16 Co 22/2026-57 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou dne 3. 7. 2025 se žalobce jako objednatel proti žalované coby zhotovitelce domáhal zaplacení částky 123 435 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od 1. 2. 2025 do zaplacení jako smluvní pokuty za řádné nepředání díla. Tvrdil, že s ní dne 19. 3. 2024 uzavřel smlouvu o dílo - přeložku kanalizace z areálu koupaliště , adresa, - kterou se žalovaná zavázala dokončit do 12 týdnů od předání staveniště, tedy do 13. 6. 2024. Žalobce se zavázal zaplatit cenu díla ve výši 1 234 351 Kč. Účastníci dohodli termín předání a převzetí díla do týdne od jeho dokončení. Pro případ prodlení se splněním nejzazšího termínu předání díla převzala žalovaná povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za každý započatý den prodlení, maximálně 10 % z ceny díla. Účastníci se sešli k předání a převzetí stavby dne 12. 6. 2024, leč jak vyšlo najevo, vykazovala nedodělky specifikované v protokolu z onoho dne, které se žalovaná zavázala odstranit do 14. 6. 2024, což nesplnila. Protože navzdory opakovaným výzvám dílo dosud nepředala, uplatnil žalobce smluvní pokutu v maximální sjednané výši.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že žalobce dílo převzal, chybělo pouze písemné vyjádření vodáren. Jednatel žalované byl nekontaktní kvůli silnému infarktu myokardu, pro nějž byl hospitalizován, přičemž žalovaná vše doloží na ústním jednání.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč (výrok II). Dospěl přitom k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaná se zavázala provést pro žalobce v souladu s projektovou dokumentací stavbu přeložky kanalizace z areálu koupaliště , adresa, oproti žalobcově povinnosti zaplatit cenu díla ve výši 1 234 351 Kč včetně DPH. Účastníci učinili součástí díla mimo jiné i vyhotovení dokumentace skutečného provedení 3x v tištěné podobě a 1x elektronicky ve formátu DWG. Nejpozději do pěti dnů od uzavření smlouvy mělo být předáno a převzato staveniště, do dvanácti týdnů od předání staveniště mělo být dílo dokončeno a do týdne od dokončení mělo být předáno a převzato. Pro případ prodlení se splněním nejzazšího termínu předání díla ve smluveném rozsahu sjednali účastníci oprávnění žalobce účtovat žalované smluvní pokutu v dohodnuté výši. Dne 12. 6. 2024 bylo zahájeno a současně ukončeno předávací řízení ke stavbě. Toho dne žalovaná předala dílo žalobci, který je převzal. Účastníci konstatovali že veškeré práce byly provedeny v rozsahu podle smlouvy a dodatku č. 1, v souladu s objednávkou, schválenou dokumentací a vyhovují příslušným technologickým normám i právním předpisům. Nedílnou součástí protokolu o předání a převzetí stavby byly čtyři přílohy – stavební deník, geodetické zaměření dokončené stavby, atesty, prohlášení o shodě a kamerová zkouška. Oproti tomu mezi přílohami nebyla dokumentace skutečného provedení díla, kterou naopak účastníci označili při předání, společně s narovnáním spotřeb elektrické energie, jako vadu (nedodělek). Lhůtu k odstranění vad stanovili do 14. 6. 2024. Současně účastníci určili konec šedesátiměsíční záruční lhůty na 12. 6. 2029.4. Takto zjištěný skutkový stav okresní soud právně kvalifikoval podle § § 2048 odst. 1, 2604, 2605 odst. 1, 2628 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), a dospěl k závěru, že žalobci nárok na smluvní pokutu nevznikl, neboť dílo bylo dokončeno a žalobce je převzal, byť s výhradou nedodání dokumentace skutečného provedení stavby. Tato výhrada by měla význam v případě uplatnění práv z vadného plnění, nikoli zde. Účastníci ostatně označili jako konec šedesátiměsíční záruční lhůty datum 12. 6. 2029, tedy přesně 60 měsíců od podepsání zápisu o předání a převzetí stavby. Měl-li žalobce k dokončenému dílu výhrady, nemusel je převzít. Jestliže tak ovšem učinil, nemůže se s úspěchem domáhat splnění povinnosti žalované, vázané na včasné nepředání díla. Navíc podle § 2628 o. z. neměl právo odmítnout převzetí stavby, protože šlo o ojedinělou drobnou vadu a dílo bylo způsobilé sloužit svému účelu; v tomto kontextu z žalobcova vyjádření nepřímo vyplynulo, že ač mu nedodání zmíněné dokumentace zkomplikovalo kolaudaci, stavbu užívá.5. Proti rozsudku podal žalobce odvolání s tím, že byly splněny podmínky vynesení rozsudku pro zmeškání. Žalobce proti žalované uplatnil smluvní pokutu za řádné nepředání díla v podobě přeložky kanalizace. Žalobce dílo převzal dne 12 6. 