11 Co 225/2025-486 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně povolil nezbytnou cestu přes služebné pozemky parc. č. , číslo, parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, (dále jen služebné pozemky) ve prospěch panujícího pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, (dále jen panující pozemek), v rozsahu vymezeném v GP společnosti , právnická osoba, pod číslem , hodnota, odpovídající pozemkové služebnosti stezky zahrnující právo chodit po služebných pozemcích nebo se po nich dopravovat lidskou silou a právo, aby po nich jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali v neomezeném rozsahu a dále pozemkové služebnosti cesty zahrnující právo jezdit přes služebné pozemky osobními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená hmotnost nepřevyšuje 3500 kg, a to v období od 2. 3. do 30. 6. a od 1. 9. do 30. 11. každého kalendářního roku maximálně 12 jízd na panující pozemek a 12 jízd z panujícího pozemku během jednoho kalendářního měsíce, v období od 1. 7. do 31. 8. každého kalendářního roku neomezeně během jednoho kalendářního měsíce a v období od 1. 12. do 1. 3. každého kalendářního roku maximálně 8 jízd na panující pozemek a 8 jízd z panujícího pozemku během jednoho kalendářního měsíce, přičemž tato nezbytná cesta se povoluje ve prospěch každého vlastníka panujícího pozemku (odstavec I. výroku), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému úplatu za povolení práva nezbytné cesty ve výši 167.640 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 16.374,98 Kč (odstavec IV. výroku), žalobkyni uložil k zaplacení na náhradě nákladů řízení státu stejnou částku (odstavec V. výroku).2. Rozsudek napadli včas podaným odvoláním oba účastníci.3. Žalobkyně nesouhlasila s omezením jízd po povolené nezbytné cestě a v tomto smyslu považovala rozhodnutí okresního soudu za nepřesvědčivé a nelogické. Navíc namítala, že výrok je nevykonatelný, neboť si nelze představit, jakým způsobem by se jízdy měly počítat. Chata je způsobilá k celoročnímu užívání. Pozemky žalovaného, které jsou služebností dotčeny, využívá rovněž žalovaný a jeho rodina a sousedé ostatních nemovitostí. V minulosti nebylo používání nezbytné cesty žádným počtem jízd omezeno. Žalobkyně je nyní ve starobním důchodu a chatu využívá častěji. Není schopna nosit těžší nákupy a bude muset užívat motorové vozidlo častěji, než je uvedeno ve výroku napadeného rozsudku. V chatě bydlí od léta 2025 také její syn. Dále nesouhlasila s částkou, kterou má žalovanému zaplatit ve výši 167.640 Kč. Je ochotna uhradit částku 148.700 Kč, když znalec určil cenu smluvně zřizovaného práva cesty a stezky ve výši 94.700 Kč, dále by teoreticky mělo dojít ke snížení hodnoty služebných pozemků asi o 7 % – 54.000 Kč. Rovněž nesouhlasila s výrokem, který jí nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Domáhala se změny napadeného rozhodnutí tak, že právo jízdy po služebných pozemcích bude časově zřízeno neomezeně a bude svědčit automobilům do 3500 kg.4. Žalovaný namítal v podaném odvolání, že žalobkyni nesvědčí žádné historické právo na průjezd k její nemovitosti. Otec žalovaného jako předchozí vlastník nemovitostí , jméno FO, povolil otci žalobkyně nezbytný průjezd po dobu výstavby rekreační nemovitosti, ale ten byl omezen jednak časově a jednak i samotným průjezdem přes nemovitosti ve vlastnictví jeho bratrance , jméno FO, na pozemek parc. č. , hodnota, . Výstavba rekreační nemovitosti, zejména garáže byla stavebním úřadem spojena s požadavkem zajištění přístupové komunikace. Tuto podmínku majitelé pozemku žalobkyně nesplnili. Nemohou proto ani s odstupem více let požadovat zřízení průjezdu věcného břemene, které nikdy nevydrželi a ani jim nesvědčí žádné historické právo, které by tento důvod legitimizovalo. Svědci na straně žalobkyně nejsou způsobilí se k věci vyjádřit, přesto soud jejich výpovědi zmiňuje. Naopak k výpovědi svědka , jméno FO, se v podstatě nepřihlíží. I nadále platí pravidlo, že nezbytné věcné břemeno nemůže být břemenem vynuceným a mělo by zohlednit všechny varianty, zejména s ohledem na délku věcného břemene, zatížení věcného břemene neomezenými průjezdy atd. Žalovaní stejně jako svědek , jméno FO, uvádějí, že v místě, kde věcné břemeno má být zřízeno, vedou přípojky plynu včetně nejméně 2 až 3 hlavních uzávěrů. Tyto soud nevzal v úvahu, stejně jako se nezaobíral vedením věcného břemene přes jiné pozemky