým pozemkům a nikoli k pozemkům žalované či jejím částem, přičemž součástí určení má být hranice těchto pozemků žalobců, která je určena dle vytyčení provedeného na základě údajů v katastrální mapě, s nímž žalovaná nevyslovila svůj nesouhlas. Žalobci se tak nedomáhali určení vlastnictví k žádné části pozemků žalované, jak tvrdí soud. Byla to naopak žalovaná, která dlouhodobě opakovaně neoprávněně a bezdůvodně užívala a poškozovala výše uvedené pozemky žalobců, což vedlo žalobce k podání žaloby z důvodu naléhavého právního zájmu. Žalobci tvrdí, že reálný stav neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, tedy že žalovaná reálně svým faktickým chováním a jednáním neuznává hranice pozemku vytyčené na základě zápisu v katastru nemovitostí, přestože k žádnému ze tří provedených vytyčení nikdy dříve nevznesla žádné výhrady a neoprávněně užívá část pozemku žalobců. Žalobci se domáhají platnosti vyvratitelné právní domněnky, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, tedy, že skutečný právní stav (vlastnické právo k pozemku) je, respektive má být určeno totožně se stavem zapsaným v katastru nemovitostí (hranicí parcel). Naopak žalovaná odmítá uznat, že skutečný právní stav odpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí. Žalobci taktéž nesouhlasí se závěrem soudu, že neprokázali vlastnictví sporných částí pozemků, jak požadují v žalobě. Soud nesprávně aplikoval závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3162/2018 na projednávaný případ. Podle žalobců jsou to právě žalobci, kteří se výslovně domáhají uplatnění vyvratitelné domněnky, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, a naopak je to žalovaná, která s touto vyvratitelnou domněnkou nesouhlasí a popírá ji. Je to tedy žalovaná, která musí prokázat opak a vyvrátit předmětnou domněnku. Nesprávné je proto tvrzení soudu, že důkazní břemeno a břemeno tvrzení ve sporu zatěžuje vždy žalobce. Žalobci mají za to, že veškerá žalobní tvrzení, která v řízení uvedli, byla prokázána, naopak to byla žalovaná, která neunesla důkazní břemeno ve vztahu k prokázání opaku vyvratitelné domněnky. Žalobci v té souvislosti poukazují i na další judikaturu Nejvyššího soudu, a to na usnesení sp. zn. 22 Cdo 929/2024 ze dne 23. 4. 2024, které předchozí závěry rozvíjí. V tomto rozhodnutí dovolací soud uvedl, že vymezení parcely je sice jen evidenční záležitostí a nemůže nic změnit na vlastnickém právu k pozemku, avšak zároveň zde též platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak.3. Žalovaná ve vyjádření k podanému odvolání navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Má za to, že soud prvního stupně rozhodl věcně správně, když posoudil danou žalobu jako žalobu na určení vlastnického práva, břemeno tvrzení a důkazní v tomto typu řízení pak nesou žalobci. Žalobci nikterak neprokázali, že by byli vlastníky pozemku tak, jak se svou žalobou domáhají. Žalobci jsou vlastníky pozemků p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , žalovaná pak vlastníkem pozemku p. č. , číslo, v tomtéž katastrálním území. Hranice mezi pozemky je v katastrální mapě zakreslená s přesností lomových bodů s kódem charakteristiky kvality souřadnic 4 až 8, to znamená mezní polohová chyba takto zobrazené hranice činí 2,83 m. V terénu se historicky nedochovaly žádné hraničníky, kterými by byly hranice mezi pozemky fakticky vyznačeny. Skutečnou hranici pozemků v terénu dle dosavadního provedeného dokazování tak nelze fakticky určit. Mezi stranami je tedy nejasné, kde se fakticky nalézá hranice mezi pozemky, kdo a co přesně vlastní. Celý spor se v podstatě dostal do fáze, kdy se řeší, zda pro něj platí domněnka obsažená v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3162/2018, v jehož textu je uvedeno: „V dané věci nešlo o žalobu na určení neznatelné nebo pochybné hranice podle § 1028; hypotéze tohoto ustanovení nejenže neodpovídala žalobní tvrzení, ale navíc podle uvedeného ustanovení nelze určit hranici v případě, že sousedící pozemky účastníků jsou evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak (§ 980 odst. 2 o. z.).“ Žalovaná zde zdůrazňuje, že z této právní věty není patrné, co se rozumí hranicí parcel; zda opravdu hranice parcel v terénu dle skutečného právního stavu nebo zobrazení hranice v katastrální mapě. I kdyby se jednalo o zobrazené hranice v katastrální mapě, je nutno si uvědomit, že hranice v katastrální mapě má několik údajů-nejsou to jen body a tenké čáry, nýbrž tyto body a tenké čáry jsou doplněny údaji o přesnosti těchto bodů a čar (kódy kvality), tzn. v případě tohoto sporu není hranice zobrazená v katastrální mapě jen těmito body a tou tenkou čarou, nýbrž z údajů v katastru nemovitostí vyplývá, že hranice se nachází někde v pásu o šířce 2,83 m. Žalovaná zde vychází z toho, že domněnka z právní věty odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu se pro tento případ neaplikuje, respektive, pokud by se měla na hranice pozemku v dané věci aplikovat, tak pouze tím způsobem, že hranice se nachází v pásu o šířce 2,83 m. Pokud žalobci tvrdí, že se v tomto pásu nachází na konkrétním místě, pak je na nich, aby prokázali, proč je ji