2024, leč s výhradami, protože mu žalovaná nedodala potřebnou dokumentaci, což měla učinit do 14. 6. 2024, avšak nestalo se tak. Žalobce si musel dokumentaci opatřit u technického dozoru, který mu ale předal pouhé kopie. Přitom měla být dokumentace součástí díla podle čl. II. smlouvy o dílo. Žalovaná tedy plnila vadně, což prvostupňový soud vůbec nezohlednil. Navíc není pravdou, že by účastníci uzavřeli dodatek č. 1. ke smlouvě o dílo. Na výzvu odvolacího soudu žalobce doplnil skutková tvrzení tak, že mu žalovaná nepředala konkrétně originál stavebního deníku, dokumentaci skutečného provedení stavby, protokol o měření bludných proudů ani změnové listy, jak tyto vady specifikoval v dopisu ze dne 17. 9. 2024.6. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné a projednatelné, přezkoumal na jednání napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že žalobcovo odvolání je důvodné.8. Prvostupňový soud dospěl na základě provedených důkazů ke správným skutkovým zjištěním, která tudíž odvolací soud přejímá a pro stručnost na ně v plné šíři odkazuje. Soud prvního stupně nicméně chybně neprovedl všeobecné standardy stavby z přílohové obálky, které žalobcův zástupce jako důkaz předložil na prvním a jediném jednání a které měly být součástí smlouvy o dílo, omezovat výši smluvní pokuty a které přitom spoludefinují rozsah díla. Tento důkaz proto odvolací soud provedl a zjistil následující (§ 213 odst. 1, odst. 4 část věty před středníkem, část věty za středníkem a contrario o. s. ř.). Podle čl. II. odst. 1. se rozumí „předmětem díla zhotovení díla, projektové dokumentace skutečného provedení stavby a geodetické zaměření díla.“ Podle čl. II. odst. 3. je tato dokumentace součástí dodávky stavebního díla. Podle čl. XII. odst. 5. je „objednatel povinen převzít i dílo, které vykazuje drobné vady a nedodělky, které samy o sobě, ani ve spojení s jinými nebrání řádnému užívání díla.“ Podle čl. XII. odst. 7. je nicméně zhotovitel povinen doložit dokumentaci skutečného provedení stavby a stavební deník a pokud tak neučiní, „nepovažuje se dílo za dokončené a schopné předání.“ Podle čl. XVI. odst. 1. nesmí celková výše smluvních pokut přesáhnout 10 % z celkové sjednané ceny díla (všeobecné standardy stavby z přílohové obálky). Tento důkaz odvolací soud vyhodnotil jako zákonný, relevantní pro rozhodnutí ve věci samé a věrohodný. Další důkazy neprovedl, protože nebyly navrženy a ani v zákonném smyslu nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.9. Při právní kvalifikaci případu s ohledem na odvolací námitky se odvolací soud řídil těmito úvahami. Podmínky rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. splněny nebyly, protože soud prvního stupně k prvnímu jednání předvolal žalovanou ministerským vzorem č. 14 OSŘ, který neobsahuje poučení o možnosti rozsudku pro zmeškání (§ 153b odst. 1 o. s. ř.). Volba konkrétního vzoru přitom závisí na úvaze soudu. Další překážkou vynesení tohoto rozsudku byla okolnost, že žalobce dostatečně konkrétně netvrdil obsah smluvního ujednání o smluvní pokutě ani to, jaké přesné vady či nedodělky dílo vykazovalo, takže nebylo možno ani v případě nespornosti těchto skutkových tvrzení žalobě vyhovět (§ 153b odst. 1 o. s. ř.). Zatřetí, nyní již stejně nelze rozsudek pro zmeškání vydat, poněvadž je tato možnost prvostupňovému soudu vyhrazena pouze na prvním jednání, které již proběhlo (tamtéž). Z odůvodnění napadeného rozsudku je patrno, že prvostupňový soud nevynesl rozsudek pro zmeškání přinejmenším proto, že důkazy předložené samotným žalobcem podle jeho názoru vyvracely existenci uplatněného právního nároku.10. Co se týče merita sporu, soud prvního stupně soud si poněkud protiřečil, když na jednu stranu naznačil, že mohl žalobce převzetí díla odmítnout a na druhou stranu uzavřel, že na to neměl právo. Argumentoval tak, že by žalobcova výhrada mohla mít význam pro práva z vad, ale zároveň (neaplikovanou) právní úpravou vad argumentoval ve prospěch použitelnosti stavby pro daný účel (§ 2615 odst. 1, odst. 2 první věta ve spojení s § 2095 druhou větou o. z.). Především ale prvostupňový soud nesprávně uzavřel, že šlo o včasné nepředání díla. Primárním problémem nicméně byla vadnost, nikoli opožděnost plnění; ostatně, žalovaná neplnila sjednaným způsobem nikdy.