daleko kratší, které byly využívány již v minulosti, zejména se jedná o parcelu , číslo, patřící jinému vlastníkovi. Mezi oběma účastníky sporu vznikají časté konflikty s tím, že žalobkyně nectí dosavadní dohody, kdy i cizí osoby, například řemeslníci, jezdí na nemovitost přes pozemky žalovaného, na těchto pozemcích parkují a nedbají na předchozí upozornění ze strany žalovaného. Žalovaný musí proto často volat policii. Ani navýšení ceny věcného břemene nemůže odrážet významné ponížení kupní ceny nemovitostí žalovaného, a to zejména z důvodu vypjatých vztahů mezi oběma účastníky. Navrhoval zamítnutí žaloby jako celku, případně zřízení pouze průchodu, nikoli průjezdu po služebných pozemcích.5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné, odvolání žalovaného oproti tomu důvodným neshledal.6. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se svou žalobou domáhala povolení nezbytné cesty přes pozemky ve vlastnictví žalovaného parc. č. , číslo, parc. č. , číslo, parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, . Nutno upozornit, že ohledně služebnosti nezbytné cesty přes pozemek žalovaného parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, byla žaloba zamítnuta a rozhodnutí nabylo právní moci (viz doplňující rozsudek č. j. 9 C 31/2018-468 z 17. 9. 2025). Služebnost cesty a stezky měla být zřízena tak, jak je zakresleno v geometrickém plánu vyhotovitele , právnická osoba, , číslo , hodnota, (dále jen geometrický plán). Oprávněnými pozemky byly parc. č. , číslo, ve stejném katastrálním území, přičemž žaloba již byla zamítnuta také ohledně zřízení služebnosti k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. e. , číslo, v k. ú. , adresa, , v tomto rozsahu předchozí rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 9 C 31/2018-321 z 7. 7. 2022 nabyl právní moci. Mělo se jednat o zřízení služebnosti nezbytné cesty jako věcného práva, které by bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Žalobkyně tvrdila, že po předmětných pozemcích chodili a jezdili již její právní předchůdci, a to se souhlasem tehdejšího vlastníka povinných pozemků – otce žalovaného. Z jejího pohledu a objektivně se má jednat o nejlogičtější a nejpřístupnější cestu k jejím nemovitostem.7. Žalovaný od samého počátku s žalobou nesouhlasil a namítal, že dobrá vůle předchozího vlastníka povinných pozemků nemůže zakládat důvod takto vedené služebnosti přes povinné pozemky. Žalovaný má za to, že je možno zřídit právo nezbytné cesty přes pozemky parc. č. , číslo, respektive , číslo, , což je cesta kratší a méně zatěžující vlastníky těchto pozemků.8. Ve věci již jednou bylo rozhodnuto rozsudkem okresního soudu č. j. 9 C 31/2018-323, který byl usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 306/2022-357 z 24. 4. 2023 v odstavcích I., III. až VI. výroku zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.9. Okresní soud provedl ve věci velmi rozsáhlé dokazování výpověďmi svědků, listinami, ohledáním na místě samém a znaleckým posudkem tak, jak je zachyceno v protokolech o jednání. Dospěl ke skutkovým závěrům, jež jsou popsány v odůvodnění napadeného rozhodnutí pod body 6 až 39 a 43 až 45 odůvodnění. Se skutkovými zjištěními tak, jak jsou uvedeny, odvolací soud v zásadě souhlasí, neboť tato odpovídají provedeným důkazům. Lze na ně v úplnosti odkázat.10. Skutkový závěr zjištěný okresním soudem lze shrnout takto. Žalobkyně je vlastníkem chaty stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , který je obklopen pozemkem parc. č. , číslo, vše v k. ú. , adresa, . Pozemek parc. č. , číslo, není spojen s veřejnou cestou, která vede po pozemku parc. č. , číslo, Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, . Pozemek parc. č. , číslo, končí u veřejné cesty vedoucí po parc. č. , číslo, Od veřejné cesty je pozemek takto označený zpevněn dvěma kolejemi s trávou uprostřed vysypáno štěrkodrtí. Takto je uvedena „cesta“ zpevněná po pozemku parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a v podstatě je vyježděná až na pozemek parc. č. , číslo, , podél pozemku paní , jméno FO, (parc. č. , číslo, ) a končí u pozemku žalobkyně na jeho počátku - parc. č. , číslo, Tam se také nachází v nízkém oplocení vjezd na pozemek žalobkyně. Cesta se nachází mezi ploty, a to jak pozemku parc. č. , číslo, a , číslo, (zde se jedná o pozemek parc. č. , číslo, ), dále se nachází mezi ploty v hranicích pozemku parc. č. , číslo,